Na výroční schůzi byla kladně hodnocena podpora a spolupráce místních
podniků Aritmy, Borského skla, Výzkumného ústavu užitkového skla,
Sdružení podniků užitkového skla, Okresního stavebního podniku,
Komunálních služeb, Plynárny, Městského národního výboru a tělovýchovné
jednoty. Byla zastřešena jedna tribuna, postavena konstrukce druhé
tribuny a umístěny reklamy podél ochozů. Na konci funkčního období v
roce 1967 požádal o uvolnění z funkce předsedy zábavního výboru Bohumil
Tondr, příslušník SNB. Odchody z funkcí nejsou nic zvláštního. Chci jen
připomenout, že oddíl kopané nežil pouze fotbalem. Zajišťoval i kulturní
a společenské akce a Bohouš Tondr byl jedním z velmi agilních
funkcionářů na tomto úseku. Šlo o tyto akce: silvestrovská zábava,
sportovní ples, karneval, dětský karneval a šibřinky. Vedle
společenských úspěchu přinášely tyto akce nezanedbatelný finanční zisk.
Vše se odehrávalo v sokolovně se stoprocentně využitými prostorami. K
dispozici byla tělocvična, na jejíž výzdobě (stěny a snížení stropu) se
podíleli všichni funkcionáři, pomáhali rovněž hráči mužstev dospělých
včetně dorostenců. Využito bylo rovněž pódium, prostor pod ním (dnes
klubovna volejbalu), kam se chodilo na tvrdý alkohol a další
občerstvení. Pro zpestření přítomných tam byla jednou instalována ze
sálu skluzavka, po níž se sjíždělo ze sálu pod pódium a sklouznutí si
vyzkoušela nejedna žena. V místech dnešního biliard-klubu byla vystavena
bohatá tombola. Zájem o kteroukoliv zábavu byl obrovský. Z počátku
nebyl předprodej vstupenek a tak již dvě hodiny před zahájením se
tísnila fronta zájemců před postranním vchodem do sokolovny. Využitý
býval i malý sál v prvním poschodí (dnes herna stolního tenisu), kde
účinkoval menší hudební soubor. Na mysl mně přišel i jeden nepříjemný
okamžik při výzdobě sálu: Čtyřmetrové štafle, na kterých stál Vláďa Šimůnek,
selhaly a následoval pád z výšky, který vypadal hrozivě. Naštěstí to
odnesl pouze roztříštěný kotník. Po výstavbě sklářského kombinátu se pak
veškerá společenská činnost oddílu kopané přesunula do tamní
pochopitelně lépe vyhovující závodní jídelny s přilehlými prostory. V
současné době se některé společenské akce odbývají v Kulturním domě
Bohemia.

Mimo těchto akcí zajistil oddíl kopané v roce 1974 při Velké ceně Nového
Boru v hodu diskem účast v současné době nejlepších diskařů v ČSSR v
čele olympijským vítězem Ludvíkem Daňkem, který tuto soutěž vyhrál. V
roce 1971 se funkcionáři zapojili při zajišťování cyklistického závodu
„Tour de Bohemia“, později přejmenovaného na Mezinárodní cyklistický
etapový závod Bohemia. V květnu 1980 to byla obrovská show za účasti
herců divadel pražských a doktoru z OÚNZ Česká Lípa formou fotbalového
utkání. Za rekordní návštěvy 6.500 diváku se obecenstvu představili
např. Hanzlík, Jelínek, Satoranský, Klásek, Řehoř, Plachý, Brzobohatý,
Hardt a další s „trenérem“ Bláhou. Čestný výkop provedla Jana
Štěpánková. Soupeři se rozešli smírně 5 : 5. Pražští herci se
představili ještě jednou a sice v roce 1985, kdy je doplnila hokejová
legenda brankář Jiří Holeček se synem a hudebník Gerendáš. Dvakrát se
konalo na stadiónu autorodeo s atraktivními výkony motoristických
akrobatu. Vícekrát se v celém areálu stadiónu konaly burzy se stánkovým
prodejem všeho možného zboží. V roce 1991 se na stejném místě konal
sklářský jarmark. V květnu 1994 shlédlo 3.000 diváků další show, jejímiž
aktéry byla AMFORA Praha, která sehrála přátelské utkání se seniory
Nového Boru. Známé osobnosti nastoupily, s Danem Vávrou, Pavlem
Horňákem, trenérem Bohemians Pakertem , Salavou, Satoranským, Rosákem,
K. Vágnerem, Semelkou, míčovým virtuózem ing. Skorkovským, O. Vetchým,
K. Šípem, Josefem Náhlovským a ještě několika dalšími. O přestávce
předvedl svoje umění cyklokrosařský mistr světa Šimůnek. Utkání skončilo
5 : 5, v penaltovém rozstřelu byli úspěšnější hosté 7 : 6. Všechny
vyjmenované společenské a mimofotbalové akce se daly uskutečnit proto,
že se do nich zapojilo velké množství obětavých osob.
Miroslav Borský FC JISKRA

