Do nového soutěžního ročníku už nenastoupili hostující vojáci z VTJ Litoměřice brankář Jaššo, záložník Vítek a útočník Sabo a v půli září ještě obránce Rovek. V říjnu odešla jedna ze zadních opor, stopér Vlasta Gabriel zpět do Varnsdorfu. Ale z vojny se vrátil do obrany Jirka Novotný a útočník Karel Kubeš ze Sloupu, kam odešel v dubnu 1976. Zájem byl též o útočníka Jirku Penčeva ze Cviková, ten však nebyl uvolněn. Bor si od počátku nevedl špatně a po sedmi kolech, kdy ani jednou neprohrál, se v denním tisku ocitla věta: „Kdo porazí Jiskru ?“ TJ úspěšná série pokračovala nadále. V 10.kole ve Šluknově /O : 0/ podal vynikající výkon brankář Loukota. Až ve 12.kole přišla první porážka v liberci, ale stála za to ! Do té doby inkasovali Novoborští pouze čtyři góly, jenže Liberecké Béčko jim uštědřilo v jednom zápase pět branek/5:1/. Podzimní skupinu však Nový Bor bez problémů vyhrál s jedinou porážkou, ale se sedmi plichtami. Do jarní finálové skupiny se probojovaly ještě Hejnice, Velké Hamry a Litomřice Z druhé skupiny postoupilo Dubí u Teplic, Bílina, Brňany a Meziboří.

V srpnu se utkalo v Riese /bývalá NDR/ a družebním partnerem,BSG Aufbau a zápas bohatý na branky vyhrá¬li domácí 6:3.Dne 1.prosince si pozvalo A-mužstvo Vagónku Česká Lípa, se kterou prohrálo těsně 2:3. Branky za hosty dali Sekera, Juřina a ing.Hendrych, za domácí Boes a M.Zajpt.

V sestavě České Lípy chyběli Vápeník, Kurucz, Štěpánek a Strnad. Ze sestavy: Martínek – Soukup, Juřina, Kubáň, Urdzik – Sekera, Kouřil, Rusinko , ing.Hendrych, Pinter. Vlk postupně přešli do Nového Boru brankář Martínek, Kubáň, Urdzik, Sekera, Rusinko, Pinter, Kuruzc, Kouřil a Štěpánek !

Nejúspěšnějšími střelci Nového Boru v roce 1979 /v mistrovských a ostatních utkáních/ byli Cmunt, M.Zajpt a Kubeš, všechna mistrovská utkání sehráli Vobecký a Cmunt, o dvě méně Hromádka a M.Zajpt. Nejlepšími hráči v tomto roce byli vyhodnoceni Jiří Hromádka – Zdeněk Cmunt a Josef Vobecký – Vlastimil Gabriel.

Týkalo se druhé části soutěžního ročníku 1978-79 – tedy jarní části 1979.

