Skončilo sice na 10. místě, ale od posledního ho dělily jen dva body. Vedoucího mužstva převzal po Fr. Suchánkovi Zdeněk Kunst. V 9. kole porazil Bor Kadaň 1:0. Střelcem branky byl František Zbraněk a kuriozitou bylo, že se trefil „rybičkou“ po sedmi letech! Předtím naposledy v I.A třídě dal Železnému Brodu branku kolenem. Dlužno ovšem podotknout, že hrával v útoku ojediněle, ponejvíce se pohyboval v záloze nebo obraně. V září sehrálo mužstvo přátelské utkání s vojenskou XI. Hradčany u Mimoně a vysoko vyhrálo 9:2. V říjnu si vyzkoušelo hru pod umělým osvětlením v Jílovém a utkání skončilo 3:3. Na podzim přišel z Varnsdorfu stoper Vlasta Gabriel, z České Lípy obránce Jaroslav Zahrádka, Kamenický Šenov uvolnil Františka Burdu a z Horní Police přišel Jaroslav Votava, jehož otec hrával za Českou Lípu. Nejlepšími hráči za rok 1977 byli vyhodnoceni Kohoutek – Jirka Ducháček – Bořil a Opava.

B-mužstvo se v letním turnaji S. Kadaně ve Velkém Grunově utkalo s dvěma dalšími soupeři: Velký Grunov porazilo 3 :2 a Mimoň 5 : 2. Za nepřítomného brankáře Dubského nastoupil 48 letý Arnošt Lossl, bývalý brankář Áčka a dokázal, že stále ještě chytat nezapomněl. V mistrovských zápasech prohrálo Bečko pouze v 6. kole s pozdějším vítězem Rumburkem 0:2. Byla to jediná porážka doma v podzimní části. V osmém kole porazilo Cvikov A brankou Kubáta. Na tohoto soupeře, který byl v té době v čele I.B třídy, dokázalo v poslední době vždy zahrát. Porazilo ho nejen na podzim, ale k i na jaře 3:1 a v předcházejícím ročníku opět doma 1 : 0. Z kolektivu se vrátil po jarním kole Standa Polák do Skalice a Mazák do Kamenického Šenova, ale z vojny se vrátil Oliverius s Vobeckým a Zajptem. kteří mužstvo výrazně posílili. Nejlepší hráči roku 1977: Jiří Šrůta – Zdeněk Krámský – Ruda Reichelt.
Dorost přes značné omlazení vybojoval v I.A třídě pěkné páté místo když doma ztratil pouze jeden bod. Ale v zahajovacím utkání prohrál v Doksech 1:5, kde překvapivě v minulém ročníku vyhrál 5:0. Lépe dopadl ve druhém kole, když doma porazil Štětí 6 : 2 brankami Mertina 3, Mikoláše, Beneše a L. Hlouška, který opět jako již v minulém ročníku podával ve středové řadě výborný výkon.
V Severočeském poháru vyhrál v listopadu ve Velkém Grunově 3 : 0, ale další utkání doma s Vagónkou Česká Lípa stejným poměrem prohrál. Co do vyhodnocení nejlepších hráčů za rok 1977 dopadli nejlépe V. Mikoláš (rovněž nejlepší střelec), Beneš a Hegr.
Starší žáci, kteří se vrátili zpět do Krajského přeboru, obsadili čtvrté místo. V prvním utkání nového ročníku vyhráli ve Šluknově 6 : 1 třemi brankami střelecky disponovaného Romana Funkeho, který se stal daleko nejlepším střelcem družstva v mistrovských utkáních s 33 góly, další dvě branky dal Jandač, jedna byla vlastní. Prohra s Varnsdorfem 1 : 2 na domácí půdě byla první po 18 měsících, nepříjemný byl debakl v listopadu v České Lípě 0:7. Nejlepší výkonnost v tomto roce prokázali Král – Funke – Libor Zajpt.
B-žáci, kteří postoupili z Okresní soutěže do Okresního přeboru, se. po podzimní části umístili jako osmí.
C-žáci obsadili v minulém soutěžním období v Okresním přeboru mladších žáků skupina A první místo. Stejně tak si vedli i na podzim. Dosáhli stejných 25 bodů jako druhý Kamenický Šenov, ale měli lepší brankový poměr. Se značným odstupem zůstali na třetím a čtvrtém místě Vagónka Česká Lípa a Bukovany. Ovšem tato dvě družstva nesehrála všechna utkání, která byla přesunuta na jaro 1978.

V tomto roce dokočili hráči A a B-mužstva discipliny odznaku zdatnosti. Nejlépe si vedl Jarda Kohoutek, který jako jediný splnil limit k získání stříbrného odznaku, ostatní získali odznak bronzový. Na zlatý nedosáhl nikdo.
V průběhu funkcionářského období zanechal činnosti Václav Pára, tajemník MěNV. Kooptováni byli Slavomír Dufek /vedoucí dorostu/, František Svoboda /matrikář/, Josef Majer a Petr Schowald, který zajišťoval tisk Zpravodaje, vydávaného při každém mistrovském utkání A-mužstva. Diváci v něm byli informováni o historii fotbalového oddílu.