Předsedou oddílu pro rok 1967 se stal po dosavadním:
předsedovi Miroslavu Dvořákovi typograf zdejší tiskárny František Hlůžek
a správcovství na stadiónu převzal Karel Novotný. Sezóna borských
fotbalistů začala oproti minulým létům neobvykle brzo, již 22. ledna.
Důvodem byl turnaj Kovostroje Děčín za účasti deseti mužstev: Trmic
(KP), Chabařovic, Ústí B, Střekova, Loko Děčín, Litoměřic, Nového Boru,
Jílového, Děčína B (všichni I.A třída), doplněný Neštěmicemi z Okresního
přeboru. Celý turnaj se protáhl až do 8. června a vítězem se stal
překvapivě nováček I.A třídy z Jílového. Vzhledem k dlouhotrvajícímu
turnaji nebyla některá utkání v závěru dohrána a byla anulována. Bilance
Nového Boru: 8 vítězství, 5 porážek, 5 nerozhodných výsledku, což
znamenalo velmi pěkné třetí místo.
Mnozí si snad ještě vzpomenou, jak v onom roce probíhala rozhlasová
soutěž „Sem jednou ranou“. Soupeřem města Nový Bor byl Turnov. Město Bor
utrpělo v této společenské soutěži vysokou porážku 9 : 1. Jednotlivé
soutěže si již nepamatuji. Novoborské patrioty prohra mrzela a byli
zklamáni i nedostavením se ohlášeného konferenciéra Štuchala se
zpěvačkou Rackovou do zdejšího divadla. Jakousi předehrou soutěže bylo
fotbalové utkání Turnov – Nový Bor dne 15. února, kdy hosté prohrávali
již 3 : 0, ale podařilo se jim brankami Šohaje, Rodra a Kropáčka
srovnat skóre na 3 : 3. Dne 5. května sehrála Xl. Borského skla, jehož
základ tvořili hráči Jiskry, doplněni šenováky Moravcem a Houlišem
přátelské utkání s jugoslávskými stavbaři RAD Beograd. Na konečných 1 :
1 srovnal v 83. minutě Slávek Moudrý.

