Na jaře 1956 čekalo Nový Bor v 1. kole I. B. třídy velmi těžké rivalské mistrovské střetnutí ve Cvikově. A tak výbor oddílu, jehož předsedou byl Milan Soukup, tehdy vedoucí restaurace Pošta, přišel s návrhem zajistit před tímto utkáním soustředění. Bylo to vůbec první soustředění, které se kdy v oddíle kopané uskutečnilo. V sobotu 26. května odvezlo nákladní auto hráče na Sokolskou chatu ve Světlé p. Luží, kde z nakoupených potravin připravoval jídlo pro své spoluhráče po náročném tréninku Franta Čížek. Odjezd se vsak neobešel bez problému. Některé manželky neměly pro soustředění pochopení a tak jejich manželé pro klid v rodině raději nejeli nebo přijeli až druhý den ráno. Soustředění skončilo v neděli odpoledne a jelo se rovnou do Cviková. Tato akce pochopitelně nezůstala utajena a tak se přišlo podívat 600 diváku, zvědavých, jak Nový Bor po soustředění obstojí. Ale vše dopadlo dobře. Bor pod vedením trenéra Pavla Stiasného nastoupil v sestavě: Oliverius – Petrák, Vl. Martínek, J. Mrkvička – Hubert, Vlasák – A. Seidl, Čížek, Mareš, Jar. Novák, Borský. Výsledek vyzněl 0:4 ve prospěch hostů. Tři branky dal Mareš, čtvrtou Martínek z penalty. Důležité body však k zajištění postupu nestačily. Postoupila Mimoň s jednobodovým náskokem před Novým Borem (hrálo se jaro – podzim).
Prestižní utkání se Cvikovém jakoby přitahovaly výsledky 4 : 0. V roce 1953 Bor v již dříve popisovaném kvalifikačním utkání o postup do I. B třídy vyhrál rozhodující zápas doma 4 : 0, v utkání, kterému předcházelo na jaře 1956 soustředění vyhrál Bor ve Cvikově rovněž 4 : 0 a odveta na podzim 23. září skončila opět výhrou N. Boru 0 : 4.
Ve dnech 19. – 22. července se uskutečnil úspěšný zájezd na Českomoravskou vysočinu. Bor vyhrál nad Pelhřimovem 6 : 3 (jejich nejlepším střelcem byl Farajzl, bratr tehdejšího čsl. reprezentanta), nad Spartakem Počáply 12 : 3 a Kamenicí nad Lipou 6 : 3. Střelecky zazářil Evžen Gregor se 7 góly. O dobrou náladu se po celou dobu zájezdu staral Míla Dočkal se svou harmonikou. Největší úspěch měl na letovisku „Valcha“ u Počátek, kde si získal na taneční zábavě celý sál a místní občané ho ani k ránu nechtěli pustit do ubytovny. Při exkurzi v n. p. Masna ve Studené nás přívětiví hostitelé nijak neomezovali a tak jsme ochutnávali vše, na co jsme měli chuť. Odpoledne jsme s řezníky sehráli neplánované utkání za večeře (pořádné řízky přes celý talíř), které skončilo 5 : 5.
Dne 1. května 1957 hostovala u nás pražská Dukla. Přestože nastoupila bez reprezentantů, hladce vyhrála 2 : 10. V uvedeném roce se hrál také turnaj k dvoustému výročí města Nového boru. Vítězem se stal Spartak Česká Lípa A před Kamenickým Šenovem, Spartakem Česká Kamenice a Novým Borem. Zatímco v předcházejících ročnících chybějí záznamy o činnosti dalších družstev, nacházíme již zmínky také o Béčku, které startovalo ve II. třídě a z osmi účastníku skončilo na pátém místě. Bylo složeno vesměs z bývalých hráčů A mužstva. I když toto mužstvo hrálo dobrý fotbal, nebylo perspektivní (věkový průměr 30 let). V okresní dorostenecké soutěži skončili dorostenci druzí horším poměrem branek za Dynamem Doksy.