V současnosti vydávaný Zpravodaj přináší zprávy o činnosti fotbalového klubu. Výstavba spodního hřiště nebyla stále ještě dokončena, přestože členové výboru a hráči všech kategorií odpracovali 1.255 brigádnických hodin, nepočítaje v to další nemalý počet hodin, odpracovaný dalšími členy oddílu a příznivci kopané, takže hrací plocha, tolik potřebná k další činnosti, nebyla ještě provozu schopná.

Ovšem horko těžko se zachránilo a obsadilo 11.místo. Vítězem se stala Česká Lípa s náskokem 6 bodů před Kadaní. Bor prohrál v 16.kole s tehdy ještě vedoucí Kadaní vysoko 5:0 a nevyvedlo se ani utkání v Lounech v 21.kole, kde prohrál 6 : 2. V Českém poháru byl vyřazen v l. kole v Hrádku n. N. 0 : 1. V Memoriálu Karla Tamchyny v České Lípě stačilo jediné vítězství při účasti šesti mužstev jen na předposlední místo. Vstup do jarního kola se nepovedl, o čemž svědčí po střelecké nemohoucnosti tři porážky za sebou hned v úvodu jarního kola. Po skončení mistrovské soutěže odešel Olda Ducháček do Sloupu a řada hráčů skončila z různých příčin /např. zdravotní důvody, vojenská služba/. Jako posily přišly na jaře Milan Gašo z Varnsdorfu, odkud se vrátil i Aleš Zborovský a Jaroslav Kropáček z České Lípy. V předposledním kole nastupovala Česká Lípa proti Boru již jako jistý postupující do divize a ujala se vedení brankou Juřiny. Velký den měl brankář Jiří Vinduška, nad jehož riskantními zákroky zůstával rozum stát. Druhou branku vsítil v 78. minutě Vávra. V 85.minutě Opava překonal domácího brankáře Jandače, ale vyrovnat se Boru již přes veškeré úsilí nepodařilo. Protože však všichni tři další ohrožení sestupem rovněž prohráli, bylo jasná, že si Bor i pro příští období ale účast v Krajském přeboru udrží. Před posledním kolem stanul v čele tabulky střelců Ladislav Kurucz z České Lípy, následovali další Českolipáci Juřina a Ing. Hendrych. Kohoutek se propracoval na šesté místo. Senzační výsledek se zrodil na hřišti posledního Žatce, který měl ještě šanci odvrátit v případě vítězství sestup. Porazil druhou Kadaň 5 : 3 po prohraném poločase 3:1. Ale ani tato výhra k záchraně nestačila. Na den 5. června si Nový Bor pozval k přátelskému utkání druholigový Děčín, se kterým prohrál po dobrém výkonu těsně 2 : 1.

B-mužstvo /trenér Eda Ziml, asistent Arnošt Lossl/ bylo po podzimu 1976 předposlední, avšak doma ani jednou neprohrálo a dvanáctá příčka znamenala záchranu v I.A třídě. Dokázalo remizovat s vítězem skupiny Tatranem Jablonné na jeho hřišti a doma porazit dalšího kandidáta na postup Jiskru Mimoň. Na jaře na turnaji Lokomotivy česká Lípa obsadilo čtvrté místo.

Dorost /trenér Ing. Mareček, vedoucí Slavomír Dufek/ se zúčastnil zimního turnaje dospělých ve Skalici. I když všechna tři utkání prohrály, byl turnaj dobrou prověrkou před nastávajícím jarním kolem.
Po podzimu 1976 měl šanci zaútočit z třetího místa na postup do Krajského přeboru. V 16.kole padlo v Benešově n. Pl. 11 branek. Domácí prohráli doma s Novým Borem 6:5 a ten tak vyrovnal bodový rozdíl Nového Města, obě družstva měla po 24 bodech. Pak porazil Liberec C 3 : 0, ale rozčarování se dostavilo v následujícím kole, když prohrál v Železném Brodě 1:2, který byl na desátém místě tabulky. Prohru lze přičíst nezodpovědnému jednání tří hráčů, kteří se nedostavili k odjezdu a družstvo nastupovalo jen s deseti hráči. Konečným místem byla nakonec pátá příčka. Vedení dorostu doplnilo kádr družstva pro nastávající sezonu přeřazením sedmi hráčů ze žactva a dalších sedm tvořili učňové a studenti ze sklářské průmyslovky.

V dorosteneckém Memoriálu A. Ruckla a L. Jeriče skončil ze šesti družstev až předposlední.

Starší žáci /trenér Jan Král, vedoucí Jaroslav Havlas/ si udrželi v Okresním přeboru s poměrem branek 109 : 19 druhé místo s právem účasti zúčastnit se kvalifikace o postup, protože vítěz Vagónka Česká Lípa B o tuto možnost přišla vzhledem k tomu, že její A-družstvo již v Krajském přeboru hrálo.Borští žáci porazili Jablonné 19 : 0, Cvikov 10 : 0, Provodín a Lokomotivu Česká Lípa shodně 8:0. Výhra nad ví-tězem Roudnického okresu Poďlusky 1:0a remíza s ČSAD Louny 2 : 2 stačila k tomu, aby se po roční přestávce opět vrátili do Krajského přeboru. Dne 9.května se zúčastnili silně obsazeného turnaje v Bakově, kde dokázali remizovat s Bohemians a Mladou Boleslavi a jen o branku prohráli s Mnichovým Hradištěm a Šluknovem. V dalším turnaji v Doksech prohráli až ve finále s Vagónkou Česká Lípa 0 : 1.