V ročníku 1966 – 67 obsadil Bor šesté místo, vítězem se staly Doksy. V
posledním zápase na jejich hřišti stačilo vyhrát a Bor mohl být druhý.
Ještě v 57. minutě vedl brankami Moudrého a Kropáčka 0:2, ale během
sedmi minut dostal čtyři branky a nakonec prohrál 5 : 2. V červenci se
Bor zúčastnil turnaje o „Pohár Šluknovského výběžku“ v Dolní Poustevně,
dotovaný vždy hodnotnými cenami. Dobře si vedli žáci, kteří zvítězili
pod vedením trenéra Josefa Šacha se ztrátou jediného bodu a poměrem
branek 129 : 7 ! Béčko obsadilo ve III. třídě osmé místo. Již na jaře
skončil s trenérskou funkcí Josef Svoboda a hrálo celé jaro bez trenéra.
Po jarní části odstoupil u dorostu z rodinných důvodů Vladimír Šimůnek a
jeho místo zaujal zubní dentista, poválečný hráč Nového Boru Václav
Otčenášek. Pracovní zaneprázdnění mu však nedovolilo plně se dorostencům
věnovat a tak po podzimní části převzala dorostence na jaře 1968
dvojice Ziml – Šimůnek s těžkým úkolem udržet svoje svěřence v I.A
třídě, protože po podzimu 1967 se ocitli na posledním místě s pouhými
šesti body, stejně jako B-mužstvo.
Miroslav Borský FC JISKRA

V osmém kole rozdrtili Doubí u Liberce 7:1, ale v posledním mistrovském utkání si na Novém Boru smlsnul doma Cvikov (1 : 6). Vedle posil brankáře Arnošta Lőssla a útočníka Slávka Moudrého zaslouží pozornost rovněž Miloš Falcman, bývalý hráč Cviková, důstojník z povolání, houževnatý a pracovitý fotbalista, který dokázal svou bojovností a neustálým „hecováním“ strhnout celý kolektiv. Áčko po podzimním kole obsadilo sedmé místo, Béčko bylo ve III. třídě třetí se stejným počtem 15 bodů jako vojáci z Hradčan u Mimoně a Jablonného. Žáci v jejich soutěži byli pátí a nejúspěšnějším celkem podzimu byli dorostenci jako druzí v I. Třídě. Dne 23. 9. 65 porazil dorost v přátelském utkání Kamenický Šenov 5 : 4. Milan Lehký, který byl autorem jedné z branek, dosáhl tak stého gólu na novém stadionu od jeho otevření. Vycházelo se ze statistiky domácích střelců A-mužstva, B-mužstva a dorostu v mistrovských i přátelských utkáních.
Novým předsedou pro rok 1966 byl zvolen po Václavu Cermanovi Miroslav Dvořák, dosavadní hospodář oddílu, vedoucí masny vedle restaurace Pošta, v pozdějších letech vedoucí restaurace Sokolovna a samoobsluhy „Na Klíči“.
V zimním turnaji, pořádaném na jaře Lokomotivou Česká Lípa, obsadil Nový Bor druhé místo za Mimoní. Dne 9. dubna se vydává 24 členná výprava fotbalistů osobními auty na první zahraniční zájezd do NDR. V utkání s BSG Aktivist Theissen prohrál vysoko 7 : 2 po nerozhodném poločase 2 : 2. O Velikonočním pondělí se Nový Bor zúčastnil turnaje v Zeitzu. S Motorem Zeitz remizoval 1 : 1 (penalty 3 : 1), utkání Trebnitz – Nový Bor skončilo rovněž 1:1 a nic nevyřešily ani penalty 5 : 5. Dále se však nestřílelo a první místo bylo přiřknuto Novému Boru jako gesto přátelství. Na zpáteční cestě v 21:40 hod. přebíhající srnka na dálnici zdemolovala Arnoštu Lősslovi na levé straně světlo a na hranicích se pak muselo německým celníkům vysvětlovat, že to zavinila skutečně srnka a že k žádnému sražení osoby nedošlo.
Olda Rada v jarních kolech přešel do Béčka. Při pohledu na sestavu tehdejšího dorostu, ve které nastupovali např. „Akim“ Eisner, Pavlíček, Jankovič, Bořil, Kadaně a Zbraněk je patrno, že se trenér dorostu Eda Ziml dobře staral o svoje svěřence, protože všichni jmenovaní později přešli do A-mužstva. Dne 19. května dochází k přátelskému měření sil s divizní Českou Lípou, hrající pod názvem SPOZA (Spojené závody), která vyhrává 2 : 5. Áčko si po vítězství nad Železným Brodem 3 : 0 zajistilo účast v I. A třídě i pro další soutěžní období 1965-67 a posílilo se do dalšího ročníku kanonýrem Štefanem Šerfőző ze Zákup. Dorost se loučil s trenérem Zimlem, který na jeden rok přerušil svoji trenérskou dráhu a jeho místo zaujal Vladimír Šimůnek, jenž přešel od žákovského družstva. Jaké tedy bylo umístění v ročníku 1965-65: A-mužstvo skončilo v I. A třídě sedmé, dorost v I. A třídě čtvrtý a žáci ve III. třídě třetí. B-mužstvo, přestože ze III. třídy postupovali výjimečně dva, tuto možnost promarnilo. Po devítiletém působení ve funkci správce starého hřiště a později na novém stadionu odchází Josef Mrkvička, který vychoval pro Nový Bor tři kvalitní fotbalisty: Vaška, Pepíka a Jardu.
Před zahájením nového ročníku přišlo 22. července 500 diváků pozdravit bývalé internacionály pražská Slávie v čele s legendárním 62 letým Františkem Pláničkou a 53 letým Pepi Bicanem. Stará garda vyběhla na hřiště ve složení: Plánička – Štádler, Hampejz, Andrejkovič – Urban, Trubač – Veselý, Forejt, Bican, Kopecký, Pešek. Střídali brankář Jonák, Průcha a Beneš. Nový Bor, posílený útočníkem Jardou Votavou z České Lípy ohlásil tuto sestavu: Lőssl – L. Džavík, Martínek, Robert Seidl – Falcman, Jandač – Viktor Džavík, Šerfőző, Rodr, Votava, Kropáček. Střídali brankář F. Eisner, Zbraněk a Hovorka z Kamenického Senová. Rozhodčí J. Čihák odpískal po dvou gólech Bicanovi a Forejtovi, jeden dal Pešek, za domácí byli úspěšní Kropáček, Šerfőző a V. Džavík.

