Významným dnem se stala sobota 12. června 1965. Kdy
došlo k slavnostnímu otevření nového stadiónu za účasti novopečeného
mistra ligy, slavné pražské Sparty. Přišlo 3,000 diváků a bylo by jich
přišlo daleko více, nebýt rozhodujícího utkání Slávie s Plzní (4 : 1) o
postup co 1. ligy, vysílaného televizí. Sparta nastoupila v sestavě:
Kramerius – Kollár, Tichý, Táborský – Vojta, Kraus – Pospíchal, Mráz,
Kvašňák, Mašek, Vrána. Střídali Dyba a Kos. Trenér Ježek uvolnil z jeho
kádru brankáře Kotase, Potměšila a Sůru, takže složení domácích bylo
následující: Kotas – Potměšil, Martínek, J. Mrkvička – Sůra, Vrábel –
Jan Lehký, Hubert, Falcman, Rada, Jar. Kropáček. Po změně stran si
zachytali i Vašek Janatka a Pepík Podlaha, dále nastoupili Mašita, Z.
Jandač, Formánek, Remenec i sparťan Vrána. Sparta vyhrála hladce 1 : 12
(1 : 5) brankami Kvašňáka 4, Pospíchala 2, Krause 2, Mráze, Vrány a
Maška, jedna branka byla vlastní. Čestný úspěch zaznamenal Olda Rada z
25 metrů, kdy vymetl šibenici a překonal tak slavného Kraméria. Hlavnímu
utkání předcházelo několik předzápasů: žáci Nový Bor – Prysk 6 : 4,
dorost Nový Bor – SZ Česká Lípa 1 : 4 a stará garda Nový Bor – bývalá
Sparta Bor z roku 1838 – 7 : 1.

Čestný předseda oddílu Josef Taisler v
slavnostním projevu po uvítání všech významných osobností a zástupců
městských orgánů poděkoval všem, kteří měli zásluhu na vybudování
stadionu. Důležitá byla rovněž pomoc vojáků z Litoměřic a velkého
pochopení jednoho z důstojníků, který cvičení s buldozerem nasměroval na
budoucí hrací plochu, kde bylo přemístěno tisíce kubíků zeminy a byl
tak vytvořen základ k celé akci. Na brigádách se podílelo velké množství
osob: členové výboru oddílu kopané vč. dalších funkcionářů, hráči všech
družstev a fotbaloví příznivci. Velký kus práce odvedli rovněž někteří
členové MěNV v čele s tajemníkem Václavem Farou, v den otevřeni stadionu
vyhrávala vojenská kapela z Roudnice n/L, prodávaly se suvenýry
(skleničky s podpisy hráčů Sparty), televize snímala záznamy,
seskakovali parašutisté, ten poslední z nich s míčem a vybuchovaly
dělobuchy pod dohledem Standy Rolce. Funkcionáři hleděli dopoledne s
obavou k obloze, která se několikrát hrozivě zatáhla, ale všechno
nakonec dopadlo dobře. Druhý den v neděli se hrálo již na nové ploše
předposlední mistrovské utkání se Žandovem, které domácí vyhráli v
pohodě 5 : 3.

V Zákupech příští týden na závěr soutěže Bor remizoval 2:2 a utekl tak
Lokomotivě Česká Lípa o pět bodů. Nejlepším střelcem tohoto ročníku se
stal Olda Rada s 21 góly. Béčko obsadilo ve III. třídě střed tabulky,
rovněž tak dorost v I. třídě a žáci v Okresním přeboru. Do nového
soutěžního období 1965-66 se podařilo získat dvě výrazné posily:
brankáře Arnošta Lössla z Kamenického Šenova (o něm už byla řeč) a levé
křídlo Slávka Moudrého ze Sloupu. Oba patřili v následujících letech k
oporám mužstva. Dne 7. srpna se uskutečnilo v Boru první mezinárodní
utkání s BSG Traktor Gehren z NDR, které vyhráli hosté 2 : 4.