B-žáci /trenér Antonín Davídek, bez vedoucího/ vyhráli na jaře skupil Au A, skládající se ze 6 družstev a postoupili do Okresního přeboru. C-žáci /trenér Alfons „Ali“ Máčej/ se s dalšími třemi soupeři sjížděli na hřiště jednoho ze soupeřů a tam se utkávali každý s každým 2×20 mi¬nut. Dne 24.července se utkali žáci Nového Boru s vítězem druhé skupi¬ny Lokomotivou Česká Lípa s výsledky 2 : 2 a 1 : 2 a Lokomotiva se tak stala přeborníkem okresu Česká Lípa v kategorii mladších žáků.

Dosavadní triumvirát Zd. Kunst /vedoucí/, Borský /trenér/ Běloch /asistent/ avizovali již začátkem jara, že u A-mužstva končí bez ohledu na konečné umístění a tak vedení oddílu muselo sehnat náhradu. Podařilo se mu získat bývalého vynikajícího stopera České Lípy Ludvíka Hodonského, trenéra II. třídy s bohatými hráčskými a trenérskými zkušenostmi. Funkci vedoucího převzal František Suchánek, zvaný „Kačáni“. Nikoliv podle čsl. reprezentanta, ale podle způsobu chůze. Trenér Hodonský to z počátku neměl lehké. Bez stopera Libora Kroutila, Kadaněho a Z. Kunsta převzal mužstvo 14 dní před zahájením soutěže a s hráčským materiálem se vlastně začal seznamovat až v průběhu mistrovských utkání. Přibyli mu pouze dva odchovanci Jirka Novotný a Ondra Krok. Přesto skončilo mužstvo po podzimu sedmé, když od třetího místa ho dělil jen horší brankový poměr a jako jediné dokázalo porazit podzimního vítěze Slovan Kadaň 2 : 0 brankami Kroka a Kohoutka. Podzim začal utkáním v Doksech /vyhráli domácí 0:2 – bývalý účastník divize/ a v předzápase pod vedením nového trenéra ing. Karla Marečka rozdrtil dorost domácí družstvo 5 : 0 ! Střelecky se prosadil autor čtyř branek Sklenář, pátou připojil Šperlík. Na den 7. října bylo pozváno Áčko dražebním soupeřem z NDR Aufbau Riesa k slavnostnímu otevření nového stadiónu. Bor vyhrál 2 : 0 brankami Jirky Ducháčka a Kohoutka. V odvetě v srpnu nám Němci oplatili porážku v poměru 3 : 2. V posledním mistrovském utkání 7.listopadu hostil Bor Vagónku Česká Lípa. Po 25 letech /!/ opět o body. Tisícovka diváků viděla v síti domácích nejprve míč z kopačky ing. Hendrycha, v 77.minutě Olda Ducháček hlavou vyrovnal. V tehdejší sestavě České Lípy nastoupili někteří hráči, kteří později přestoupili do Nového Boru: Jiří Hromádka, Ladislav Kurucz, Jiří Štěpánek a náš odchovanec Jaroslav Kropáček /po předcházejícím působení v Rumburku a Varnsdorfu/. Po podzimní části obsadila Česká Lípa druhé místo. Několik dní nato nás zastihla smutná zpráva: ve věku 57 let zemřel náš bývalý pravý záložník z doby po druhé světové válce Karel Hyka, který se po přestěhování do České Lípy rovněž uplatnil v mužstvu Vagónky. Nejlepšími hráči roku 1976 byli vyhodnoceni: Bořil – Kohoutek a Valdman.
B-mužstvu se na podzim nedařilo: Dvě vítězství a pět remíz stačilo
jen na druhou příčku od konce a tak měl trenér Ziml s vedoucím Vladimírem Šimůnkem plno starostí, jak odvrátit hrozící sestup z I.B třídy. Po odchodu několika hráčů byl nejcitelněji postižen post brankáře, když Honza Doucha ohlásil přestup do Sloupu. Všech 26 mistrovských utkání v roce 1976 sehrál Ruda Reichelt. Nepatřil už mezi nejmladší, ale určitě byl jedním z nejsvědomitějších. Na druhém ročníku Memoriálu J. Lisého ve Sloupu v srpnu prohrálo Béčko ve finále se Svorem 1 : 2. V hodnocení za rok 1976 nejlépe dopadli Ruda Reichelt – Karel Holčák a Harry Rudolf.
U dorostu začal před podzimním kolem pracovat po odstoupivším trenérovi Jiřím Kortusovi ing. Karel Mareček a výsledkem bylo třetí místo v I.A třídě s odstupem dvou bodů za vedoucím Tanvaldem. Porazil jak vedoucí Tanvald, tak druhé Nové Město n. Metují shodně 2 : 1.
Starší žáci po sestupu z Krajského přeboru skončili na podzim v Okresním přeboru dva body za Českou Lípou. Střelecky si velmi dobře vedl Roman Funke.
Dne 9. října měl Nový Bor zastoupení v meziokresním utkání s Jabloncem a Libercem. Z našich žáků startovali Evžen Hrubý, Zbyšek Kazan, Libor Zajpt a Jan Král. Nejlepší žáci v tomto roce: Horák – Beneš, Kůrek. Dobře si vedli mladší žáci. Byli druzí za Pryskem. Svou soutěž vyhráli elévové.
Výbor se zabýval nedostatkem hracích ploch. Zavážení starého hřiště sutí a škvárou šlo pomalým tempem. Na přetřes přišla i úvaha o potřebě vytvořit B-dorost.