Významným dnem se stala sobota 12. června 1965. Kdy
došlo k slavnostnímu otevření nového stadiónu za účasti novopečeného
mistra ligy, slavné pražské Sparty. Přišlo 3,000 diváků a bylo by jich
přišlo daleko více, nebýt rozhodujícího utkání Slávie s Plzní (4 : 1) o
postup co 1. ligy, vysílaného televizí. Sparta nastoupila v sestavě:
Kramerius – Kollár, Tichý, Táborský – Vojta, Kraus – Pospíchal, Mráz,
Kvašňák, Mašek, Vrána. Střídali Dyba a Kos. Trenér Ježek uvolnil z jeho
kádru brankáře Kotase, Potměšila a Sůru, takže složení domácích bylo
následující: Kotas – Potměšil, Martínek, J. Mrkvička – Sůra, Vrábel –
Jan Lehký, Hubert, Falcman, Rada, Jar. Kropáček. Po změně stran si
zachytali i Vašek Janatka a Pepík Podlaha, dále nastoupili Mašita, Z.
Jandač, Formánek, Remenec i sparťan Vrána. Sparta vyhrála hladce 1 : 12
(1 : 5) brankami Kvašňáka 4, Pospíchala 2, Krause 2, Mráze, Vrány a
Maška, jedna branka byla vlastní. Čestný úspěch zaznamenal Olda Rada z
25 metrů, kdy vymetl šibenici a překonal tak slavného Kraméria. Hlavnímu
utkání předcházelo několik předzápasů: žáci Nový Bor – Prysk 6 : 4,
dorost Nový Bor – SZ Česká Lípa 1 : 4 a stará garda Nový Bor – bývalá
Sparta Bor z roku 1838 – 7 : 1.