Zbývají ještě mládežnická družstva.
B-dorost převzal po trenérovi Antonínu Davídkovi /pracovní důvody/ Václav Janatka /bývalý brankář A-mužstva/ a vedoucí Josef Zajpt st. V Okresní soutěži, ve které startovalo šest družstev, si vedl úspěšně a obsadil druhé místo o bod zpět za Žandovem. Nejlepší střeleckou mušku měli Kazan a Král.
A-žáci /trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas/ hrál na jaře 1979 Krajský přebor skupina B s pěti družstvy, ve kterém skončili na druhém místě za Vagónkou Česká Lípa, se kterou prohráli 0 : 5, ale hned na to rozdrtili ve Cvikově domácí 6 : 0 brankami Kuběje 3, Rožně, Stromeckého a Macury. V Krásné Lípě vyhráli 3 : 0 a v Rumburku 1:0. Pak však přišel debakl opět s Vagónkou Česká Lípa 0 : 7. Celkem na jaře vyhráli čtyřikrát, dvakrát remizovali a dvakrát prohráli /s Českou Lípou/.V Severočeském poháru byli vyřazeni až Vagónkou Česká Lípa a se stejným soupeřem prohráli na turnaji v Doksech ve finále 1 : 2. V březnu v Praze nastoupili proti B-žákům Sparty, se kterými se rozešli smírně 1 : 1.
B-žáci /trenér Kamil Gregor, vedoucí Václav Martan/, kteří ztráceli v Okresní soutěži po podzimu 1978 na Svor čtyři body, tuto ztrátu nejenže dohnali /soupeře porazili i na jeho hřišti/, ale ještě se vzdálili o dva body. Obsadili první místo s vynikajícím poměrem branek 117 : 76 a postoupili do Okresního přeboru. Největšího vítězství dosáhli proti čtvrtým Zákupům, které porazili 7:0.
Mladší Žáci C jako přípravka dopadli v Okresní soutěži v hodnocení soutěžního ročníku l978-79 ze všech družstev oddílu kopané v fotbalovém Boru nejhůře. Skupinu tvořila pouze čtyři družstva /Kamenický Šenov na jaře vystoupil/ a Stanislav Palík, který je vedl, měl ztíženou úlohu tím, že soupeři nerespektovali věkovou hranici a nastupovali se žáky v průměru a jeden až dva roky staršími. Proto skončili s velkým odstupem za vítězným Hamrem na Jezeře a Bukovany. Přestože Kamenický Šenov na jaře do bojů vůbec nezasáhl, stačilo mu šest bodů z podzimu, aby se umístil o jeden bod před naším družstvem, které z 18 zápasů jen jednou vyhrálo a třikrát hrálo nerozhodně.

V mistrovských utkáních sice prohrálo ve druhém kole doma s Varnsdorfem , ale až od 2. kola chytilo výbornou formu a přivezlo si ze hřišť soupeřů devět bodů. Ve 24. kole tři kola před koncem zajíždělo do České Kamenice, která byla v čele a v případě výhry mohlo kalkulovat s postupem do I. A třídy, protože ztrácelo na tohoto soupeře jen dva body. Domácí však vyhráli 2 : 3 a bylo prakticky rozhodnuto, neboť i při eventuálním dosažení rovnosti bodů v obou posledních závěrečných zápasech byla na tom Česká Kamenice lépe vzhledem k brankovému poměru 43 : 24 (+ 19). Nový Bor měl skóre 27 : 19 (+ 8). Béčko sice obě dvě poslední utkání vyhrálo, ale Česká Kamenice, i když v předposledním kole prohrála v České Lípě se sestupujícím Béčkem 1 : 2, v posledním kole doma s Varnsdorfem B remizovala 0 : 0 a utekla tak druhé Mimoni a Novému Boru B o jeden bod. Škoda! Sestavu Béčka tvořili ostřílení hráči, mající za sebou zkušenost ze startů za A-mužstvo a určitě by se byli prosadili i ve vyšší soutěži. V brance nastupoval výborný Kratěk a mužstvo tvořili tito hráči: Rudolf, Bořil, Kunst, Jiří Ducháček, Šrůta, Kadaně, Oliverius, Zbraněk, Pavlíček, Zborovský, Kolář, Michel, Kohoutek, Kubát, Pokorný.

Největšího úspěchu v ročníku 1978-79 dosáhl A-dorost pod vedením trenéra ing.Karla Marečka a vedoucího Josefa Majera. Družstvo si vytvořilo po podzimu 1973 reálné předpoklady k postupu do Krajského přeboru čtyřbodovým náskokem před Libercem B. Absolvovalo v lednu zimní soustředění ve Starých Splavech, zvítězilo v Benešovském turnaji, který byl hrán ve dvou skupinách. Nový Bor všech šest zápasů vyhrál s poměrem branek 31 : 1 (porazil např. Union Děčín 8 : 0, Benešov 9 : 0, Loko Děčín 6 : 0) a ve finále se utkal s vítězem druhé skupiny Severotukem Ústí s výsledky 6 : 2 a 0 : 0. V přípravných utkáních porazil Cosmos Nový Bor 4 : 0 a 5 : 0.