Avšak studená sprcha přišla hned v následujícím kole doma – Bor prohrál s Ruprechticemi 0:4! Mužem číslo jedna na hřišti byl exligový stoper Myslivec (dřívější ligový fotbalista Liberce a Teplic), který dokázal bezzubost našich útočných akcí hladce likvidovat. V 21. kole se hrálo v N. Boru tzv. „utkání století“ Nový Bor – Chrastava /tehdy na druhém místě 3 body zpět/, které mělo dát odpověď na otázku, zda si domácí upevní postavení a udělají tak rozhodný krok k celkovému vítězství v I.A třídě. Před 600 diváky, mezi nimi byla i početná výprava chrastavských fanoušků, padlo rozhodnutí ve druhé půli. Nejprve nádherná Valdmanova hlavička zajistila ve 47. minutě po přímém kopu, zahraném Kadaněm, vedení. V 52. minutě přímého kopu rozehrál Kadaně po nacvičeném signálu míč Oldovi Ducháčkovi a ten zvýšil na 2:0, Ale hned v dalším kole nás porazila o záchranu bojující Lokomotiva Česká Lípa 3:2. Se ztrátou pouhých dvou bodů se za námi vynořily Hejnice. V předposledním kole chtěl Nový Bor korunovat celoroční úsilí vítězstvím, protože hostil doma poslední sestupující Rumburk. Ale vynikající výkon hostujícího brankáře, který vyrazil Kadaněmu i penaltu, nám radost pokazil a utkání skončilo 0 : 0. Přesto však byl Nový Bor prakticky již vítězem I. A třídy, protože měl před posledním kolem skóre 54 : 14, druhé Hejnice 40: 16 a jejich event. postup patřil už jen do oblasti teorie. Zápas začal sympatickým gestem hostů, kteří našim hráčům blahopřáli k postupu a kapitánu Bořilovi předali kytici s vlaječkou. Domácí hrozně moc chtěli zakončit putování I.A třídou vítězstvím, úvod byl slibný. Již ve 2. minutě dal Kadaně vedoucí gól. Avšak obávaný kanonýr Pomeisl vsítil dvě branky a po přestávce jsme ještě obdrželi třetí. Hosté byli lepší a vyhráli po zásluze. Celkový úspěch Nového Boru nesnížila ani skutečnost, že o našem postupu rozhodl jen lepší brankový poměr. V jistém směru nám hodně pomohla i Lokomotiva Česká Lípa, která porazila naše dva největší rivaly, Chrastavu 1:0 a potom i Hejnice 2 : 0. „Postup-do Krajského přeboru byl bezesporu velkým úspěchem, o který se zasloužili brankáři Kratěk, Loukota, Vinduška, obránci Bořil, Z. Melichar, Kroutil, Zd. Kunst, Jiří Kunst a Šturma, středoví hráči Jiří Ducháček, Zbraněk, Kadaně, Zd. Procházka a Standa Polák, koncoví hráči Valdman, Kohoutek, Olda Ducháček a Kubeš. Do postupu v soutěžním ročníku zasáhli ještě Opava, Oliverius, Jankovič, Balík a Holčák. O přestávce posledního utkání s Hejnicemi byli odměněni věcnými dary za dlouholetou úspěšnou reprezentaci Slávek Moudrý, Robert Seidl, Standa Stodola a František Rodr a za dlouholetou obětavou práci ve výboru oddílu kopané sekretář Jan Hrbek a František Petr. Odměny převzali z rukou Františka Zbraňka, ředitele OSP, který se jako první předseda dočkal postupu do Krajského přeboru. Podařilo se tak splnit jeden z hlavních cílů A-mužstva. Další cíl byl splněn v Českém poháru, kde si Bor stanovil postup mezi poslední čtyři mužstva v okrese. Dne 25. srpna a 8. září bylo sehráno okresní dvoukolové finále. Doma porazil Lokomotivu Česká lípa 2:1, ale v odvetě prohrál 3 : 1. Splněním odznaku zdatnosti dosáhl hráčský kolektiv ještě třetího cíle.
B-mužstvo v zimním turnaji Lokomotivy Česká Lípa, kde startovalo místo našeho Áčka, skončilo sice druhé, ale dobré výkony nedokázalo opakovat i v I.B třídě. Od 16.kola na jaře 1976 ani jednou nevyhrálo, pouze třikrát remizovalo a jen se štěstím odvrátilo sestup. S předposledním třináctým místem se určitě nepočítalo.