Čestný předseda oddílu Josef Taisler v
slavnostním projevu po uvítání všech významných osobností a zástupců
městských orgánů poděkoval všem, kteří měli zásluhu na vybudování
stadionu. Důležitá byla rovněž pomoc vojáků z Litoměřic a velkého
pochopení jednoho z důstojníků, který cvičení s buldozerem nasměroval na
budoucí hrací plochu, kde bylo přemístěno tisíce kubíků zeminy a byl
tak vytvořen základ k celé akci. Na brigádách se podílelo velké množství
osob: členové výboru oddílu kopané vč. dalších funkcionářů, hráči všech
družstev a fotbaloví příznivci. Velký kus práce odvedli rovněž někteří
členové MěNV v čele s tajemníkem Václavem Farou, v den otevřeni stadionu
vyhrávala vojenská kapela z Roudnice n/L, prodávaly se suvenýry
(skleničky s podpisy hráčů Sparty), televize snímala záznamy,
seskakovali parašutisté, ten poslední z nich s míčem a vybuchovaly
dělobuchy pod dohledem Standy Rolce. Funkcionáři hleděli dopoledne s
obavou k obloze, která se několikrát hrozivě zatáhla, ale všechno
nakonec dopadlo dobře. Druhý den v neděli se hrálo již na nové ploše
předposlední mistrovské utkání se Žandovem, které domácí vyhráli v
pohodě 5 : 3.

V Zákupech příští týden na závěr soutěže Bor remizoval 2:2 a utekl tak
Lokomotivě Česká Lípa o pět bodů. Nejlepším střelcem tohoto ročníku se
stal Olda Rada s 21 góly. Béčko obsadilo ve III. třídě střed tabulky,
rovněž tak dorost v I. třídě a žáci v Okresním přeboru. Do nového
soutěžního období 1965-66 se podařilo získat dvě výrazné posily:
brankáře Arnošta Lössla z Kamenického Šenova (o něm už byla řeč) a levé
křídlo Slávka Moudrého ze Sloupu. Oba patřili v následujících letech k
oporám mužstva. Dne 7. srpna se uskutečnilo v Boru první mezinárodní
utkání s BSG Traktor Gehren z NDR, které vyhráli hosté 2 : 4.

V roce 1964 s předsedou Václavem Cermanem,
zaměstnancem Borského skla, došlo ke změnám na trenérských místech,
které zaujali bývalí hráči: Jiřího Hrbka vystřídal po dvou letech u
A-mužstva Miroslav Borský, Béčko převzal Karel Váca, dorost po Slavomíru
Ondruškovi Eda Ziml a A-žáky si vzal na starost Josef Svoboda. Dne 17.
ledna došlo k zajímavému hokejovému utkání Nový Bor – SONP Kladno. Oba
celky se hemžily fotbalisty. U soupeře to byli např. Kadraba, Kofent,
Blín, Nešvera a Pergl, domácí poslali na led brankáře J. Svobodu, dále
Vl. Svobodu, Loukotu, L. Džavíka, Fuljera, Mareše, Lebrušku, Honzu
Lehkého, Jardu Kropáčka, Bureše, Macháčka, Rauda a Honzu Svobodu. Hosté
vyhráli přesvědčivě 5 : 13. O výsledku rozhodla hlavně poslední třetina
(0 : 2, 2 : 3, 3 : 8). V přípravném období se v mužstvu Nového Boru
objevilo nové jméno: Jaroslav Kropáček. Původně atlet, který to dotáhl
jako levé křídlo přes Rumburk až do III. ligy ve Varnsdorfu. A-mužstvo
si vytklo po sestupu z I. A třídy návrat zpět. Ovšem výsledky byly
kolísavé a boj mezi Borem a Dubou byl stále na vážkách. Nakonec
slastnější Dubá získala prvenství rozdílem jediného bodu. Béčko obsadilo
ve III. třídě třetí příčku. Vítězem se stal Sloup jako „třetí vzadu“ z
podzimního kola. Boj dorostu po sestupu z divize o udržení v I. A třídě
byl dlouho na vážkách, ale nakonec skončil úspěšně.