Všichni tři byli výborní fotbalisté a jejich otec svého času zastával místo nejprve jako správce původního škvárového hřiště a posléze i správce stadionu. Další bratrskou trojici tvořili Vláďa, Honza a Milan Lehkých. Honza spolu s Luďkem Formánkem ze Skalice tvořili obávanou pravou stranu útoku a Milan se po skončení aktivní činnosti zapojil do funkcionářské činnosti. Ve stejném pokračování jsem se snažil alespoň trochu uceleně popsat činnost Spartaku a Rudé Hvězdy Nový Bor a proto jsem musel poněkud přeskočit léta 1951 až 1959. Proto se k nim nyní vracím. V roce 1951 mělo nepříjemný závěr přátelské utkání mezi Borokrystalem a XI. pražských ligových fotbalistů pod krycím názvem „Sandrik Praha“, sestavené z těchto hráčů: brankář Jonák, Smejkal, Trnka, Bradáč (Slávia), Menclík, Zuzánek, Bílek (Sparta), Ždánský (Bohemians), doplněné jejich přá­teli amatéry Müllerem, Culym a Pelíškem. Utkání skončilo překvapivě nerozhodně 5 : 5. Jednu z branek dal tehdy známý harmonikář Jarda Kec, který jako host nastoupil za Nový Bor. Nebyla to žádná „bouda“, ale soupeř nás podcenil, nám se hra dařila a Pražáci ne a ne vyhrát. Marně hecoval jejich kapitán Trnka spoluhráče, že to bude hrozná ostuda, když prohrají. A tak rozhodčí druhé půle, vedoucí hotelu Pošta Tonda Dvořák v závěru zápasu vědomě „přehlédl“ ofsajd a umožnil jim alespoň vyrovnat. Důsledky tohoto utkání byly nepěkné. Jistý dopisovatel Mladé fronty, se kterým jsem se po tolika letech náhodně setkal při utkání oblastního přeboru Střekov – Nový Bor v Chlumci u Ústí n/L. Dne 19. 6. 99 (1 : 9) a zápas z roku 1951 jsme si znovu připomněli, totiž v referátě uvedl, že řada hostujících hráčů nastoupila pod vlivem alkoholu. Bylo to nepravdivé nařčení. Pouze na Tondovi Bradáčovi bylo znát, že něco upil a to z důvodu, že se po delším čase setkal s kamarádem Mírou Martínkem, obráncem Boru a alkohol na nich zanechal stopy. Článek v novinách inicioval funkcionáře v Praze k tomu, že některé tehdy „nepohodlné“ hráče vyřadil na dosti dlouhou dobu z činností a tak se disciplinární komise vyřádila. Odnesl to i populární Vlasta Kopecký, hráč pražské Slávie a čsl. reprezentant, který pro zranění nehrál a odpískal první poločas. Utkání totiž neřídil delegovaný rozhodčí, protože se hrálo bez souhlasu fotbalového svazu. Tak neslavně skončila „Causa Sandrik“.V roce 1953 již jako Jiskra skončil Nový Bor v okresním přeboru jako druhý s právem zúčastnit se kvalifikace o postup do I. B třídy. Byla to kuriozita: podle tehdejších regulí mělo druhé mužstvo okresního přeboru právo vyzvat druhé mužstvo I. B třídy a tak Bor sehrál dvě utkáni se Cvikovém. Ve Cvikově prohrál 2 : 3, ale v odvetě před 900 diváky vyhrál 4 : 0 třemi brankami „Číči“ Huberta a jednou Františka Svobody. Nadšení diváci odnesli Huberta a středního záložníka Vaška Mareše, který tehdy podal vynikající výkon, ze hřiště na ramenou. Cvikov měl tudíž z I. B třídy sestoupit, ale protože sportovně-technická komise potřebovala doplnit počet mužstev na dvanáct, v ročníku 1954 v I. B třídě zůstal. Zajímavý byl od tohoto roku vzestup pravého křídla Arnošta Seidla: začal hrát kopanou až na vojně. Jeho první vystoupení v barvách Nového Boru bylo však imposantní. Našemu bývalému výbornému brankáři Mirkovi Mádrovi, který stál dne 25. října při přátelském zápase v brance Jiskry Kolín, vsítil všechny tři branky (3 : 3) a v následujících letech patřil k nejlepším střelcům mužstva. Dokladuje to např. rok 1955, kdy Miroslav Borský jako levé křídlo (47 branek) a Seidl jako pravé křídlo (41 branek) obstarali plných 55% úspěšné střelby z celkového počtu dosažených gólů. Rok 1954 přinesl Novému Boru v přátelském utkání s atraktivními soupeři už tradičně opět vysokou prohru, tentokráte s ligovým Tankistou Praha 1 : 8. Ovšem to nebyla jediná drtivá porážka. V červenci vyřídil v přátelském zápase Novoborské fotbalisty Varnsdorf 0 : 13 ! Noviny hodnotily tento zápas slovy: „Co rána na branku, to gól, a co šlo vedle, usměrnili zadáci do vlastní sítě. Ve 20. minutě byl stav již 6 : 0, z toho tři vlastní góly !“

