B-mužstvo turnaj ve Velkém Grunově vyhrálo bez porážky. Přestože v jarní části soutěže ani jednou neprohrálo, zůstalo v Okresním přeboru za vítězným Cvikovem o dva body zpět. Boj o prvenství mezi těmito soupeři v květnu dopadl 1 : 1, když výborného „Bizona“ Novotného v brance soupeře překonal pouze Láďa Pavlíček a 10 minut před koncem zneškodnil novoborský Doucha pokutový kop. Stojí za povšimnutí, že Béčko od září 1972 do konce června 1973 pod trenérem Edou Zimlem v mistrovských zápasech ani jednou neprohrálo! Už dvě dvě sezony útočilo na první místo, ale postoupit do I.B třídy se mu podařilo až v soutěžním období 1974-75. Přestup do Svoru ohlásila dlouholetá opora – obránce a brankář v jedné osobě Kamil Gregor. Dorost s trenérem Vlastou Martínkem skončil po mistrovské soutěži 1972-73 v l. A třídě sedmý. Čtvrtý ročník dorosteneckého Memoriálu A. Ruckla a L. Jeřice vyhrály SZ Česká Lípa před Novým Borem, Cvikovem a AŠ Mladá Boleslav. A-žáci pod vedením trenéra Jiřího Hrbka se umístili ve finálové skupině okresu ze šesti účastníků čtvrté se značnou ztrátou za vítězným Cvikovém. Nepříliš úspěšně si vedli i v Severočeském poháru žáků a stejně tomu tak bylo na turnajích v Mladé Boleslavi a Doksech. Důvod: proti fyzicky zdatnějším soupeřům, se neprosadili. Nedařilo se ani mladším žákům. V soutěži startovala jen čtyři družstva a Borští chlapci skončili na posledním místě. Bezkonkurenčně vyhráli žáci SZ Česká Lípa. Družstvo v květnu po Janu Melicharovi převzal Antonín Davídek a nápomocni mu byli bývalý hráč B-mužstva Ljuba Stanojkovič a nově vyškolený trenér, hráč A-mužstva Ivan Kadaně.
Po nelichotivé jedenácté příčce v soutěžním ročníku 1972-73 předstoupil triumvirát A-mužstva: vedoucí Zdeněk Kunst, trenér Miroslav Borský a asistent Roland Běloch před fotbalový výbor s tříletými výhledovým plánem, který byl schválen: v období 1973-74 obsadit střed tabulky (6.-9. místo), v období 1974-75 skončit do pátého místa a v dalším období 1575-76 postoupit do Krajského přeboru. Splnění tohoto odvážného plánu vyšlo do puntíku: 1973-74 deváté místo, 1974-75 páté místo, 1975-76 první místo.
Divácké veřejnosti připravilo vedení oddílu dvě atraktivní akce: zajistilo na škvárové dráze vystoupení autorodea, na kterém profesionálové předvedli svoje umění a dne 21. 7. 73 v rámci mezinárodního cyklistického závodu Bohemia uspořádalo sportovní odpoledne. Podívat se přišlo 900 diváku, kteří byli svědky vynikajícího výkonu olympijského vítěze v hodu diskem Ludvíka Daňka, který při účasti našich nejlepších šesti diskařů zvítězil nejlepším výkonem v tomto roce když disk poslal do vzdálenosti 65, 43 m. Druhým v pořadí byl Šilhavý z Karlových Varů – 50,38- a třetí Vidma z Třince hodil 57,86 m. Potom nastoupila na hrací plochu jedenáctka bývalých cyklistických reprezentantů a bafuňářů proti sportovním novinářům. Ze známých tváří viděli diváci televizní komentátory Suchánka a Váchu, olympijského vítěze cyklistu Jiřího Dalera (všichni byli již při utkání s internacionály Sparty 15.7.72}, přibyl ještě silničář Pavel Doležal a další známé osobnosti. Hrálo se 2×20 minut s výsledkem 0 : 0. V hlavním utkání nastoupil Nový Bor proti XI. internacionálů pražské Slavie, vedené populárním Františkem Pláničkou, který svého času sváděl boj o nejlepšího brankáře světa se Španělem Ricardem Zamorou. Plánička poslal na hřiště toto mužstvo: Hanáček – Kocourek, Hampejz (Štádler), Hildebrant, Lála – Vlasák, Trubač (Janovský) – Urban, Bican (Hemele), Andrejkovič, Hubálek. Domácí v kombinované sestavě: Doucha – Stodola, Holčák, Eisner (Šrůta), Robert Seidl – Milan Lehký, Balík – Valdman (Mir. Dvořák), Zd. Procházka, Rodr (Zavadil), Moudrý. Soupeř se ujal vedení Andrejkovičem a vyhrál poločas 0 : 1. Pak se však přece jen začal projevovat věkový rozdíl a domácí dvěma brankami Moudrého a jednou Zdeňka Procházky vyhráli 3 : 1. Sportovní odpoledne komentoval známý hlasatel pražské Sparty Purkyt.