Do nového ročníku
1954-65 měl Bor výborný start. Napínavé bylo až do poslední minuty např,
čtvrté utkání v Doksech s tamním béčkem. Domácí se ujali vedení, ale do
poločasu Evžen Gregor a Olda Rada otočili výsledek na 1 : 2. Soupeř
vyvinul obrovský tlak, aby zvrátil výsledek, ale hrdinou utkání byl
brankář Josef Jirásek ze Skalice, který mu už nedovolil skórovat.
B-mužstvo bylo po podzimu ve i II. třídě sedmé, dorost čtvrtý. Jeho
výkon stoupl hlavně příchodem studentů Remence, Krasňana a Mikláše z
Vyšší odborné školy sklářské. Oba prvně jmenovaní po návratu na
Slovensko patřili k oporám v nejvyšších soutěžích.

Střetnutí fotbalistů Nového Boru a Kladna na ledě, jak už o něm byla
zmínka, vystřídala fotbalová odveta 12. července a tehdy ještě
prvoligoví Kladeňáci vyhráli 4 : 10. Další klání těchto soupeřů se
uskutečnilo 20. ledna 1965 opět na ledě, jak tomu bylo v lednu minulého
roku. Zápas skončil 3 : 13, tedy téměř stejným výsledkem jako v roce
1964 (5 : 13). V mistrovské soutěži v ledním hokeji, si ale hokejisté
Nového Boru, kde hrála řada borských fotbalistů, vedli na jaře velmi
dobře a vybojovali si postup do divize. Při stejném počtu bodů se
Smržovkou rozhodla vzájemná utkání, ve kterých byl Bor úspěšnější.

Na podzim 1962 to však A-mužstvu opět nekopalo a tak jako před rokem
končilo mezi posledními, tentokráte předposlední se 7 body. Jedním ze
soupeřů byl 13.října dopoledne Kamenický Šenov. Po naší obrovské převaze
skončil zápas nerozhodně 0 : 0, když v bfance hostů stál vynikající
neprůstřelný Arnošt Lossl, který k nám přestoupil v roce 1965 a po
ukončení aktivní činnosti byl jako jeden z asistentů trenéra Borského
přitom, když Nový Bor postupoval v roce 1976 poprvé do krajského
přeboru. Rovněž dorostenci měli katastrofální podzim: získali pouze dva
body a dvě remízy, což znamenalo poslední místo. Přeřazení některých
dobře hrajících dorostenců do mužstva dospělých (Málek, Z.Jandač,
Mašita.a brankář Podlaha)citelně oslabilo výkonnost družstva. Trenér
Macháček se těsně před zahájením nového ročníku v roce 1962 funkce
trenéra vzdal, odešel k dorostu SPOZA v České Lípě a jeho nástupcem se
stal Slavomír Qndruška. Měl nelehkou úlohu, protože přebíral družstvo,
jež se už na jaře v minulém soutěžním období horkotěžko zachránilo.
Příliš úspěšné nebylo ani Brmužstvo, skončilo v Okresním přeboru osmé.