V roce 1964 s předsedou Václavem Cermanem,
zaměstnancem Borského skla, došlo ke změnám na trenérských místech,
které zaujali bývalí hráči: Jiřího Hrbka vystřídal po dvou letech u
A-mužstva Miroslav Borský, Béčko převzal Karel Váca, dorost po Slavomíru
Ondruškovi Eda Ziml a A-žáky si vzal na starost Josef Svoboda. Dne 17.
ledna došlo k zajímavému hokejovému utkání Nový Bor – SONP Kladno. Oba
celky se hemžily fotbalisty. U soupeře to byli např. Kadraba, Kofent,
Blín, Nešvera a Pergl, domácí poslali na led brankáře J. Svobodu, dále
Vl. Svobodu, Loukotu, L. Džavíka, Fuljera, Mareše, Lebrušku, Honzu
Lehkého, Jardu Kropáčka, Bureše, Macháčka, Rauda a Honzu Svobodu. Hosté
vyhráli přesvědčivě 5 : 13. O výsledku rozhodla hlavně poslední třetina
(0 : 2, 2 : 3, 3 : 8). V přípravném období se v mužstvu Nového Boru
objevilo nové jméno: Jaroslav Kropáček. Původně atlet, který to dotáhl
jako levé křídlo přes Rumburk až do III. ligy ve Varnsdorfu. A-mužstvo
si vytklo po sestupu z I. A třídy návrat zpět. Ovšem výsledky byly
kolísavé a boj mezi Borem a Dubou byl stále na vážkách. Nakonec
slastnější Dubá získala prvenství rozdílem jediného bodu. Béčko obsadilo
ve III. třídě třetí příčku. Vítězem se stal Sloup jako „třetí vzadu“ z
podzimního kola. Boj dorostu po sestupu z divize o udržení v I. A třídě
byl dlouho na vážkách, ale nakonec skončil úspěšně.

Do nového ročníku
1954-65 měl Bor výborný start. Napínavé bylo až do poslední minuty např,
čtvrté utkání v Doksech s tamním béčkem. Domácí se ujali vedení, ale do
poločasu Evžen Gregor a Olda Rada otočili výsledek na 1 : 2. Soupeř
vyvinul obrovský tlak, aby zvrátil výsledek, ale hrdinou utkání byl
brankář Josef Jirásek ze Skalice, který mu už nedovolil skórovat.
B-mužstvo bylo po podzimu ve i II. třídě sedmé, dorost čtvrtý. Jeho
výkon stoupl hlavně příchodem studentů Remence, Krasňana a Mikláše z
Vyšší odborné školy sklářské. Oba prvně jmenovaní po návratu na
Slovensko patřili k oporám v nejvyšších soutěžích.

Střetnutí fotbalistů Nového Boru a Kladna na ledě, jak už o něm byla
zmínka, vystřídala fotbalová odveta 12. července a tehdy ještě
prvoligoví Kladeňáci vyhráli 4 : 10. Další klání těchto soupeřů se
uskutečnilo 20. ledna 1965 opět na ledě, jak tomu bylo v lednu minulého
roku. Zápas skončil 3 : 13, tedy téměř stejným výsledkem jako v roce
1964 (5 : 13). V mistrovské soutěži v ledním hokeji, si ale hokejisté
Nového Boru, kde hrála řada borských fotbalistů, vedli na jaře velmi
dobře a vybojovali si postup do divize. Při stejném počtu bodů se
Smržovkou rozhodla vzájemná utkání, ve kterých byl Bor úspěšnější.

Na podzim 1962 to však A-mužstvu opět nekopalo a tak jako před rokem
končilo mezi posledními, tentokráte předposlední se 7 body. Jedním ze
soupeřů byl 13.října dopoledne Kamenický Šenov. Po naší obrovské převaze
skončil zápas nerozhodně 0 : 0, když v bfance hostů stál vynikající
neprůstřelný Arnošt Lossl, který k nám přestoupil v roce 1965 a po
ukončení aktivní činnosti byl jako jeden z asistentů trenéra Borského
přitom, když Nový Bor postupoval v roce 1976 poprvé do krajského
přeboru. Rovněž dorostenci měli katastrofální podzim: získali pouze dva
body a dvě remízy, což znamenalo poslední místo. Přeřazení některých
dobře hrajících dorostenců do mužstva dospělých (Málek, Z.Jandač,
Mašita.a brankář Podlaha)citelně oslabilo výkonnost družstva. Trenér
Macháček se těsně před zahájením nového ročníku v roce 1962 funkce
trenéra vzdal, odešel k dorostu SPOZA v České Lípě a jeho nástupcem se
stal Slavomír Qndruška. Měl nelehkou úlohu, protože přebíral družstvo,
jež se už na jaře v minulém soutěžním období horkotěžko zachránilo.
Příliš úspěšné nebylo ani Brmužstvo, skončilo v Okresním přeboru osmé.