Po podzimní části nového soutěžního ročníku skončilo A-mužstvo na sedmém místě šest bodů za Velkými Hamry. Béčko ztrácelo jen jeden bod na podzimního vítěze Dynamo Doksy a dorost byl osmý. Pokračoval ještě v Severočeském poháru s těmito výsledky: porazil Dubou 3 : 2, v České Kamenici vyhrál 1 : 0 a vyřazen byl až účastníkem Krajského přeboru SZ Česká Lípa na pokutové kopy po výsledku 1 : 1. A-žáci byli v čele jedné ze skupin Okresního přeboru. Vyhráli všech sedm zápasů s poměrem branek 36 : 2. Soutěž mladších žáků měla zase jen čtyři družstva a Nový Bor se umístil třetí.
Závěrem roku 1973 došlo opět jako každoročně k vyhodnocení nejlepších hráčů roku. A-mužstvo: Bořil – Loukota – Kroutil, B-mužstvo:Šrůta – M. Lehký – Z. Horčička, dorost:Z. Melichar – Jan Dubský – Jar. Salač. Správce stadiónu Jan Melichar s manželkou Anežkou byli oceněni za velmi dobrou prací na tomto úseku.

Začínal s kopanou v S. K. Michle . V osmnácti letech přišel do Sparty, po třech letech nastoupil základní vojenskou službu v pražské Dukle, kde zůstal a v jejím dresu sehrál na 700 utkání. Z počátku to neměl lehké. Ne každý dovedl ocenit jeho nenápadnou a užitečnou práci v poli, jeho pomoc vlastním zadákům a připravování střeleckých příležitostí. Ještě v roce 1955 napsal jeden pražský novinář, že Borovička je dobrým hráčem ještě tak pro divizní mužstvo, ale ne pro ligu. A rok nato se stal Borovička členem národního mužstva, za které sehrál 21 utkání. Byl mozkem útoku, který nastřílel např. Švýcarům šest branek, Maďarům v často vzpomínaném zápase na Nép-stadionu čtyři branky, prožíval vítězství 1 : 0 nad Brazílii na stadiónu Maracaná a zúčastnil se i mistrovství světa ve Švédsku. Procestoval téměř celou Evropu, Jižní a Střední Ameriku a navštívil i africký kontinent. Z pražské Dukly odešel po jedenácti úspěšných letech do VŽKG Vítkovice jako hrající trenér. Po půldruhém roce bylo možné ho spatřit v dresu Spartaku Vlašim, bojujícího o první ligu, rovněž jako hrajícího trenéra. Po Vlašimi přišlo dvouleté působení v Sokolově. Ještě jednou se na rok vrátil do Vlašimi jako trenér, aby od roku 1971 vykonával v TJ Uhelné sklady Praha(tehdy krajský přebor) funkci technického vedoucího a přitom pomohl svým výkonem i samotnému mužstvu. V červnu 1972 po dohodě odešel z této TJ a přijal nabídku Jiskry Nový Bor, hrající I.A třídu.
Když jsme se ho ptali na jeho „životní zápas“ prohlásil, že jich bylo několik, ale nejraději vzpomínal na tři: na utkání Sparta – Czepel 6 : 2, kdy byl autorem tří branek, na utkání Dukla – Santos v Americe, kde nabitý soupeř včetně Pelého prohrál 4 : 3 a na utkání za národní mužstvo s Jugoslávií v Bratislavě. Všichni diváci, spoluhráči i protihráči ho tam označili za nejlepšího hráče na hřišti. Po celý zápas vedl útoky na soupeřovu branku, kterou hájil skvělý, nepřekonatelný Beara a sám rozhodl utkání nádhernou střelou přímo ze vzduchu.
Jaroslav Borovička zemřel 23. 3. 1992. Tuto informaci jsem obdržel od bývalého hráče pražské Sparty Ing. Arnošta Pazdery (hrál také v Boru za internacionály Sparty dne 15. července 1972 i prostřednictvím Ing. Františka Kropáčka, mého kamaráda, který sice bydlí v Praze, ale víkendy tráví v Novém Boru na Hřebence a je naším dlouholetým příznivcem. V době, kdy hrál Bor divizi, byl funkcionářem Uhelných skladů, odkud k nám Borovička přišel.

Za Jaroslava Kra tka, který přestoupil do Prysku, se v brance střídali Jaroslav Loukota, Jan Doucha (přišel ze Sloupu) a další brankář Zdeněk Vosláček (změnil později příjmení na Mašek), který < nám ohlásil přestup ze Skalice. Posilou byl příchod stopéra Libora Kroutila z Kamenic¬kého Senová-a Honzy Edra z Prysku (výměnou za Králka), kanonýra, jenž dokázal dobře zahrát i v obraně.