V jarním kole dosáhl dvou výrazivých vítězství: v prvním kole s Novým Městem 7 : 0 a ve Velkém Šenově 11 : 0. Ve Šluknově vyhrál 6:0 a stejným výsledkem porazil Český Dub. V předposledním kole potvrdil svoje prvenství v Doksech, kde vyhrál 5 : 0 brankami Boese 2, Zetka, Bareše a Funkeho a zajistil si tak prvenství a postup do Krajského přeboru. Jednou remizoval doma s Mimoni 1 : 1 a poražen byl pouze dvakrát: Vagonkou Č. Lípa B 1 : 2 a v posledním kole na domácí půdě Libercem B 0 : 1, který si jako druhý v pořadí rovněž zajistil postup do vyšší soutěže,

Oba celky byly střelecky na výši, o čemž svědčí skóre: Nový Bor 93 : 9, Liberec B 97 : 21. Úspěch z mistrovské soutěže dovršil v červnu vítězstvím v silně obsazeném jubilejním 10. ročníku dorosteneckého turnaje – Memoriálu Aleše Ruckla a Leoše Jeřice. Porazil všechny tři soupeře s celkovým skoré 6 : 0 a s vítězem druhé skupiny Litoměřicemi vyhrál 2: 1. Postup do Krajského přeboru vybojovali: Brankáři Hegr a Hrubý, Pelech, Bubla, Špaček, Zetek, Davídek, Mertin, Boes, Špányik, Kraus, Zajpt, Havlas, Adámek, Bareš, Funke a Popelka.-Mertin, Boes a Pelech byli přeřazeni do mužstev dospělých, Špaček se vrátil do Svoru.

A-dorost: postup do Krajského přeboru
A-mužstvo: druhé místo v Krajském přeboru za Jabloncem B. Při stejném počtu bodů rozhodly pouhé čtyři branky.
B-mužstvo: v I.A třídě třetí, pouhý bod za postupující Českou Kamenicí.
B-dorost: v Okresní soutěži první místo.
A-žáci: v Krajském přeboru druhé místo za Českou Lípou.
B-žáci: postup z Okresní soutěže do Okresního přeboru.
Elévové: v Krajské soutěži první lepším brankovým poměrem před Vagónkou Česká Lípa.
Za úspěchy ostatních zůstali pouze mladší žáci v Okresní soutěži, ze čtyř družstev skončili poslední.
A-mužstvo absolvovalo ve dnech 9. – l4.února, soustředění v Maxově u Sloupu pod vedením trenéra Ludvíka Hodonského, vedoucího mužstva Zdenka Kunsta a předsedy oddílové trenérské komise Mir. Borského. Ke stabilnímu kádru z podzimu přibylo levé křídlo František Pokorný z UD Harar, který později přešel do Slovanu Liberec.

Áčko bylo přihlášeno ve dvou zimních turnajích:„Mimoňském“ /první místo/ a „Benešovském“, ve kterém se střídalo s Béčkem, které odehrálo více utkání //prohrálo až ve finále/. K některým zápasům zajíždělo přímo ze soustředění. Do zahájení jarního kola sehrálo 15 přípravných utkání se střídavýmy výsledky, nechyběly ani ligové týmy Děčín 1:2, Ústí 1:6, Jablonec 1 : 4. Nepříjemná byla prohra doma s Jílovým 3 : 9, naopak se sa cenila poměrně nízká prohra čtyři dny před zahájením mistrovských utkání s Jabloncem, které komentoval závěrem trenér Vlastimil Chobot slovy: „Pro nás to byla příprava s velmi dobrým soupeřem“. Obdivuhodný výkon v tomto zápase podal ve středové řadě střelec jediné branky Jarda Votava. Čelo tabulky v Krajském přeboru bylo před zahájením jarního kola nabité: Jaolonec B 18 bodů, Hejnice 18, Nový Bor 16, Neštěmice 16, Velké Hamry 16, Chomutov B 16.