Podzimní bilance byla tedy velmi neutěšená a čekalo nás opět perné jaro
1963. Na výstavbě nového stadiónu bylo brigádnicky odpracováno
630.hodin a při úpravě hrací plochy na starém hřišti 205 hodin.
Obavy za předsedy Jaroslava Kopeckého, zaměstnance Poštovního úřadu,
který vystřídal v roce 1963 Františka Petra, sejukázaly být oprávněnéo
Nový Bor dokázal sice porazit např. vedoucí Frýdlant, ale také prohrát v
Krásné Lípě 1 : 9. Závěr soutěže byl velmi dramatický. 0
sestu¬pujících se rozhodovalo až v posledním kole. Bohužel, Nový Bor
doplnil trojici sestupujících a tím zároveň odsoudil k sestupu i Béčko z
Okresního přeboru. Úděl sestupujícího postihl i do¬rost, který tak po
dvou sezonách v divizi skončilo V soutěžním období 1962-63 už na tuto
soutěž neměl a prohrál např. doma se Stadiónem Liberec 0 : 12. Skončil
na posledním místě se 6 body a poměrem branek 20 : 102.
Dne H.srpna se uskutečnilo ve Cvikově utkání, ve kterém nastoupili
hráči, kteří hájili barvy Cviková a Nového Boru před 15 lety. Zápas,
který se těšil značnému zájmu diváků, skončil vítězst vím hostů 2:4a
skřovali za ně Borský, Mareš, VI.Martínek a Vlasák. Bor nastoupil v
sestavě: Adam – F.Prockl, Vlasák, Meloun – B.Horák, V.Čapek – J.Svoboda,
Mareš, VI.Martínek, F.Svoboda a Borský. Střídali Krejný, Váca a brankař
Oliverius.Odveta se konala 22.srpna v Boru a Novo¬borští opět vyhráli 4
: 3 dvěma brankami Mareše, Borského a Martínka. Za Cvikov dal všechny
branky Martínek, jmenovec Vlasty Martínka. Z šestnácti horských hráčů,
kteří se zúčastnili obou utkání, žije dnes necelá polovina: Váca,
J.Svoboda, Borský, Krejný, Mareš, Vlasák a V.Čapek (v Německu).
Miroslav Borský FC JISKRA

Po skončení podzimního kola v roce 1960 získal Nový Bor k 15. výročí
založení oddílu tři podzimní tituly: A-mužstvo v Okresním přeboru,
B-mužstvo ve III. třídě a dorost v I. třídě. Jedna zajímavost co do
počtu vstřelených i obdržených branek: A-mužstvo 44 : 11, B-mužstvo 44 :
13, dorost 44 : 13.

V zimním období, jak už tehdy bývalo zvykem, se z fotbalistů stali hokejisté a nebylo jich málo:
Do branky nastupovali K. Eger a J. Svoboda, dále to byli Loukota, V.
Čapek, Hubert, L. Svoboda, L. Bureš, Pleschinger, B. Šach, V. Grubauer,
Meloun a Mareš, o němž diváci tvrdili, že byl výborným fotbalistou (mimo
brankářského postu dokázal zahrát ne kterémkoliv místě), ale že byl
ještě lepším hokejistou. K vyjmenovaným se řadili rovněž hokejoví
dorostenci a žáci, pozdější hráči A-mužstva:J. Podlaha, L. Džavík, R.
Seidl, Z. Jandač, F. Mašita, St. Stodola Vl., Jan Lehký, E. Šohaj,
Holčák, Málek, Rodr a L. Pavlíček.
Na společné výroční konferenci oddílů kopané a ledního hokeje prosinci
1960 předal odstupující předseda Leopold Stošek, hlavní inženýr
novoborských strojíren (stěhoval se co Adamova) štafetový kolík novému
předsedovi Josefu Taislerovi.

Závěr jara 1961 se Novému Boru plně vydařil. A-mužstvo se probojovalo z
Okresního přeboru, kam ze šestého místa I. B třídy nepochopitelně spadlo
reorganizací, do I. A třídy s náskokem pěti bodů před Duklou Zákupy,
Béčko postoupilo ze II. třídy do Okresního přeboru, kde vystřídalo Áčko a
velký úspěch slavil dorost pod vedením trenéra Míši Macháčka – postup
do dorostenecké divize! Z 16 utkání patnáctkrát vyhrál a jen jednou
prohrál. Druhá Lokomotiva Liberec B, třetí Doksy a čtvrtý Slovan Liberec
C zůstaly shodně o 12 bodů zpět! Rekordního výsledku dosáhli dorostenci
s Frýdlantem, který rozdrtili 19 : 0. O brankovou žeň, se postarali
Rodr 5, Šohaj 4, Jan Lehký a Holčák po 3, Málek 2 a Mašita 1.