Husarský kousek se povedl v i.A třídě PČP (Prádelny česané příze) Křešíce. Po podzimu 1972 byly na 8.místě(í) s 12 body, první Hejnice měly 18 bodů. Na jaře dotáhly bodovou ztrátu a nakonec ccsadily první místo lepším poměrem branek před Benešovem n/Pl.,zatímco podzimní vítěz Hejnice klesl až na šesté místo. Jaro vůbec bylo velmi vyrovnané. Vždyt v 16,kole byl rozdíl mezi vedou¬cím Benešovem a předposledním třináctým Doubím jen 6 bodů » Benešovy posílený populárním Jirkou Grundem z Děčína b.yl jedenáct kol v čele tabulky a 5G sekund před koncem v Prysku zástavu 1 : 2 měl krajský přebor na doíah ruky* Benešovští příznivci již oslavovali postup za zábradlím a máva¬li klubovými vlajkami, ale domácí vyrovnali na 2:2a tak se nakonec radovaly Křešice, které vyhrály ve Stráži n/N0 1:0a postoupily ! Bor vyhrál s Křešicemi na podzim 2 : 0 brankami Stan¬ov Balíka a v odvetě venku stejným výsledkem prohrál. Pod vedením Borovičky skončil na podzim na pátém místě se ztrátou pouhých tří bodů a byl ještě čtyři kola před závěrem soutěže na třetím místě čtyři body za vedoucím Benešovem. Ale v posledních třech kolech se dostavil propadák, nezís¬kal ani bod a zakotvil k velkému zklamání až na ll.místěc Pokles formy ke konci jarního kola se projevil i na turnaji ve Cvikově dne 30.června, kde vyhráli dorostenci SZ Česká Lípa (krajský přebor) před Cvikovém, Novým Borem a 5SG Stáhl Ritschen z NCR.,-iroslav Borský FC JISKRA

Béčko, které vedl již třetí sezónu úspěšně Eda Ziml, posilněné Františkem Holečkem a Standou Stodolou z Áčka, skončilo po podzimní části v Okresním přeboru na druhém místě tři body zpět za Cvikovém. Dorost obsadil v I.A třídě osmé místo. Na konci roku byli vyhodnoceni nejlepší hráči takto: A-mužstvo: Kratěk – Zdeněk Kunst – Slávek Moudrý, B-mužstvo: Borek Zavadil – Jiří Šrůta – Zd. Krámský, dorost: Zd. Melichar – Loukota – Jiří Heřmánek.
Oddíl v roce 1S72 opět spolupracoval při cyklistickém závodě Bohemia a přihlásil se do soutěže o „Vzorný kolektiv“. Byla dokončena nástavba prvního poschodí, jak bylo plánováno. Podle původního projektu byla celá plocha nad přízemím, kde se nacházejí kabiny, rezervována pro hlavní tribunu. Výbor však posoudil, že bude účelnější využít nástavby prvního patra pro byt správce stadiónu a klubovnu, což bylo nakonec realizováno. Mimoto se v této části objektu nacházejí ještě dvě garsonky po přechodný pobyt nových hráčů. Bydlel zde i Jaroslav Borovička a v současnosti je jedna používána jako sekretariát FC. Dále je tam prostor pro rozhlasovou kabinu a v průčelí byla vybudována malá tribunka pro 22 osob. Náhradou za neuskutečněnou stavbu tribuny po celé délce prvního poschodí byly postaveny po obou stranách budovy dvě tribuny, které pojmou celkem 260 osob. Vracím se ještě podrobněji k osobě Jaroslava Borovičky, protože to byla zatím nejvýznamnější fotbalová osobnost, která se v Novém Boru zapojila do aktivní činnosti. Stal se, jak už bylo řečeno, hrajícím trenérem Nového Boru od července 1972, i když co do sehraných zápasů nastoupil v mistrovské soutěži pouze třikrát. Pamatujeme se, že na první trénink se přišlo podívat více zvědavců, než diváků na některé utkání. Věřili v obrat k lepšímu. Ale ani Borovička nemohl v krátké době dostat mužstvo do takové formy, aby zaútočilo na vedoucí postavení. Vždyť kádr mužstva tvořili téměř stejní hráči, kteří se horko těžko zachránili v I.A třídě. Posilou byl jedině Jiří Ducháček z České Lípy a naopak už nehráli stoper Emil Šohaj a kanonýr František Holeček. Před zahájením mistráků sehrál Nový Bor mezinárodní utkání s italskou UISP Empoli (nedaleko Florencie) a vyhrál 2 : 0 brankami Ducháčka a Josefa Mrkvičky. V prvním podzimním utkání se Bor střetl doma s Rumburkem. Noviny přinesly zprávu, že domácí mužstvo nastoupí s Borovičkou a tak na stadion přišlo 500 diváků. Borovička však nenastoupil a utkání skončilo smírně 2 : 2. Ze záznamů, které si Borovička dělal po každém zápase, ve kterých hodnotil jednotlivé hráče, se dočítáme např. že Josef Mrkvička byl vyhodnocen nejvyšší známkou 5, ale odečítaly se mu dva body za napomínání rozhodčím a Zdeněk Pavlíček, ohodnocený známkou 4, dostal minusový bod za „přemíru oslavy po zápase“! Poprvé, se Borovička objevil v mistrovském utkání dne 14. října se Stráží n. N. (1 : 1) v sestavě: Kratěk – Bořil, Ducháček, Tisner , Jankovič – Robert Seidl, Moudrý – Zd. Procházka, Kadaně, Borovička, Zd. Kunst. Vedoucí gól domácích z kopačky Kadaněho padl právě po jeho přihrávce. Hra Borovičky nebyla stavěna na vlastní rychlosti, tu už postrádal. Ale bylo požitkem sledovat jeho perfektní zpracování míče, techniku, uvolňování spoluhráčů a přihrávky. Podruhé nastoupil 25. října v Benešově n. Pl. (1 : 0) proti druhému mužstvu I.A třídy, které co té doby doma neprohrálo. Rozhodující branku vsítil Slávek Moudrý a vítězství vychytal Jarda Kratěk. I zde byla znát Borovičkova přítomnost na hřišti.
Dne 29. října hrál proti Křešicím ve středu zálohy a Bor vyhrál 2 : 0. Dne 2.listopadu zajížděl k poslednímu utkání podzimního kola do Mšena bez nemocného Borovičky a prohrál 0 : 1. Kdyby byl vyhrál, skončil druhý se stejným počten bodů jako první Hejnice.