Miroslav Martínek, ten starší, dlaždič, nekompromisní obránce, zvaný „bulík“, přišel z Královéhradecka, mladší Vlasta se zapojil do hry v roce 1948 v patnácti letech jako nejmladší křídlo župy. Později přestoupil do Tatranu Liberec, kde byl jeho spoluhráčem a velkým kamarádem pozdější hráč pražské Dukly a čsl. reprezentace Ladislav Přáda. Po přestěhování v roce 1955 zpět do Nového Boru se stal jedním z pilířů mužstva jako stoper. Působil i v České Lípě. Po skončení aktivní činnosti pracoval jako trenér žáků a dorostu. Zemřel tragicky v červenci 1997 ve věku 64 let.
Dne 5. května 1949 hostovali v našem městě hokejisté LTC Praha s Konopáskem, Roziňákem, Kobranovem a dalšími slavnými postavami čsl. hokeje. Že uměli hrát výborně nejen hokej, ale i kopanou, dokázali v tomto zápase, který vyhráli před 3.000 diváky 1 : 9. Jedinou branku domácích vsítil Josef Svoboda, nazývaný spoluhráči „lehké křidélko“. Výbor fotbalového oddílu hýřil aktivitou a pozval na 7. srpna ještě pražskou Slávii, která přijela s takovými borci, jako byli brankář Kabíček, Šmejkal, Vlk, Hlaváček, Vlasta Kopecký a Antonín Bradáč. Výsledek byl obdobný jako s hokejisty – 1 : 10 a jediný úspěch zaznamenalo opět „lehké křidélko“. Od února 1950 startoval Nový Bor v I. A třídě jako SOKOL SPOZA a od července pro změnu jako SOKOL BOROCRYSTAL. V tomto roce přichází na Novoborskou fotbalovou scénu další oddíl – Škoda Nový Bor, od roku 1953 s názvem Spartak. První místní přátelské derby mezi Spozou a Škodovkou skončilo s výsledkem 2 : 1. Vzájemných přátelských a mistrovských zápasů pak bylo v dalších letech více, ale marně jsem hledal v archivu alespoň jedno vítězství Škodovky. Pouze v roce 1954 skončily dva přátelské zápasy nerozhodně: 2 : 2 a 3 : 3. V roce 1952 vznikla zajímavá situace: v tzv. I. výkonnostní třídě okresní soutěže startovala všechna tři mužstva Nového Boru: Borokrystal, který sestoupil z vyšší soutěže, Škodovka a také nově vzniklá Rudá Hvězda, která hrála svoje utkání buď na hřišti v Novém Boru, nebo na hřišti ve Svoru, které se nacházelo směrem k Rousínovu. Toto mužstvo údajně zaniklo v roce 1961. Uvedenou soutěž, v níž bylo zařazeno jedenáct mužstev, vyhrál TOS Česká Kamenice, Borokrystal obsadil třetí místo, Rudá Hvězda deváté a Škodovka desáté místo. Ovšem v okresním přeboru 1953 už bylo umístění výrazně lepší: Jiskra druhá, Rudá Hvězda třetí, Spartak čtvrtý. Na účinkování v mužstvu RH si jistě vzpomenou bývalí příslušníci SNB Jaroslav Bote a František Suchánek. Oba se po skončení aktivní činnosti zapojili jako funkcionáři TJ Jiskra.Tak jako u Jiskry se postupně měnila sestava i ve Spartaku. Brankář Žalda našel svého nástupce ve Standovi Rolcovi a Bártovi, hráče jako byli z počátku Svobodný, Stárek, Doubrava, Žďárek, Neumann, Marek, Bubla, Novák, Tošner, Otčenášek, Peluňka a bratři Mrkvičkové, doplnili Míla Raiter, Ondra, Jiravský, Vaňousek, Löffelmann a další.
V srpnu 1953 bylo sehráno meziměstské utkání Nový bor – Česká Kamenice s výsledkem 7 : 3 a mužstvo Nového Boru bylo složeno ze všech tří současných mužstev – Jiskry, Spartaku a Rudé Hvězdy: Wendler (J) – Svobodný (Sp), Meloun (J) – Bubla (Sp), Novák (Sp), F. Najman (Sp) – Marek (Sp), J. Svoboda (J), Jirsák (RH), Mareš (J), Běloch (J). Jediný zástupce Rudé Hvězdy Jirsák byl autorem čtyř branek, další přidali Běloch, Mareš a Marek. Spartak měl rovněž dorostenecké družstvo, které v roce 1953 postoupilo do krajské soutěže a později dal dohromady i žákovské družstvo. Škodovka proslula také mezistřediskovým turnajem. První se konal v roce 1952 a třetí ročník byl pojmenován po tragicky zemřelém V .Čejkovi na „Memoriál Václava Čejky“. Konal se až do roku 1955 a pokračoval v roce 1959. Turnaj řídila „FIFA“ pod vedením prezidenta ing. Jiřího Tovary, bývalého hráče Nového Boru. V uvedeném roce bylo odehráno v době od 12. června do 7. září celkem 45 mezistřediskových utkání! Pamětníkům připomenu i rozdělení do dvou skupin: vedení výroby, hlavní technolog, pomocné provozy, nářaďovna II, ZUŠ II – nářaďovna I, OTK, provoz II, provoz I, ZUŠ I. Hráči z jednotlivých útvarů vytvořili později podnikovou jedenáctku, která se jako Novoborské strojírny zúčastňovala turnajů, kde hrály podniky z Českolipského okresu. Po ukončení činnosti fotbalového oddílu přešla pak řada hráčů do mužstva Jiskry. Při zaměření na činnost fotbalového oddílu ve Škodovce – Spartaku není možné vynechat den 9. července 1959, kdy ženy a dívky Novoborských strojíren byly iniciátorkami utkání v dívčí kopané a vymyslely honosné názvy: SK Slavia Vlasta a SK Sparta Šárka. Před utkáním vyhrávala Škodovácká dechovka a zvědavců přišlo kolem 700. Boj žen a dívek skončil nerozhodně 2 : 2. Střelkyně branek byly za Vlastu: Cikánová a Plíhalová, za Šárku L. Pernicová a Jindra Žďárková, současná členka a bývala úspěšná závodnice kuželkářského oddílu.