Podzimní bilance byla tedy velmi neutěšená a čekalo nás opět perné jaro
1963. Na výstavbě nového stadiónu bylo brigádnicky odpracováno
630.hodin a při úpravě hrací plochy na starém hřišti 205 hodin.
Obavy za předsedy Jaroslava Kopeckého, zaměstnance Poštovního úřadu,
který vystřídal v roce 1963 Františka Petra, sejukázaly být oprávněnéo
Nový Bor dokázal sice porazit např. vedoucí Frýdlant, ale také prohrát v
Krásné Lípě 1 : 9. Závěr soutěže byl velmi dramatický. 0
sestu¬pujících se rozhodovalo až v posledním kole. Bohužel, Nový Bor
doplnil trojici sestupujících a tím zároveň odsoudil k sestupu i Béčko z
Okresního přeboru. Úděl sestupujícího postihl i do¬rost, který tak po
dvou sezonách v divizi skončilo V soutěžním období 1962-63 už na tuto
soutěž neměl a prohrál např. doma se Stadiónem Liberec 0 : 12. Skončil
na posledním místě se 6 body a poměrem branek 20 : 102.
Dne H.srpna se uskutečnilo ve Cvikově utkání, ve kterém nastoupili
hráči, kteří hájili barvy Cviková a Nového Boru před 15 lety. Zápas,
který se těšil značnému zájmu diváků, skončil vítězst vím hostů 2:4a
skřovali za ně Borský, Mareš, VI.Martínek a Vlasák. Bor nastoupil v
sestavě: Adam – F.Prockl, Vlasák, Meloun – B.Horák, V.Čapek – J.Svoboda,
Mareš, VI.Martínek, F.Svoboda a Borský. Střídali Krejný, Váca a brankař
Oliverius.Odveta se konala 22.srpna v Boru a Novo¬borští opět vyhráli 4
: 3 dvěma brankami Mareše, Borského a Martínka. Za Cvikov dal všechny
branky Martínek, jmenovec Vlasty Martínka. Z šestnácti horských hráčů,
kteří se zúčastnili obou utkání, žije dnes necelá polovina: Váca,
J.Svoboda, Borský, Krejný, Mareš, Vlasák a V.Čapek (v Německu).
Miroslav Borský FC JISKRA

Po skončení podzimního kola v roce 1960 získal Nový Bor k 15. výročí
založení oddílu tři podzimní tituly: A-mužstvo v Okresním přeboru,
B-mužstvo ve III. třídě a dorost v I. třídě. Jedna zajímavost co do
počtu vstřelených i obdržených branek: A-mužstvo 44 : 11, B-mužstvo 44 :
13, dorost 44 : 13.

V zimním období, jak už tehdy bývalo zvykem, se z fotbalistů stali hokejisté a nebylo jich málo:
Do branky nastupovali K. Eger a J. Svoboda, dále to byli Loukota, V.
Čapek, Hubert, L. Svoboda, L. Bureš, Pleschinger, B. Šach, V. Grubauer,
Meloun a Mareš, o němž diváci tvrdili, že byl výborným fotbalistou (mimo
brankářského postu dokázal zahrát ne kterémkoliv místě), ale že byl
ještě lepším hokejistou. K vyjmenovaným se řadili rovněž hokejoví
dorostenci a žáci, pozdější hráči A-mužstva:J. Podlaha, L. Džavík, R.
Seidl, Z. Jandač, F. Mašita, St. Stodola Vl., Jan Lehký, E. Šohaj,
Holčák, Málek, Rodr a L. Pavlíček.
Na společné výroční konferenci oddílů kopané a ledního hokeje prosinci
1960 předal odstupující předseda Leopold Stošek, hlavní inženýr
novoborských strojíren (stěhoval se co Adamova) štafetový kolík novému
předsedovi Josefu Taislerovi.

Závěr jara 1961 se Novému Boru plně vydařil. A-mužstvo se probojovalo z
Okresního přeboru, kam ze šestého místa I. B třídy nepochopitelně spadlo
reorganizací, do I. A třídy s náskokem pěti bodů před Duklou Zákupy,
Béčko postoupilo ze II. třídy do Okresního přeboru, kde vystřídalo Áčko a
velký úspěch slavil dorost pod vedením trenéra Míši Macháčka – postup
do dorostenecké divize! Z 16 utkání patnáctkrát vyhrál a jen jednou
prohrál. Druhá Lokomotiva Liberec B, třetí Doksy a čtvrtý Slovan Liberec
C zůstaly shodně o 12 bodů zpět! Rekordního výsledku dosáhli dorostenci
s Frýdlantem, který rozdrtili 19 : 0. O brankovou žeň, se postarali
Rodr 5, Šohaj 4, Jan Lehký a Holčák po 3, Málek 2 a Mašita 1.