Uznání hráčů 3 příznivců sklidil při zápase v Hrádku n. N. Dne 27. září za stavu 1 : 2 pro Nový Bor, kdy mužstvo koučoval z lavičky. Tři minuty před koncem se zranil při obranném zákroku Rudolf Horák. Vedle zlomené klíční kosti a otřesu mozku mu ke všemu ještě zapadl jazyk. Borovička instinktivně vytušil podle klubka hráčů, sklánějících se nad Rudou, co se stalo. Rozběhl se přes celé hřiště k zraněnému hráči a díky jeho zákroku nedošlo na štěstí k nejhoršímu. Ruda byl převezen do liberecké nemocnice, kde si poležel tři týdny a na jaře 1973 se opět vrátil na hřiště. Do Nového Boru přišel Borovička v jednačtyřiceti letech a byl zaměstnán v n. p. Užitkové sklo (Jak známo, název současného Crystalexu se postupně měnil z Borokrystalu na Borské sklo, Užitkové sklo a posléze na Crystalex). Nejprve pracoval v zásobovacím oddělení, později ve skladovém útvaru na závodě 5 (dnešní Egermann). Rozloučili jsme se s ním na konci roku 1972. Byl přece jen zvyklý na jiné podmínky, které mu náš oddíl při nejlepší vůli nemohl poskytnout. Jak známo, přátelil se se spisovatelem Otou Pavlem, autorem známé knihy „Dukla mezi mrakodrapy“. Poutavé čtení o Borovičkovi je i v knize „Syn celerového krále“. Jaroslava jsme poznali jako příjemného společníka. Byl prima parťák, žádný náfuka a lidé v Novém Boru ho měli rádi. Po půl roce odešel z Nového Boru za lepším angažmá do Tatranu Sedlčany. Mnohému naše hráče naučil a dokázal odhadnout možnosti a schopnosti jednotlivců. Např. z pravého křídla Jirky Bořila udělal vynikajícího pravého obránce, který byl v A-mužstvu vyhodnocen v soutěži o nejlepšího hráče roku čtyřikrát na prvním místě, dvakrát na třetím a ještě při přechodu do Béčka obsadil třikrát druhé místo. Tento rekordní počet do doby vyhodnocování nejlepších hráčů roku nebyl nikdy překonán,a přiblížil se mu pouze Josef Vobecký (celkem pětkrát).

V neděli dne 2. ledna tragicky skonal u obce Uhy při služební cestě do Karlových Varů řidič osobního vozidla trenér dorostu Jaroslav Loukota zároveň s ředitelem n. p. Karlovarské sklo Františkem Košlerem a kádrovým ředitelem GŘ n. p. Užitkové sklo Stanislavem Hrbkem . Smyk na kluzké vozovce připravil tak oddíl o svědomitého, perspektivního trenéra, bývalého hokejistu a brankáře B-mužstva.
Potřetí za sebou byl zvolen do funkce předsedy Miroslav Dvořák, který však v září rezignoval a oddíl vedl potom místopředseda Josef Soukup. Na výroční členské schůzi dne 1. prosince 1972 bylo vzpomenuto bývalých členů výboru předsedy Antonína Dvořáka (v letech 1946 – 1949), Františka Stehno a dlouholetého trenéra žáků Josefa Šacha. Dobré umístění z podzimu minulého roku udrželo na jaře pouze družstvo A-žáků (1. místo), které získalo titul přeborníka okresu, když vítěze ostatních tří skupin na okrese hladce porazilo. Ale v kvalifikaci o postup do Krajského přeboru s Neštěmicemi a Hostomicemi neuspělo. Nepostoupilo ani co dalšího kola v Severočeském poháru žáků a nedařilo se mu také příliš i na květnovém turnaji v Mladé Boleslavi, kde z osmi účastníků skončilo páté. V okresní reprezentaci bylo zastoupeno jen Leopoldem Hlouškem a z dorostenců to byl brankář Loukota. Dorost skončil v ročníku 1971-72 na sedmém místě (vítězem se stal Liberec B). Třetí ročník dorosteneckého „Memoriálu Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“ vyhrála Autoškoda Mladá Boleslav, domácí obsadili třetí místo. Po tragické smrti Jaroslava Loukoty převzal dorost trenér A-žáků Vlasta Martínek, na jeho místo se posunul trenér B-žáků Jaroslav Novák a nejmladší družstvo oddílu převzal Jan Melichar (skončilo druhé). B-mužstvo si vedlo v okresním přeboru dobře, o čemž svědčí třetí místo. Vítězem se stal Baník Hamr.
Zato A-mužstvo pro nečekaně velký počet zraněných hráčů se dostalo do problémů s udržením v I. A třídě a skončilo ze čtrnácti účastníků až na 11. místě. Zvítězilo mužstvo Litoměřic. Před zahájením jarního kola se Áčko přihlásilo na zimní turnaj ve Velkém Grunově a tento turnaj vyhrálo, i když se střídalo s Béčkem. Ze sehraných jarních utkání stojí za zmínku mistrovský zápas na domácí půdě se Stráží n/N. Jednalo se o první jarní kolo a nebylo dohráno. V 51. minutě totiž za stavu 0 : 0 po hrubém zákroku na Františka Holečka nebyl vyloučený hráč s verdiktem rozhodčího spokojen, přiběhl k němu a třikrát ho udeřil dlaní do čela, což pochopitelně znamenalo předčasné ukončení zápasu a dodatečná kontumace 3:0 ve prospěch Nového Boru. Ale odnesl to i Franta Holeček, který neudržel nervy na uzdě a za oplácení byl rovněž vyloučen. Dně 15. června hostil Bor XI. hokejistů Sparty Praha, kterou porazil hlavičkou Standy Balíka 1 : 0.