Před 17. kolem byl Bor třetí se ztrátou tří bodů na Béčko Jablonce, kam zajížděl 14.dubna. Byl to jeden z tzv. klíčových zápasů, který Bor vyhrál 0:2. Branky vstřelili Gašo a Sabol. Ale hned příští týden se dostavilo zklamání: prohra na domácí půdě s Litoměřicemi 0:1. V dalším kole zajížděl Bor do Hejnic, který se mezitím probojovaly do čela s obávaným střelcem Pomeislem.Domácí se ujali vedení 1 : 0 a do 65. minuty, nenechaly soupeře dýchat. Druhý gól visel ve vzduchu. Ale v 68. minutě zahráli rukou a penaltu proměnil Vobecký v konečný stav 1 : 1. V 21. kole čekal na Nový Bor Chomutov B. V 61. minutě se kopala penalta za sražení Cmunta. Vobecký s Kropáčkem se domlouvali, „kdo na ni půjde“, ale ke zděšení Borských fandů poslal Kropáček míč nad břevno! Vše rozřešil osm minut před koncem střídající Burda, který v 89. minutě vstřelil vítězný gól ! Ve 22. kole hostil Bor předposlední Ústí B a diváci se dočkali zklamání. Přestože domácí vedli brankami Mir. Zajpta a Cmunta 1 : 0, hosté vyrovnali a v 67.minutě stačilo málo k tomu, aby si odvezli oba body.

Dvě kola před koncem se ocitl Nový Bor v čele tabulky s náskokem jednoho bodu. Čekaly ho ještě venku desáté Doksy, ohrožené sestupem a doma osmý Liberec B. Dokské hřiště zažilo invazi: z dobrých 500 diváků bylo odhadem 300 z Nového Boru a České lípy. V 65. minutě vyloučil rozhodčí domácím Pelcmana a dvě minuty před závěrem přišla krutá skutečnost: Osm minut před Koncem nastoupil na hřiště dokský Kopecký, který v 88. minutě po taktické chybě zadáků bombou pod břevno rozhodl utkání !

Pamětníkům připomeneme dokskou sestavu: J. Bačkovski – Pelcman, Baňkovski Jar., Sehák, Blažejovský /zkoušel také Štěstí v ligovém Jablonci/ – Baňkovski Jiří, Líbal, Slovák – Švec, Barcal /Kopecký/ Záruba. Byla to éra sourozenců Baňkovskich: Josef v brance, Jaroslav vynikající stopér a kanonýr Jirka. Tato sestava zmařila soupeři v hodině dvanácté snahu dostat se do divize. Jak se ukázalo, stačil i nerozhodný výsledek ! A kdyby se již tenkrát přihlíželo k vzájemným utkáním, byl by Nový Bor postoupil, protože doma remizoval 0:0 a venku vyhrál 0 : 2. V posledním utkání doma porazil Liberec B 4 : 0, ale o postupu Jablonce B rozhodly čtyři góly

Do hodnocení však patří rovněž nejmladší fotbalová generace. Žákovská družstva:

A-žáci /Krajský přebor/, trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas, nezačali podzimní kolo dobře. Prohráli v České Lípě 2:5 a také další utkání doma s Varnsdorfem 1 : 4. Potom však následoval čtyři kola úspěšné série: vyhráli ve Cvikově 3:0, rozdrtili doma Krásnou Lípu 9:1, byli úspěšní v Rumburku 5 : 0 a České Lípě odvedli porážku z prvního kola s výsledkem 3 : 0. Vítězné tažení zastavil až Varnsdorf, který jim uštědřil pět gólu, ale z dalších tří zápasů získali sedm bodu, takže celková bilance vyzněla velmi pozitivně: 6 vítězství, 1 remíza a 3 porážky, což znamenalo 13 bodů a třetí místo ve skupině jeden bod za druhou Českou Lípou. Nejúspěšnějšími střelci byli Kuběj a Jandač. Suverénně si vedli ve Varnsdorfu ti žáci, kteří obsadili první místo bez ztráty bodů a postoupili do jarní finálové skupiny. Na Krajské družstvo žáků navazovali, bezprostředně elévové /žáci 10-12 let/, kteří hráli starším žákům předzápasy 2×20 minut. Jejich trenérem byl Zdeněk Málek s vedoucím Jaroslavem Havlasem, který měl na starosti též starší žáky. Družstvo bylo vytvořeno na podzim 1978. Žáci, kteří hráli na jaře pod hlavičkou C-žáků Okresní soutěž, šest utkání vyhráli, dvakrát remizovali a s poměrem branek 18 : 3 obsadili první místo v jejich kategorii. Zahráli si také proti elévům pražské Sparty a vysoko prohráli 1 : 9.