Dorost měl v přípravě na jaro 1976 zahrnut zimní turnaj Vagónky České Lípa. Soupeři SU Teplice, Chemička ifstí a Vagónka byly však nad jeho síly a tak ze šesti zápasů uhrál jediný bod s vysoce pasivním poměrem branek 3 : 27. Po skončení soutěžního období se ale v I.A třídě umístil na pěkném čtvrtém místě. Hráčský kádr však opustilo po skončení doros¬teneckého věku osm hráčů ! V červnu v osmém ročníku dorosteneckého tur¬naje Memoriálu A.Ríickla a L.Jaříce obsadil druhé místo za Vagónkou Česká Lípa, které porazila ve finále domácí družÉtvo 2:0. V Krajském přeboru starších žáků, který se hrál v 5 skupinách po pěti účastní cích, neměl Nový Bor po podzimu 1975 šanci na záchranu a sestoupil
V červnu na turnaji v Doksech o „Pohár Máchova jezera“ ale vyhrál ve finále nad domácím družstvem po remíze 0 ? 0 na pokutové kopy. Dobře si vedli v Okresním přeboru mladší žáci. Z druhého místa poskočili na první místo a bezpečně zvítězili. Rovněž elévové získali v Krajském přeboru první místo. Tím skončilo jarní období 1976, na jehož konci byl největším úspěchem postup A-mužstva do Krajského přeboru *

Kooptování byli Rudolf Jany a Ing. Karel Mareček, který převzal funkci trenéra dorostu. Za poslance MěNV byli navrženi pro komisi tělovýchovy a sportu Jaroslav Havlas, Fr.Holeček, Václav Baloun a Jar. Kratěk.
V květnu byl místopředseda oddílu kopané Václav Novák zvolen do funkce tajemníka Severočeského krajského výboru ČSTV. V orgánech OV ČSTV pracovali Fr. Zbraněk, M. Borský, T. Ziml a Slavomír Ondruška byl činný v Krajské komisi mládeže.
Byla navázána spolupráce s vedoucími funkcionáři Dukly Litoměřice při zařazování branců do vojenské prezenční služby. Nespokojenost byla vyslovena s úpravou hrací plochy spodního hřiště, odvislé od navážení sutě a škváry.
Největším úspěchem na sportovním úseku bylo postup A-mužstva do Krajského přeboru. Ve dnech 23.až 28. ledna bylo mužstvu umožněno zimní soustředění v Krušných horách v rámci přípravy na jarní mistrovskou soutěž, na jejímž konci bylo splnění cíle: postup do Krajského přeboru. Výpravu tvořili trenér, dva asistenti, masér a 15 hráčů. Z kádru A-mužstva chyběli z rodinných důvodů Libor Kroutil a Ivan Kadaně. Tak, jak tomu bylo v roce předcházejícím, museli hráči věnovat několik dnů z dovolené, v tomto případě se jednalo o tři dny. Vyhlédnutý objekt – chata Donris na Teplicku splňoval naše představy: dobré ubytovaní, vydatné stravovaní a okolí, které bylo plně využito k plánovanému programu. V rámci přípravy byla uskutečněna mezi hráči dvě utkání přívrženců Sparty a Slavie. V prvním zvítězili Sparťané 5 : 4, ve druhém pro změnu Slavisté 5 : 3. Ale je třeba si ještě připomenout, co předcházelo, než jsme se dostali na místo určení: Cestou nás k večeru zastihla silná vichřice, která znemožnila autobusu, řízeném Pepíkem Benešem, dojet až k osamělé chatě. Cesta byla naprosto nesjízdná, úplně zavátá. A tak nezbylo nic jiného, než se v této hrozné fujavici vydat na tříkilometrovou pouť pešky. Šest osob zůstalo v chatě v Novém Městě, kam se složily všechny brašny, kufry, lyže a ostatní zavazadla a „třináct statečných“ se pustilo do boje s počasím. Došli do cíle za nepředstavitelně těžkých podmínek. Ve stále silnější vánici a mrazivého větru se prodírali hustými závějemi, sahající někdy až po pás a nebýt stromů podél cesty, které byly jediným vodítkem, že jdou správným směrem, kdo ví, jak by vše bylo dopadlo. Jeden musel hlídat druhého, aby se mu v té příšerné fujavici neztratil. Ale nakonec po více než hodinové chůzi
přece jen dorazili na místo. Všichni shodně tvrdli, že na tento pochod nikdy nezapomenou.
Jejich jména: Oba Kunstové, Šturma, Havlas,Ducháček, Zbraněk, Polák, Valdman, Kohoutek, Vinduška, Bořil, Kubeš a Zajačík (nový hráč ze SU Nové Sedlo). Zbývajících šest: Kratěk, Procházka trenér Borský (zároveň ve funkci vedoucího), asistenti Běloch, Lossl a masér Standa „Filip“ Zavadil, kteří zůstali u zavazadel. Také oni si zažili své, i když v menší míře. Na otevřeném vozidle, namačkáni mezi zavazadly, viděli kolem sebe jen bílou tmu. Vichřice je provázela celou dobu přes pláně, kudy si vozidlo razilo cestu a také zde bylo třeba sledovat jeden druhého, aby nevypadl při terénní jízdně přes nízké postranice do stále přibývajícího sněhu.