Gd července, pc^ezig-naci trenéra Jiřího Hrbka a vedoucího Rolanda Bělocha (po něm převzal tuto funkci zprvu Josef Soukup a později Zdeněk Kuhst), se st3l trenérem A-mužstva mistr sportu, bývalý hráč nejprve pražské Sparty, ale známý hlavně z Dukly Praha, čsl.reprezentant Jaroslav Borovička, kterého ^přetáhl“ z Uhelných skladů Praha předseda oddílu Miroslav Dvorak. NovoborsKé veřejnosti byl představen při sportovním odpoledni dne 15.července v rámci pátého ročníku cyklistického závodu Bohemia, uspořádaném oddílem kopané, které plně uspokojilo přítomných 1.000 diváků.
Po závodech motokár na běžecké dráze nastoupili sportovní novináři proti cyklistickým funk~ cionárun^“bafunářúnf • Obě mužstva se dosyta „vyřádila“ a zápas obohatila humornými vložkami. Mohli jsme spatři tínáme tváře z televizní obrazovky – sportovní komentátory Suchánka a Váchu, trenéra cyklistů Menharta, olympijského vítěze z Tokia Jiřího Dalera a další. Konečný výsledek: 2 : 2. Po tomto předzápase nastoupila Jiskra Nový Bor proti internacionálům Sparty Praha. Zápas měl slavnostní rámec. Žáci obdarovali hráče květinami a každý ze Spartanů obdržel balíček • se suvenýry včetně skleněné fajfky, které pro ně vyrobili Novoborští skláři. Za řízení rozhod¬čího Josefa Čiháka z České Lípy nastoupila Sparta Praha v sestavě: Kotek – Procházka, Menclík, Vojta – Jareš, Borovička – Říha, ing.Svoboda, ing.Pazdera, Kokta, Pospíchal. Střídali ing.Gejp,Zž Preis„a Bílek. Domácí: Kratěk – Stodola, Šohaj, Z.Kunst, Jankovič – Kadaně, J.Mrkvička, Balík -Z.Pavlíček, R.Ssfdl, Zborovský, Střídali Rodr a Jiří Kunst. Ve 30.minutě přerušuje rozhodčí hru, uprostřed hřiště svléká Jaroslav Borovička rudý dres a za rachotu dělbuchů(uřídil Standa Role), přebírá od předsedy oddílu kopané Miroslava Dvořáka zelenobílé tričko Jiskry Nový Bor, i když poněkud těsné (štíhlost již byla taftam) a za potlesku diváků nastupuje za mužstvo domácích. Utkání mělo velmi dobrou úroveň a skončil vítězstvím Boru 2:5 (2 : l).Střelci branek byli za hosty ing.Svoboda a Kokta, za domácí Pavlíček 3» Zborovský a Rodr.
Miroslav Borský FC Jiskra

Při výroční členské schůzi bylo vzpomenuto zemřelých členů výboru: Václava Jakubce, Bohumila Tondra, Miroslava Fukárka a dorostence Leoše Jeriče.
V soutěžním období 1970-71 skončilo A-mužstvo v I. A třídě (trenér Jiří Hrbek) tak, jako v minulém ročníku na třetím místě tři body za Rapidem Liberec a dva body za Litoměřicemi. Nerad jistě vzpomínána 19. kolo Nový Bor – Rapid (0 : 3) jeden z našich nejlepších brankářů historie Jarda Kratěk. Nepřízeň počasí proměnila hřiště v moře vody a bahna. Jarda inkasoval všechny tři góly z přímých kopů z dobrých 25 metrů. Jejich autorem byl obávaný střelec Pomeisl, později ligový fotbalista Slovanu Liberec. Ale již v následujícím kole po vynikajícím výkonu Kratka vyhrál Bor ve Frýdlantě 1 : 0. Ve 22. kole vypadalo čelo tabulky následovně: Rapid Liberec 33, Nový Bor 33, Litoměřice 32. Josef Mrkvička, výborný stoper, se ve 34 letech rozloučil s aktivní činností pro vleklé zranění kolena. Stalo se tak po 22. kole s Velkými Hamry (1 : 0). A pak došlo v dalším kole k utkání Litoměřice – Nový Bor s výsledkem 6 : 2, což znamenalo odsun na konečné třetí místo. Áčko se zúčastnilo v únoru a březnu zimního turnaje, pořádaného SZ Česká Lípa B za účasti šesti mužstev. Po první polovině bylo čtvrté, ale závěrečná tabulka po odvetných zápasech se nedochovala. Po pěkném umístění v ročníku 1970 -71 se Bor netajil s úmyslem postoupit. Na podzim se však dostavil propadák až na deváté místo. V září byli v Novém Boru hosty junioři ČSSR, kteří zde vyhráli těsně 2 : 1. Úspěšným střelcem byl Zdeněk Procházka, za hosty Ivan Mráz a Čevela. Domácí nastoupili v sestavě: Kratěk – Stodola (Vais), Z. Pavlíček, Kunst, Robert Seidl (Jankovič) – Šohaj, Holeček, Balík – Stehlík (Baloun), Procházka, Štrynek.