B-žáky, kteří sestoupili v minulém ročnížu z Okresního přeboru do Okresní soutěže skupina B, převzal na podzim po Ant. Davídkovi Kamil Gregor. Družstvo si nevedlo špatně, o čemž svědčí sedm vítězství, jedna remíza a pouze dvě porážky. V šestičlenné skupině obsadili druhé místo za Svorem se ztrátou tří bodů.

C-Žáci vstoupili do nového ročníku ve skupině A na podzim s novým trenérem Stanislavem Balíkem. Jenom tři družstva se utkávala turnajovým způsobem a novoborští z deseti zápasů vyhráli pouze jediné utkání. Důvod lze spatřovati v přechodu části chlapců na podzim do nově utvořeného družstva elévů a C-žáci museli být nově doplňováni.
Fotbalovému oddílu se nepodařilo v roce 1976 splnit kritéria pro získání titulu „Vzorný oddíl I. stupně“ a tento úkol byl přenesen na příští rok. Na výroční členské schůzi dne 19. ledna 1979 za účasti 77 osob, která hodnotila činnost za rok 1978, bylo schváleno prodloužení jednoročního funkčního období členů výboru oddílu kopané do roku 1980, což znamenalo, že dosavadním členům výboru byl prodloužen mandát a nové vedení nebylo tudíž voleno, jak tomu bývalo v předcházejícho obdobích. Kooptován do stávajícího výboru byl Ing. Jaroslav Zeba, který převzal funkci matrikáře po Františku Svobodovi, jenž svou činnost ukončil koncem roku 1978.

Přes výrazné zlepšení hry v jarním kole nevypadala situace před zahájením nového ročníku 1978-79 nijak růžově. Kádr se zúžil o střelce Jardu Kohoutka /bytová výstavba/, Honzu Šturmu /technický přestup do Vagónky Česká Lípa/ a Zdeňka Melichara /vleklé zranění a později přestup do Skalice/. V hodině dvanácté se rozjasnilo díky pochopení funkcionářů VTJ Litoměřice, jmenovitě pplk. Rady. Mužstvo bylo nečekaně odvoláno ze soutěže, přestože skončilo v Krajském přeboru čtvrté a do Nového Boru byli uvolněni na hostování brankář Jašo, obránce Novák, útočník Sabol a ke konci roku Zdeněk Cmunt, nevelký postavou, ale po odchodu do civilu patřil k nejlepším středovým hráčům ligového Liberce.