Pracovníci Horské služby naměřili 115 cm. Nepřízeň počasí nás provázela ještě v sobotu '“.ledna, dle přesto se trénovalo podle plánu. Postupně se vše zlepšovalo a od pondělí příroda/vše vynahradila: bílá nádhera, všude, kam jsme se podívali, spousty sněhu, sluníčko, teplota stále kolem mínus 9 až mínus 14 stupňů. Všichni poctivě „makali“ celých pět dnů. Na toto ény soustředění si jistě každý z účastníků rád vzpomene při pohledu na fotografie, které byly při této akci pořízeny. Předposlední den se Jirka Ducháček se Standou Polákem pustili na t,zv.sjezdovce nedaleko místa našeho ubytování dolů a zatímco Ducháček po několi¬ka kotrmelcích skončil těsně před cílem, letěl Polák deset metrů vzduchem a zarazil se až v potoce se zlomenou lyží. A aby byla smůla dovršena, lyže si půjčil od Jirky Bořila ! Dobyt v místě „odříznutám“od světa a náročný program zpestřila na závěr v pondělí večer tří¬hodinová beseda, původně plánovaná na jednu hodinu, s trenérem Rýgrem, Jirkou Sedláčkem, Tbo¬rovským a Vejvodou ze SU Teplice. Trenér Rygr nám pak závěrem naoídl sehrání přípravného utká¬ní s jejich A-mužstven v Teplicích:v poslední den soustředění ve středu 28.ledna dopoledne, což bylo pochopitelně hráči uvítáno a zapadlo i do rámce přípravy. Tepličtí, jimž chyběl pou¬ze Bičovský, který byl na soustředění s národním mužstvem, vyhráli 8 : 0, Náročný program. soustředění a kvalita soupeře se pochopitelně projevila. Nedokázali jsme proměnit i několik slibných akcí a Valdman nebyl úspěšný ani při provádění pokutového kopu za sražení Kohoutka, ihned pc návratu ze zimního soustředění se A-mužstvo zapojilo 31.ledna do zimního turnaje, ooradanehc Vagónkou Česka Lípa. Turnaj byl sline obeslán, mimo domácích zce hráli vojáci z Litoměřic, TJ Jičín, Slavoj Litoměřice a Slavoj Terezín. Nový Bor hledal nejvhodnější sestavu pro mistrovskou soutěž, &eé měla přinést tolik očekávaný postup dc Krajského přeboru. Nešlo tudíž ani tak o výsledky a proto se z umístění (poslední pňcka) nedělala žádná tragedie.

Připomeňme si, že první dva roky „tří letky“ vyšly tak, jak byly naplánované: v ročníku 1973-74 umístění do devátého místa, v ročníku 1974-75 do pátého místa a konečný úspěch měl být v soutěžním ročníku 1975-76 korunován postupem do Krajského přeboru. Hráči šli tudíž do podzimního kola s jasným úmyslem vytvořit si pro jarní část v roce 1976 předpoklady pro takové umístění, které by znamenalo kýžený postup. Nehledaly se žádné posily. Mužstvo bylo doplněno obráncem Zdeňkem Kunstem, který se vrátil z vojny stabilně zakotvil dorostenec Honza Šturma, uzdravil se stoper Libor Kroutil a z Béčka byl povolán brankář Kratěk a Zdeněk Procházka. Výsledkem snahy celého kolektivu bylo podzimní prvenství s 20 body, i když jen bod před Chrastavou. Jak dopadli souboj Chrastavy s Borem ? Bor měl před osmým kolem dne 4. října 12 bodů, Chrastava 11 bodů. Poslední výsledky (Loko Česká Lípa 5 : 1, Doubí 4 : 0, Autobrzdy Jablonec 6 : 1) dávaly tušit, že narazíme na soupeře, který je ve vynikající formě. Mužstvo tvořili až na dvě výjimky bývalí hráči Rapidu Liberec s ex-ligovými fotbalisty stoperem Paseckým, střelcem Ženíškem a Vackem. Utkání se hrálo před přeplněnými ochozy v bouřlivém prostředí a domácí příznivci se netajili úmyslem postoupit do vyšší soutěže. Chrastavá se ujala vedení v 26.minutě. Ve 39.minutě na upozornění pomezního rozhodčího vyloučil hlavní rozhodčí Zdeněk Thur Vacka za napadení Kubeše bez míče, ale toto oslabení nedokázal Bor využít. Naopak v 58.minutě Ženíšek dokonale zamotal hlavu našim obráncům a zvýšil na 2 : 0. V 66. minutě obránce Zdeněk Kunst pohotovou střelou snížil na 2 : 1 a v 75.minutě se naskytla jedinečná možnost vyrovnat z pokutového Kopu. V tomto okamžiku vyhrál soupeř souboj nervů: Střídal brankáře a trvalo dosti dlouho, než se náhradník postavil do branky. V předcházejících případech prováděl pokutové kopy úspěšně vždy Kadaně nebo Jirka Ducháček. Jenže Kadaně byl v trestu a Ducháček byl o přestávce střídán pro zranění a tak byl exekutorem určen brankář Kratěk, který při trénincích nácvik desítek téměř stoprocentně proměňoval. Ale několikaminutová pauza a nervózní prostředí bylo příčinou, že poslal míč vedle branky do autu! Úporná snaha vyrovnat vyzněla už naprázdno. Také předposlední kolo Rumburk – Nový bor dne 2. listopadu nemělo klidný průběh. V 10.minutě neproměnili domácí pokutový kop, přesto však v 53.minutě vedli 2 : 0, Bor vyvinul za tohoto nepříznivého stavu obrovský tlak na branku soupeře. V 78.minutě snížil Zdeněk Kunst na 2:1 a v 83.minutě Olda Ducháček vyrovnal. Domácím selhávaly nervy a v 85.minutě jim rozhodčí, vyloučil za kritiku dva hráče. V 87.minutě hráč domácích, napomínaný již předtím žlutou kartou zakopl úmyslně míč, za což dostal červenou kartu. Rozběhl se k sudímu, vší silou do něj vrazil, ten padl na zem a tři minuty před koncem pro inzultaci zápas předčasně ukončil. Disciplinární komise pak nemohla vynést jiný rozsudek než přiznat dva body a 3 : 0 ve prospěch Nového Boru a Rumburku odečetla dva body. Rozhodnutí o vítězi I. A třídy mělo tedy padnout až na jaře 1976. Rozdíl mezi čtyřmi uchazeči byl minimální: Nový Bor 20, Chrastavá 19, Doubí 18 a Hejnice 17. (Konečné pořadí po skončení ročníku 1975-76 bylo následující: Nový bor 36 (55 : 17), Hejnice 38 (43 : 17), Chrastava 34, Doubí 26).