Béčko zlikvidovalo ve III. třídě jednobodový náskok Dolní Libchavy a s tříbodovým náskokem postoupilo do okresního přeboru. V posledním kole porazilo Sloup 5 : 1 brankami Voborníka, Horčičky, Zavadila, Eisnera a Postávky a po konečném hvizdu rozhodčího Josefa Čiháka se trenér Ziml ocitl nad hlavami hráčů. Byl to velký úspěch B-mužstva a postup do vyšší soutěže vybojovali K. Gregor, Sl. Oliverius, Bělohlávek, Holčák, Eisner, M. Lehký, Horčička, Šrůta, Krámský, Balík, Bořil, Rodr, Z. Pavlíček, Voborník, Robert Seidl, Postávka a Miloš Sirový. Smolné bylo 17.kolo s Kamenickým Senovém B (6 : 1): brankář Kamil Gregor utrpěl otřes mozku, Bořil si zlomil ruku a Rodr dohrál s výronem. Neméně dobře si vedlo Béčko na podzim jako nováček okresního přeboru a obsadilo první místo! Rovněž dorost chtěl po úspěšném podzimu 1970 postoupit z I. A třídy. Podával pod trenérem Loukotou dobré výkony, ale stačilo to jen na udržení druhého místa za vedoucím Béčkem Jablonce. I tak to bylo na nováčka výborné umístění. Dobře si vedl rovněž v podzimní části – skončil čtvrtý se ztrátou tří bodů na Liberec B. Vítězem i I. ročníku Memoriálu Aleše Rückla se stala v červnu domácí Jiskra po vítězství ve finále nad Mladou Boleslavi až po druhém penaltovém rozstřelu. Brankář Loukota (syn trenéra Loukoty) kryl pět pokutových kopů! Nejlepším střelcem dorostu se stal Aleš Zborovský s 20 brankami.
Žáci suverénně obsadili ve i II. třídě první místo a na podzim hráli předzápasy okresního přeboru žáků.
V novém soutěžním období bylo přihlášeno do III. třídy B-družstvo žáků s trenérem Jaroslavem Novákem. Vedli si dobře a v osmi zápasech ztratili pouze jeden bod a skončili rovněž první. Nejúspěšnějšími střelci u A-žáků se stali Oliverius (47) a M. Zajpt (44), v B-družstvu Šturma (14).
Dne 9. října na počest „Dne čsl. armády“ zvítězili A-žáci ve finále na turnaji ve Cvikově nad domácím družstvem 5 : 0. Na konci roku 1971 byli vyhodnoceni nejlepší hráči roku: A-mužstvo: Kratěk – Šohaj – Holeček, B-mužstvo: Horčička – M. Lehký – Holčák, dorost: R. Horák – Zd. Melichar – Werner, žáci A: Oliverius – M. Zajpt – Gabriel, žáci B: Šturma – Štěpnička – Novák. K 70.výročí kopané byli vyznamenáni čestnými stříbrnými odznaky ČSTV Slavomír Ondruška a Miroslav Borský, bronzovými Edward Ziml a Josef Verner.
Přes materiálové potíže podařilo se zahájit výstavbu prvního poschodí na stávajících kabinách. Pracovat se začalo až v říjnu, ale během osmi týdnů i za večerů při umělém osvětlení, za chladu a mrazu, o sobotách a nedělích. Udělal se obrovský kus práce. Organizátorem a jedním z nejagilnějších byl Zdeněk Kunst. Byla dokončena druhá tribuna pod dohledem Josefa Taislera, rovněž bylo natřeno celé zábradlí podél hrací plochy a obě tribuny. Na těchto brigádách se podíleli funkcionáři, hráči, členové i nečlenové oddílu. Odpracováno bylo celkem 2.324 hodin, úkol pro rok 1972 zněl: dokončit stavbu prvního poschodí do konce roku 1972.