Průběh utkání turnaje :
FC Nový Bor – SK Zeleneč „A“ 2 : 1
SK Benešov – FC Nový Bor 2 : 3
FC Nový Bor – SK Zeleneč „B“ 5 : 1
FC Nový Bor – SK SOKOL Brozany 0 : 1
FC Nový Bor – FK Pšovka Mělník 2 : 3

Celkové pořadí turnaje :
1. SK SOKOL Brozany
2. FC Nový Bor
3. FK Pšovka Mělník
4. SK Zeleneč „B“
5. SK Benešov
6. SK Zeleč „A“

Do turnaje jsme nastoupili výborně. První tři zápasy jsme vyhráli. Ve čtvrtém a pátem zápase jsme trochu zaváhali, čímž jsme ztratili cenné body. Tak i tak se nám podařilo přivézt domů pohár za krásné druhé místo z tohoto turnaje.

Negativní stránkou tohoto turnaje je několik zranění. Richard Ramisch, který má zlomenou nohu z přípravy, Ondřej Petr, si zranil palec v prvním utkání turnaje.

Sestava : Reitmajer, Zita, Hodač, Vašíček, Petr, Janatka, Frömmel, Baťka, Šimon, Kluger, Engelhart.

Trenér mužstva: Zdeněk Baťka
Asistent trenéra : Robert Dvořák
Roman Moravčík
Vedoucí týmu: Michal Vašíček

FC Nový Bor – O Novém Boru se před sezonou mluvilo jako o jednom z největších favoritů krajského přeboru, přesto nikdo asi nečekal, že ta jeho podzimní jízda bude až na pár zaváhání tak suverénní. Těmi zaváháními byly zápasy v Košťálově („Vedli jsme tam 0:1, jenže další dvě šance jsme neproměnili, domácí vyrovnali na 1:1, další dvě příležitosti jsme neproměnili a pak to Košťálov otočil na 3:1,“ říká novoborský trenér František Kubáň), s Hrádkem nad Nisou – 1:1 („“Pět vyložených šancí jsme nedali.“) a v České Lípě s béčkem – 2:1 („Nebýt brankáře Szaba mohli jsme prohrávat i 3:0. Na jejich vedoucí gól jsme dokázali reagovat srovnáním a díky hře ve druhém poločase jsme mohli i vyhrát, jenže pak přišla chyba Hrušky…“).

Ne všechny ostatní vítězné zápasy ale byly pro Nový Bor jednoznačné. „Třeba s Desnou dával vítězný gól na 2:1 Vrabec až v poslední minutě,“ vzpomíná František Kubáň. „Měli jsem někdy i zoufalé začátky domácích zápasů. Soupeř se dostal do jedné, dvou šancí, ale naštěstí je neproměnil.“

Před sezonou si dali v Novém Boru za cíl být do třetího místa. „To první místo je překvapení. Ale je vidět, že jsme dobře posílili. Přišli Vlk s Kubešem z Vilémova, Šulc z Jablonce B, Půlpán z České Lípy a Šiner z Dolní Libchavy.“ Velkou posilou však byl i Suněk, který „přestoupil z obrany do útoku“ a na podzim vstřelil 16 branek, což ho vyneslo na první místo v kanonýrech krajského přeboru. „Celkově hra dopředu je dobrá. I oba brankaři jsou posilami. Důležité bylo určitě i to, že jsme nedostali žádnou červenou kartu a když nepočítám Šinerovu 14 denní absenci, tak se nám i vyhýbala zranění. Hráli jsem tak v podstatě stále ve stejné sestavě. Ale i ti střídající hráči by si zasloužili hrát, ale když se daří, tak se vítězná sestava nemění. A nesmím zapomenout na to, že se tu utvořila dobrá parta. A co je důležité, zlepšila se oproti loňsku tréninková morálka, což mělo na dobré výkony také samozřejmě vliv.“

„Chceme být první i po jaru,“ říká naplno trenér, ale sám ví, že bude hodně důležité, jak se podaří udržet hostující hráče. „Ale co jsem slyšel, chtěli by zůstat v Boru. A my je také samozřejmě chceme. Potřebovali bychom navíc i zkušeného středního záložníka,“ dodává František Kubáň.

Odehrané minuty – Vlk, Šulc 1170

Půlpán 1156

Kubeš 1145

Suněk 1125

Stromecký 1104

Hruška 1036

Demke 956

Všetečka 883

Šiner 876

Szabo 625

Blummentritt 540

Lebruška 356

Hanoušek 205

Baťka 202

Třešňák 131

Kýček 110

Vrabec 56

Coufal 20

Blummentritt I. 5

Žluté karty – 6x Půlpán, Vlk

4x Kubeš

3x Šiner, Suněk, Stromecký

2x Všetečka, Hruška

1x Hanoušek

Góly – 16 – Suněk

10 – Demke

5 – Stromecký

4 – Lebruška

2 – Kubeš, Půlpán, Šulc

1 – Vrabec

autor: Alex Neugebauer (www.clsport.cz)