Jiskra NOVÝ OLDŘICHOV- Sokol DOLNÍ LIBCHAVA-1:0(0:0)
————————————————————————————————-
K naplnění všech zápasů v rámci zimního turnaje chybí už hodně málo.A to málo také dnes naplnil fotbalový souboj mezi Oldřichovem a Libcbchavou,který to vše nahrálo ke konečnému naplnění zimní přípravy před mistráky.Utkání bylo vyrovnané a nasvědčuje tom u i poločas 0:0.Vše podstatné se odehrálo až ve druhém poločase a to po trestném kopu,který nasměroval na branku Sokola Vitouš a dorážku zařídil Hlavinka 1:0.Tento stav vydržel,až dokonce i když Sokol hodně bojoval o vyrovnání,ale chyběl opravdu jen ten gól.

Sokol ZAHRÁDKY – SK SOSNOVÁ – 10:1 (3:0)
—————————————————————
Poslední zápas zimního fotbalového turnaje Českolipského deníku –cup se odehrálo v neděli v 17.oo hod.Pro oba soupeře to byla poslední prověrka zimní přípravy. Sosnovští opět sázejí na mládí,které sbírá zkušenosti. V tomto zápase proti sobě měli opravdu fotbalové učitele jako Grobačíka,Škodu a další. V prvním poločase Sosnová tak trochu držela se soupeřem krok i když stejně inkasovala třikrát. Ve druhém poločase dokonce dala gól a zasloužila si to za svojí bojovnost s snahu dohrát zápas v dobrém tempu.Sokol stále zlepšoval po celý zápas rychlou kombinaci a to jim vyneslo velkou gólovou nadílku soupeři a asi nejhezčí akci zápasu předvedl Grobarčík,který prokličkoval cele mužstvo soupeře a také zakončil na 10:1. Zahrádky si tak vybojovali v tomto turnaji hezké třetí místo-gratulujeme !

Sestava N.Boru : Engelhart,Jerie,Machara,Křenek,Krpata,Kašubiak,Stejskal,Kvasnička,Kluger,Dlouhý,Petr,Král,Zita,

Zápas : V neděli dopoledne mladší žáci nastoupili k přátelskému utkání s mužstvem Řezus Děčín.Naši kluci začli hrát první poločas opatrně, bez nápadu.Hra prvního poločase se dala nazvat odkopávaná a ne kopaná.V první půli padl jediný gól a to do naší branky, kdy se nedokázal domluvit náš gólman se stoperem a útočník Děčína toho využil a dal nám gól.

Do druhé půle jsme nastoupili s hrou ,na kterou jsme od našich kluků zvyklí.Hráli jsme kombinačně, s nápadem a dostávali jsme Děčín pod tlak.

V druhém poločase jsme dali pět gólů.