Miroslav Borský FC Jiskra

A-mužstvo po návratu do I. A třídy obsadilo v soutěžním období 1969-70 třetí místo za Štětím a Rapidem Liberec, který porazilo na jeho hřišti 1 : 0 brankou Fr. Rodra v poslední minutě. V 15. kole rozdrtilo Hrádek n/N. 8 : 1. Střelci branek byli Rodr 2, Jos. Mrkvička, Moudrý, Vlk, Z. Procházka, Fr, Holeček a Stodola. Z desátého místa po podzimu 1959 se vyšplhalo až na třetí místo. S postupujícím Štětím prohrálo těsně 3 : 2. Po podzimní části nového ročníku 1970-71 skončilo na druhém místě za Rapidem Liberec (s ním ale venku prohrálo 6 : 0) a za celý rok 1970 ztratilo doma pouze jediný bod! Rapidu se podařila do předposledního kola pozoruhodná série: po 12. kole měl plný bodový zisk a skóre 39 : 1! První bod ztratil až v posledním kole v Hejnicích, které byly třetí od konce a zápas skončil 3 : 3. Po 24 letech jsme opět dosáhli v lednu vítězství nad A-mužstvem divizní České Lípy při zimním turnaji, pořádaném SZ Česká Lípa. Nový Bor vyhrál 2 : 1 brankou, kterou vsítil minutu před koncem Zdeněk Procházka. (K poslední výhře nad Českou Lípou došlo v roce 1946, kdy Bor v mistrovském utkáni zvítězil 4 : 3 brankami Borského 2, Fajmana a Mareše před 1500 diváky). V odvetném zápase zimního turnaje vyhrála Česká Lípa 1 : 5. Z přátelských utkání prohrál Bor v lednu v Děčíně s III. ligou 14 : 1 a rovněž v odvetě doma v červnu 9 : 3. Na turnaji ve Cvikově v květnu k 25. výročí osvobození naší vlasti za účasti BSG Rietschen z bývalé NDR obsadil Bor po pokutových kopech ze čtyř celků druhé místo.V září v odvetě finálového pohárového zápasu v rámci okresu porazil Bor Baník Hamr 1 : 0 brankou Balouna a získal tak poprvé putovní pohár českolipské redakce Nástup s možností postupu do krajského kola. O toto vítězství v okresním poháru se – zasloužila sestava: Kratěk – Stodola, Tománek, Zbraněk, Jankovič – Horčička, Holeček – Baloun, Zd. Pavlíček, Rodr, Moudrý. Mužstvo v roce 1970 posílili např. brankář Jaroslav Kratěk ze Šluknova, dále Miroslav Pytlík z Rumburku a Zdeněk Procházka z České Lípy. Naopak brankáři Arnošt Lössl a Josef Jirásek se vrátili do svých bývalých oddílů. Mužstvo trénoval Jiří Hrbek. Nejlepším střelcem v tomto roce se stal s 27 brankami Fr. Holeček před Zd. Procházkou (24) a Sl. Moudrým (20).
B-mužstvo s trenérem Edou Zimlem skončilo ve III. třídě čtvrté a po podzimní části zaostalo jen jediný bod za Dolní Libchavou. V září např. porazilo Volfartice 8:0 a střelecky se zaskvěl Standa Balík se šesti góly, po jednom přidali Bořil a Krámský.
Dorost (trenér Jar. Loukota) se vrátil z okresního přeboru do I. A třídy a po podzimu skončil druhý, Děsnou porazil 9 : 0 třemi brankami Štrynka, po dvou dali Zd. Kunst a Jar. Schneider, Kubát a Loukota po jedné. V prvním ročníku Memoriálu Aleše Rückla na 1. května zvítězilo Jablonné před Cvikovem, Novým Borem a Žandovem.
Jedině žáci nestačili na župní přebor, kam byli zařazeni z okresní soutěže a skončili ze sedmi družstev poslední. Na svoje soupeře, hrající vesměs s hráči starších ročníků, nestačili fyzicky. Trenér Vlasta Martínek správně posoudil situaci a aby chlapce stálé porážky neodradily od další činnosti, doporučil družstvo z této soutěže po jaru 1970 odvolat, přestože by bylo nesestoupilo z důvodu jejího rozšíření. Na podzim ve III. třídě, kam družstvo dobrovolně sestoupilo, poráželo soupeře výrazným rozdílem (Polevsko 15 : 0, Kravaře 12 : 0, Prysk 11 : 0, v Dubici 5 : 0, stejně tak ve Sloupu) a umístilo se s jedinou plichtou a poměrem branek 57 : 2 na prvním místě. Umístění po podzimu bylo tedy vynikající: A a B-mužstvo včetně dorostu obsadila ve svých soutěžích druhá místa a žáci místo první.
Pro lepší koordinaci mezi družstvy byla v srpnu ustavena trenérská rada pod vedením Josefa Soukupa (bývalého fotbalisty a jednoho z nejlepších hráčů hokejového oddílu). Zasedání se se zúčastňovali všichni trenéři s vedoucími družstev. Bylo také rozšířeno hodnocení nejlepších hráčů roku o B-mužstvo, dorost a žáky, které dopadlo následovně: A-mužstvo: E. Šohaj – Jos. Mrkvička – Zd. Procházka, B-mužstvo: Zd. Horčička – St. Balík – Zd. Pavlíček, dorost: Štrynek – Zd. Kunst – Rudolf Horák a Loukota, žáci: Zd. Melichar – M. Zajpt – F. Oliverius, Čestné členství bylo uděleno Josefu Vernerovi. Sekretář oddílu M. Borský, člen Okresní trenérsko-metodické rady a matriční komise byl zvolen místopředsedou Okresního fotbalového svazu, trenér B-mužstva Eda Ziml pracoval rovněž jako člen trenérsko-metodické rady a Josef Hajman st. ve sportovně-technické komisi. Do hlavního výboru TJ Jiskra byli jmenováni jako zástupci oddílu kopané St. Role a Dalibor Kohout, předseda oddílu Mir. Dvořák jako místopředseda hospodářského zařízení při TJ, Lad. Badura jako hospodář na témže úseku. Správce stadiónu Josefa Konečného vystřídal v srpnu Bruno Vávra. Novými členy ve výboru se stali v roce 1970 Roland Běloch (vedoucí A-mužstva}, Jar. Havlas (vedoucí dorostu), Jindřich Plichta, Dalibor Kohout, K. Gunter a K. Wener. Josef Verner se po šestnáctiletém zapojení se do práce pro Novoborský fotbal, zakladatel „Zpravodaje“ přestěhoval do Záboří n/L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora sportovní veřejnosti. Z podnětu předsedy Mir. Dvořáka byla otevřena prodejna suvenýrů na bývalé Stalinově třídě (dnes boutique „Italská móda“), kde bylo možné zakoupit hlavně sklářské výrobky. Z finančních důvodů nemohla být dokončena druhá tribuna a nebyla zahájena ani nástavba prvního poschodí nad stávajícími kabinami.