Z přátelských utkání potěšil velmi čestný výsledek s kompletním prvoligovým SU Teplice dne 5.července. Bor prohrál nakonec 4:0, ale plných 60 minut udržel bezbrankový poměr. Hosté nastoupili v rámci sportovního odpoledne při závoděe* Bohemia v Novém Boru vůbec poprvé před 700 diváky v sestavě (to byd tenkrát „mančaft !): Sedláček (Petráček) – Mixa, Čermák, Franke, Koubek – Jirousek, Bičovský, Melichar – Buriánek, Ženíšek, Vejvoda. Střídali Senický, Macháček, Thorovský, ^iegend a Pichner. Chyběl pouze reprezentant Pavel Stratil, Soupeř nám nic nedaroval, protože byl v plné přípravě před zájezdem do Teheránu. Branky dali Thowvský, druhou nevídanou bombou pod břevno přidal Melichar, další dvě zaznamenal Pichner. Domácí měli toto mužstvo: Kratěk (Vosláček) – Z.Kunst, Bořil, Kroutil, Jankovič – Jiří Ducháček, Zbraněk, Standa*Polák -Valdman, Kohoutek, Kubeš. Střídali Rudolf, Šturma, Kaaaně, Procházak, Olda Ducháček a Jirka No¬votný. Trenér Antonín Rýgr, jehož zaujaly zejména uniky Jirky Valdmana po křídle uznale přiznal: „Máte výDor.né mužstvo a kdyby s takovým zaujetím dokázalo hrát i v mistrovských utkáních, pak by mu postup do vyšší soutěže nemohl uniknout“. Utkaní ridil josef Cihak z Ceske Lípy s pomez¬ními Bitaiou a Šindelářem.
Dne 7.října si Áčko zajelo do Riesy v NOR se 7 hráči A-mužstva a 7 hráči 8-mužstva. Zápas vy¬hráli domácí 4:2.
3-mužstvo po postupu do 1.8 třídy si dalo skromný cíl – umístit se mezi osmým až desátým místem. Pátá příčka po podzimní části byla proto víc, než se čekalo. Úspěšným střelcem Béčka byl Standa Balík s 22 brankami.
Dorost převzal v srpnu po Vlastimilu Martínkovi Jiří Kortus s vedoucím Jaroslavem Zelinkou* a v I.A třídě i lapal?Velkému Šcnovu na paty s odsunem dvou bodůu. Dne 27.srpna hostili doros¬tenci starší žáky Sparty Praha s výsledkem 2 : 1. V t ,A třídě obsadili osmé místo. Z žákovských družstev se na podzim nedařilo straším žákům v Krajském přeboru. Získali jediný bod, což znamenalo poslední šesté místo. Zato vedoucí Varnsdorf měl z 10 utkánxplný bodový zisk a skóre 53 : D !
Elévové, kteří hráli přeczápasy starším žákům, obsadili druhé místo. Trénoval je Jan Král s ve¬doucím Jaroslavem Havlasem.
Nejlepšími hráči roku 1975 byli vyhodnoceni u A-mužstva: Jiří Bořil – Jiří Ducháček – Jiří Kunst a Stanislav Polák – u B~mužstva: Ruda Reichelt – Balík – Havlas, u dorostu: Miroslav Veselý -Abel – Šperlí*.
A tím bylo uzavřeno prvních 30 let činnosti occíiu Kopané, jehož založení se datuje od července 1945.
Miroslav Borský _ FC Jiskra