35 minuta: Kvasnička dohrává odražený balón a křížem přes vápno střílí na 1:1;

40 minuta: Stejskal se štěstím obloukem přes brankáře na 2:1;

48 minuta: po rohu Kvasničky se dostává míč k Dlouhýmu a ten nekompromisně na 3:1;

51 minuta: Král dává Kvasničkovi a ten střílí k tyči na 4:1;

53 minuta: náš poslední gól střílí Král,když se dostává ve vápně k míči a přesnou střelou na 5:1;

Góly za Nový Bor :2x Kvasnička 35. a 51. minuta Dlouhý 48. minutaStejskal 40.minutaKrál 53. minuta

Vlastně do pátku l7.hodin nebylo jasné,kde se 2.kolo poháru mezi Nový Bor a Višňovou bude hrát.O tom rozhodovalo počasí,které ale naznačovalo,že o bude ve Višňové a na normálním hřišti.Nakonec se tak stalo.Naše výprava zajížděla k zápasu s velice oslabeným kádrem hráčů a na vině bylo všechno možné zranění,vyloučení,omluvená,ale i neomluvená neúčast.Prostě chyběli: Havlásek,Bláha,Demke,Novotný,Hruška a další.Celou dobu to vypadalo se zdravotním stavem hráčů poměrně dobře,ale teď jsme si to vybrali.S naší výpravou už také jeli dva noví hráči J.Vávra,který se vrací z hostování a na hostování přichází ještě dorostenec FR.Šedivý z Dubice.Oba do zápasu také zasáhli.Náš vstup do zápasu nevypadal špatně.Po pravé straně zaútočil Vávra,který také poslal centrem míč do vápna domácích.Ten se odrazil zpět do pole a naši jej opět poslali před domácí branku a to bylo vše.V 5.minutě jsme útok opakovali,ale nic z toho nebylo.V 7.minutě se dostali domácí do našeho vápna.Tam se snažil míč odvrátit hlavou Coufal,ale dopadlo to špatně.Míč přeletěl i našeho brankáře Blumentritta 1:0 pro domácí.Jenže přesný centr v 10.minutě od z našich zadních řad od Baťky na číhajícího Stromeckého,který také překonal domácího brankáře přináší vyrovnání 1:1.Někomu se mohlo zdát,že to bude dobrý,ale ne a ne.Stále nám chybí v úvodu zápasu rozhodnost a někdy správná koncentrovanost.Ve 13.minutě vykopává z prázdné branky Vávra,který tak musel zaskočit za našeho brankáře.V 19.minutě je opět zle na naší straně,když nám domácí prošli středem a také přesně zakončili na 2:1.Ve 23.minutě domácí opět školí naší obranu po rohovém kopu 3:1.Vypadalo to docela špatně a trochu nepochopitelné.Naši se začali s terénem i hrou domácích s žívat a začali hrát fotbal.Po jednom našem rychlém útoku vyškolili domácí obranu naši a byl to Stromecký,který ve 34.minutě snižuje na 3:2. Mezi tím přichází vynucené střídání z důvodu zranění ,odstupuje Šedivý a na jeho místo musí do hry náhradní brankář Szabo.Ve druhém poločase je z naší strany úplně jiné mužstvo.Začínáme hrát zejména přesněji a také víc koncentrovaně v obraně a náš útok stále zaměstnává domácí obranu.Domácí se museli hodně stáhnout na vlastní polovinu.Tím také stále z naší strany hrozilo pro domácí vyrovnání. Měli jsme k tomu i příležitosti,ale chybělo trocha štěstí.Zejména po zahrání rohového kopu Smetáme na Suňka,který si naběhl na míč před vápno a prudká střela po zemi proletěla až k tyči,kde se doslova odrazila od jednoho domácího hráče ke druhému a pak až mimo branku.V 60.minutě opět saháme po vyrovnání a Szabo jen o málo minul.V 75.minutě vystřelil Třešňák asi z 26 metrů.Domácí brankář míč neudržel,ale bohužel z našich tam nebyl nikdo na dorážku.V 82.minutě mohli domácí své vedení ještě zvýšit,ale ani na dvakrát nedokázali naší branku trefit.V závěru jsme se snažili hru ještě zrychlit,ale už nám chyběla přesnost.Tak jsme z poháru vyřazeni..Přesto to byla dobrá další příprava.

Sestava : Blumentritt,Holeščák,Suněk,Baťka,Stejskal,Coufal,Vávra,Šedivý,
Třešňák,Stromecký,-Szabo,

trenér: Kubáň asistent: Novotný, vedoucí: Blumentitt.