Miroslav Borský FC JISKRA

Každý ztracený bod doma nebo venku mohl nakonec chybět, protože bylo jen 10 účastníků a pořadí mohl ovlivnit kterýkoliv soupeř, i když do koněčného pořadí v čele tabulky nemohl zasáhnout. Např. v 15. kole zajížděl Nový Bor do Dubé, která byla třetí od konce a nebyla to snadná záležitost. Dubá dlouho vedla a ještě 16. minut před koncem byl stav 1 : 0 pro domácí. Pak Bor vyrovnal a v 85. minutě ing. Standa Svoboda vsítil vítězný gól. Domácí fandové dávali nepokrytě najevo, že přejí postup Lokomotivě a tak po skončeném utkání se jeden z diváků těžko smiřoval s obratem ve hře a odnesl to mimoňský rozhodčí Toušek: „Toušku, Toušku, jseš takovej umělec strašáckej, počkej, já si to s Tebou vyřídím písemně!“. Důležité utkání Bor – Loko řídil českolipský rozhodčí. Pískal velmi chytře, diplomaticky a výsledek 0 : 0 opět nahrál Cvikovu, který se znovu ocitl v čele. V kuloárech se šuškalo, že Lokomotiva má svoje příznivce mezi rozhodčími, kteří ji „tlačí“ k postupu. Podezření se vystupňovalo po zápase předposledního kola, ve kterém Bor zajížděl do Jablonného proti poslednímu mužstvu tabulky. I tady rozhodčí, člen Lokomotivy, brnkal na nervy našim hráčům tak dlouho, až při neuznání vyrovnávací branky Moudrého vykázal ze hřiště po protestech Kadaněho i Standu Svobodu. V ten okamžik vběhli příznivci Nového Boru na hřiště a sudí opustil hrací plochu, aniž zápas ukončil a aniž sdělil kapitánům důvod předčasného ukončení zápasu. Hráči obou mužstev marně čekali na jeho návrat. Rozhodčí se dopustil zásadní chyby, kterou bývalý funkcionář Nového Boru, lišák Václav Jakubec, využil k podání protestu. Po bouřlivém jednání došla sportovně-technická komise k závěru, že rozhodčí neudělal všechno pro to, aby se utkání dohrálo, inzultace nebyla prokázána a nařídil proto opakování zápasu a to znovu v Jablonném! Předtím ještě Bor vyhrál v Kamenickém Senově 6:1 a před opakovaným zápasem Jablonné – Bor bylo toto pořadí:
1. Loko Česká Lípa 18 12 5 1 45 : 17 29
2. Nový Bor 17 13 1 3 60 : 19 27
3. Cvikov 18 13 1 4 49 : 20 27
Podzimní vítěz Cvikov už neměl na postup šanci. Chtěl-li Bor postoupit, musel vyhrát! Dne 7.června před 500 diváky došlo k rozhodujícímu utkání v Jablonném. Neutrální rozhodčí z Liberecka řídil toto utkání naprosto objektivně a Bor vyhrál 3:0 (1 : 0). Na obou stranách stáli vynikající brankáři, domácím šlo o prestiž, hostům o postup a tak zápas měl výbornou úroveň. Důležité branky dali Pepík Mrkvička dvě, třetí Franta Rodr. V táboře Novoborských zavládla pochopitelně ohromná radost a v tomto utkání, znamenající návrat do I.A třídy, nastoupili: Lossl -Jankovič, Šohaj, R. Seidl – Stodola, Jandač – Jan Lehký, Kadaně, Rodr, J. Mrkvička, Moudrý, Střídal Holeček. Jak patrno z rozestavění mužstva, hrálo se ještě systémem 1-3-2-5. Nový Bor měl vynikající jaro: osmkrát vyhrál, remizoval pouze s Lokomotivou Česká Lípa, skóre 40:4. Levé křídlo Jaroslav Kropáček se už na postupu nepodílel. Přestoupil do Rumburku a odtud pak do Varnsdorfu (III. liga). Lokomotiva sice podala na OV-ČSTV protest proti rozhodnutí sportovně-technické komise Okresního fotbalového svazu o opakováni zápasu, ale bezvýsledně. Některá utkání měla nelogický průběh: Zákupy – Loko za stavu 1 : 0 nedohráno (čtyři domácí hráči vyloučeni, Loko – Cvikov 2 : 1 (tři Cvikováci vyloučeni), Nový Bor – Loko 0 : 0
(zásluhou rozhodčího-diplomata, který nedovolil domácím vyhrát), Jablonné : Nový Bor za stavu 2 : 1 nedohráno (vyloučeni dva hráči Nového Boru), Loko – Kamenický Šenov 5 : 0 (dva vyloučení Šenováci). Boj o postup do I.A třídy na jaře 1969 měl tedy svoje negativní stránky. Nejlepšími hráči v roce 1969 byli vyhodnoceni Šohaj, J,Mrkvička, Lossl a Rodr. V tomto roce byly dokončeny práce na první kryté tribuně.