Oddíl se aktivně zapojil při organizování průjezdu závodu Míru, závodu Bohemia a při Velké ceně hodu diskem při sportovním odpoledni. Ve druhém pololetí byla zahájena brigádnická činnost při odvodňovacích pracích na spodním hřišti.
Díky pochopení Hlavního výboru Jiskry bylo možné uskutečnit první řádné zimní soustředění v Desné ve dnech 26. 1. až 1. 2. tedy po devatenácti letech, kdy hráči A-mužstva absolvovali tzv. soustředění před utkáním se Cvikovém ve Světlé p. Luží ve dnech 26. 5. až 27. 5. 56 (bližší podrobnosti jsou uvedeny v 6.pokračování). Všichni zúčastnění si museli vedle týdenní dovolené zaplatit ještě i část úhrad. Toto náročné soustředění se konalo ve výborných podmínkách, ať už šlo o tréninkové možnosti, ubytování či stravování. K dobré pohodě přispíval i bezvadný obsluhující personál: vedoucí p. Karjagan, číšník, kuchař a jeho pomocnice. Po splnění plánovaného programu odjelo mužstvo přímo do České Lípy na zimní turnaj Lokomotivy a hned v úvodním utkání porazilo favorizovaný celek SZ Česká Lípa 3 : 1. Turnaj nakonec vyhrálo a obhájilo tak předcházející prvenství. O vítězi rozhodla při stejném počtu bodů jediná branka. Nový Bor měl skóre 10 : 2, SZ Česká Lípa A 10 : 3. Před zahájením jarního kola si Bor zajel do Doks proti diviznímu soupeři a prohrál 4 : 2. Méně se mužstvu dařilo v mistrovské soutěži, ale přesto skončilo v ročníku 1974-75 páté, tedy podle plánu. Rozhodlo poslední utkání v Železném Brodě. V 65. minutě nastoupil na pravém křídle druhý brankář Vosláček, v 71. minutě přehodil brankáře domácích a Bor přece jen vyhrál 3 : 2. Vítěz I.A třídy Liberec B zvítězil naprosto suverénně, druhému Benešovu n. Pl. „utekl“ o 9 bodů, prohrál na jaře jediné utkání s námi a ke všemu ještě na jeho hřišti 1 : 0. Pokutový kop za sražení Kubeše proměnil Ivan Kadaně. Nedařilo se v Českém poháru, vyřadil nás Prysk 1 : 3. Mužstvo posílil Oldřich Ducháček ze SZ Česká Lípa, brankář Vinduška z Lokomotivy Česká Lípa a Jiří Novotný z Blíževedel. Do Varnsdorfu byl uvolněn Aleš Zborovský a do Sosnové František Rodr.
Béčko se na jarní kolo připravovalo opět na zimním turnaji ve Velkém Grunově a netajilo se úmyslem zaútočit z druhého místa na vedoucí Dubici. Tříleté úsilí o postup do I.B třídy bylo nakonec pod trenérem Edvardem Zimlem a vedoucím mužstva Vladimírem Šimůnkem korunováno významným úspěchem: vedle A-mužstva a dorostu, kteří již byli účastníky krajských soutěží, k nim přibylo i B-mužstvo!

Když bylo jasné, že A-mužstvo do bojů o postup o postup do Krajského přeboru v ročníku 1974-75
f Procházku
již nezasáhne, podřídil výbor vše ke splnění tohoto cíle \ uvolnil z Ačka Procoaku s Moudrým a Béčko vyhrálo Okresní přebor se čtyřbodovým náskokem. Trenéru Zimlovi se tak splnil jeho velký sen. Trénoval dorost od roku 1964 a Béčko převzal v roce 1971, kdy startovalo ve lil.třídě. Mezi¬tím působil na jaře 19&9 u A-mužstva a postoupil s ním do I.A třídy. Setrval u něj ještě na pod¬zim téhož roku, avšak po zklamání z devátého místa se funkce vzdal a věnoval se opět Béčku.
O tento velmi cenný úspěch B-mužstva se zasloužili brankáři Kratěk, Kamil Gregor a Ooucha, dále Holčák, Rudolf a Jan Reicheltovi, Stodola, Šrůta, „Akim“ Eisner, Bořil, Navlas, Krámsky, Milan Lehký, Walter Werner, Borek Zavadil, Zbraněk, Balík, Procházka, Holeček, Moudrý, Arnošt Kubát, Baloun a Štryneko
Dorost měl z podzimu 1974 tříbodovou ztrátu na vedoucí Velký Šenov. Přetože pouze dvakrát pro¬hrál a na'jaře dosáhl úctyhodného skóre 41 : 8, zůstal nakonec o dva body zpět. V přípravném zápase rozdrtil Bukovany na jejich hřišti 10 : 1. Střelecky se blýskl Pavel Oliverius, který dal pět branek a obdobně zazářil v mistrovském utkání s Rapidem Liberec (10 : 1), kdy dosáhl čtyř gólů. V květnu na VI.ročníku dorosteneckého turnaje – Memoriálu A.Ruckla a L.Jeřice skon¬čil třetí. Zvítězil Šluknov,, Prvenství z minulého ročníku v Lindavě na turnaji dospělých sice neobhájil, obsadil poslední čtvrté místo, ale v jarní části podával výborný výkon a řada doros¬tenců, např. Čech, Hájek, M.Zajpt, Vobecký,01iverius a Šturma byla po dovršení věkové hranice přeřazena mezi dospělé. Střelecky se uplatňoval Pavel Oliverius. Ačkoliv hrál jen na jaře, sta¬čil nastřílet 26 branek.
V Krajském přeboru se nedařib/starším žákům. Převedení deseti žáků do dorostu bylo příliš citel¬ným oslabením a skončili z pěti družstev předposlední. Družstvo trénoval Ljuba Stanojkovič s ve¬doucím Ratkem Nastičem. Oba jdgoslávští státní příslušníci se natrvalo usadili v našem městě. Mladší žáci pod vedením Antonína Davídka a Jana Krále se umístili v Okresním přeboru na druhém místě. Startovala jen čtyři družstva. Na podzim došlo ke sloučení s družstvem Sokola Sloup a sta¬ral se o ně Jiří Vodrážka ze Sloupu.
Miroslav Borský FC JISKRA