Z divizní Vagónky Česká Lípa byl získán zkušený stoper Jiří Hromádka, který vytvořil s Vlastou Gabrielem perfektní dvojici a po podzimním kole při zlepšeném výkonu ostatních hráčů se dostavil nečekaný výsledek: skončilo na 3. místě s nejlepší obranou (pouze osm obdržených branek, vedoucí Jablonec inkasoval o čtyři branky více a druhé Hejnice o devět). Na tyto dva soupeře ztrácel dva body. Nový Bor plných 10 kol neokusil hořkost porážky. Přemožitele našel až v 11. kole v Neštěmicích (0 : 1) a v posledním kole v Liberci, kde podlehl Béčku 1 : 2. Na postup v jarním kole 1979 si brousilo zuby šest účastníků: Jablonec B 18 bodů, Hejnice 18, Nový Bor 16, Neštěmice 16, Velké Hamry 16, Chomutov B 15.
B-mužstvo se v červenci zúčastnilo letního turnaje ve Velkém Grunově. Dvě remízy však na obhájení loňského prvenství nestačily. V I.B třídě obsadilo páté místo se ztrátou dvou bodů na vedoucí Mimoň a Českou Kamenici. V prvním utkání porazilo Českou Lípu B 4 : 0. Cílem Béčka bylo umístění mezi prvními šesti, protože toto umístění po skončení soutěžního ročníku znamenalo po připravované reorganizaci soutěží v Severočeském kraji další účast v I. B třídě. A tak se z jara čekal urputný boj.
Mužstvo se opíralo o spolehlivé těk – Bořil – Šrůta. Přestup zpět!do Kamenického Šenova ohlásil Rudolf Reichelt, jedna z opor v minulých ročnících, Strižko do Ilavy a brankář Dubský do Skalice* A“
Do dorostu, který skončil v předcházejícím ročníku I.A třídy pátý, přišel Bareš ze Cvikova, Špányik z Kdyně (dnes rozhodčí), Zetek z Lokomotivy Česká Lípa a ze žáků Evžen Hrubý, Roman Funke, Libor Zajpt a Zbyšek Kazan. Vhodné posily a dobrá parta byly odrazovým můstkem k velmi dobré výkonnosti. Vedoucí místo s náskokem čtyř bodů pře Libercem B bylo výsledkem cílevědomé práce trenéra Ing. Marečka a zdravého sebevědomí kolektivu. Nejlepší utkání sehrál dorost v Liberci, kde porazil největšího konkurenta Slovan B 2 : 0, dále v Desné (3 : 0), naopak slabý výkon podal v Mimoni a doma s třetím Vescem, i když tyto zápasy rovněž vyhrál. První místo s 25 body bez jediné porážky s jednou remízou (ve Velkých Hamrech 1 : 1) s vynikajícím poměrem branek 42 : 3 dávaly reálnou naději na postup do Krajského přeboru. Střelecky se prosazovali Boes, Funke a Mikoláš. Všechna utkání sehráli Mertin a Boes, Davídek o jedno méně. Do RH Strašnice odešel Nádvorník.

Devátého ročníku Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče se zúčastnilo sedm družstev. Ve finále podlehli domácí ligovému dorostu Vagónky Česká Lípa 2 : 5. V srpnu se střetli s mladším dorostem pražské Sparty a vyhráli 3 : 2. Co do výkonnosti byli nejlepší Boes – Mertin – Pelech.

B-dorost, k jehož ustavení došlo na podzim 1978 s trenérem Antonínem Davídkem, který přešel od B-žáků a vedoucím Josefem Zajptem, tvořilo kádr družstva z počátku pět hráčů z A-dorostu a osm bývalých žáků. Toto složení nevzbuzovalo přílišný optimismus a v podzimním kole se umístnil v Okresním přeboru skupina C s pěti účastníky na konci tabul¬ky s jedním bodem za nerozhodný.výsledek s předposledními Zákupy. Sna¬hou vedení ovšem bylo toto družstvo udržet v činnosti, protože se jed¬nalo o možnost doplňovat v budoucnu A-družstvo.
výkony brankáře Kraíka, dále Bořila, Zbraňka, Šrůty, Oliveriuse, Krámského a Koláře a z nich také vyšli tři nejlépe vyhodnocení': Kra-

Zbývají ještě čtyři mládežnická družstva z nichž dorost, A a B-žáci se zapojili do soutěže o „Vzorný mládežnický kolektiv“.

A-dorost /trenér ing. Karel Mareček, vedoucí Josef Majer/ nastupoval do jarního kola I.A třídy se ztrátou 8 bodů na Severotuk Ústí n. I.abem a tento bodový rozdíl nedával naději na zasáhnutí do bojů o postup. Proto trenér ing. Mareček začal zcela správně formovat a připravovat družstvo během jara již na nový ročník 1978-79. Ale přesto chtěl dosáhnout alespoň pátého místa, jak tomu bylo po podzimní' části 1977.
V 19. kole byl po prohře doma s vedoucím Severotukem Ústí 1 : 3 ještě na 7. místě, ale po remíze 0 : 0 v Trmicích, výhře s Děčínem B 4 : 0 a v Mikulášovicích 3 : 2 se dotáhl na páté místo. Prohra doma s Lovosicemi 0 : 2, v Krupce 2:3 a remíza doma s Povrly 0 : 0 ho opět srazila na sedmé místo. Avšak vítězství v posledním kole v Dubí 4 : 1, které nakonec sestoupilo, si přece jen zajistil konečné páté místo. Cíl byl tedy splněn. Vítěz Severotuk Ústí utekl druhému Štětí o devět bodů. Dne 17. května byl dorost pověřen reprezentací okresu Česká Lípa proti okresu Mladá Boleslav. Utkání, hrané v Mnichově Hradišti skončilo vítězstvím Mladé Boleslavi 1 : 2, střelec jediného gólu byl Roman Funke. Sestava Nového Boru: Heger – Davídek, Kůrek, Bubla -Špaček /Beneš/, Pelech, Boes, Kraus /Mik. Macháček/ – Adámek /Nádvorník/, Mertin, Mikoláš.
V tradičním IX. ročníku Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče obsadil druhé místo. Hrálo se ve dvou skupinách a ve finále podlehl ligovému dorostu Vagónky Česká Lípa 2:5.

A-žáci /trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas/ skončili v jarním kole Krajského přeboru druhé za Varnsdorfem. V boji o konečné druhé místo porazili Cvikov na jeho hřišti 3 : 2 dvěma brankami Funkeho a Krále. Nezůstali tedy za Áčkem a Béčkem dospělých, jakož i dorostem zpět a podařilo se jim stálého sousedního rivala rovněž porazit.
Krajský přebor skupina B měl jen pět družstev a každé se utkalo se svými soupeři čtyřikrát, takže sehrálo v soutěžním období celkem 16 zápasů.
Pěkného úspěchu dosáhli v Severočeském poháru. Do Hrádku n. N. se sjelo osm družstev, která byla rozdělena do dvou skupin. V jedné skupině byl Liberec B, Mimoň, Hrádek n. N. a Nový Bor, který porazil Mimoň a Hrádek shodně 4:0 a Liberec B 1 : 0.
Ve finále se utkali s vítězem druhé skupiny Cvikovem s výsledkem 0 : 0 /pokutové kopy 6 : 4/ a poprvé v historii postoupili do semifinále. Dál se už ale nedostali. Soupeři SU Teplice, Litoměřice a Loko Kadaň byli nad jejich síly. V květnu v meziokresním utkání Mladá Boleslav – Česká Lípa byli pověřeni reprezentovat Českolipský okres. Mladoboleslavský okres zastupovali žáci Mnichova Hradiště a Luštěnic. Zápas skončil 1:1. Vedoucí branku dal Funke a žáci Nového Boru nastoupili v sestavě: Hrubý – Jerič, L. Zajpt, Kazan, Novák – Mareček, Manhart /Kuběj/, Rožeň, Pavlíček – Král, Funke, Jandač. Rožeň to dotáhl až na ligového hráče LIAZ Jablonec.

B-žáci /trenér Ant. Davídek/ obsadili po podzimu 1977 v Okresním přeboru osmé místo. Na jaře 1978 se o jedno místo pohoršili a s dalšími třemi družstvy sestoupili do Okresní soutěže.
C-žáci se v Okresní soutěži mladších žáků /hrála jen čtyři družstva/ umístili po podzimní části 1977 první lepším brankovým poměrem při stejném počtu bodů před Kamenickým Senovém. Na jaře 1978 skončila tato čtyři družstva na stejných místech, rozdíl byl pouze v tom, že Nový Bor vyhrál před Kamenickým Šenovem s odstupem 10 bodů.
V Okresním finále se utkali s ÚD Hamr. V prvním zápase prohráli 1 : 3 a protože v odvetě vyhráli jen 5:4, stali se celkovým vítězem žáci z UD Hamr.