Miroslav Borský vzpomíná, 18. část

Při výroční členské schůzi bylo vzpomenuto zemřelých členů výboru: Václava Jakubce, Bohumila Tondra, Miroslava Fukárka a dorostence Leoše Jeriče.
V soutěžním období 1970-71 skončilo A-mužstvo v I. A třídě (trenér Jiří Hrbek) tak, jako v minulém ročníku na třetím místě tři body za Rapidem Liberec a dva body za Litoměřicemi. Nerad jistě vzpomínána 19. kolo Nový Bor – Rapid (0 : 3) jeden z našich nejlepších brankářů historie Jarda Kratěk. Nepřízeň počasí proměnila hřiště v moře vody a bahna. Jarda inkasoval všechny tři góly z přímých kopů z dobrých 25 metrů. Jejich autorem byl obávaný střelec Pomeisl, později ligový fotbalista Slovanu Liberec. Ale již v následujícím kole po vynikajícím výkonu Kratka vyhrál Bor ve Frýdlantě 1 : 0. Ve 22. kole vypadalo čelo tabulky následovně: Rapid Liberec 33, Nový Bor 33, Litoměřice 32. Josef Mrkvička, výborný stoper, se ve 34 letech rozloučil s aktivní činností pro vleklé zranění kolena. Stalo se tak po 22. kole s Velkými Hamry (1 : 0). A pak došlo v dalším kole k utkání Litoměřice – Nový Bor s výsledkem 6 : 2, což znamenalo odsun na konečné třetí místo. Áčko se zúčastnilo v únoru a březnu zimního turnaje, pořádaného SZ Česká Lípa B za účasti šesti mužstev. Po první polovině bylo čtvrté, ale závěrečná tabulka po odvetných zápasech se nedochovala. Po pěkném umístění v ročníku 1970 -71 se Bor netajil s úmyslem postoupit. Na podzim se však dostavil propadák až na deváté místo. V září byli v Novém Boru hosty junioři ČSSR, kteří zde vyhráli těsně 2 : 1. Úspěšným střelcem byl Zdeněk Procházka, za hosty Ivan Mráz a Čevela. Domácí nastoupili v sestavě: Kratěk – Stodola (Vais), Z. Pavlíček, Kunst, Robert Seidl (Jankovič) – Šohaj, Holeček, Balík – Stehlík (Baloun), Procházka, Štrynek.
Béčko zlikvidovalo ve III. třídě jednobodový náskok Dolní Libchavy a s tříbodovým náskokem postoupilo do okresního přeboru. V posledním kole porazilo Sloup 5 : 1 brankami Voborníka, Horčičky, Zavadila, Eisnera a Postávky a po konečném hvizdu rozhodčího Josefa Čiháka se trenér Ziml ocitl nad hlavami hráčů. Byl to velký úspěch B-mužstva a postup do vyšší soutěže vybojovali K. Gregor, Sl. Oliverius, Bělohlávek, Holčák, Eisner, M. Lehký, Horčička, Šrůta, Krámský, Balík, Bořil, Rodr, Z. Pavlíček, Voborník, Robert Seidl, Postávka a Miloš Sirový. Smolné bylo 17.kolo s Kamenickým Senovém B (6 : 1): brankář Kamil Gregor utrpěl otřes mozku, Bořil si zlomil ruku a Rodr dohrál s výronem. Neméně dobře si vedlo Béčko na podzim jako nováček okresního přeboru a obsadilo první místo! Rovněž dorost chtěl po úspěšném podzimu 1970 postoupit z I. A třídy. Podával pod trenérem Loukotou dobré výkony, ale stačilo to jen na udržení druhého místa za vedoucím Béčkem Jablonce. I tak to bylo na nováčka výborné umístění. Dobře si vedl rovněž v podzimní části – skončil čtvrtý se ztrátou tří bodů na Liberec B. Vítězem i I. ročníku Memoriálu Aleše Rückla se stala v červnu domácí Jiskra po vítězství ve finále nad Mladou Boleslavi až po druhém penaltovém rozstřelu. Brankář Loukota (syn trenéra Loukoty) kryl pět pokutových kopů! Nejlepším střelcem dorostu se stal Aleš Zborovský s 20 brankami.
Žáci suverénně obsadili ve i II. třídě první místo a na podzim hráli předzápasy okresního přeboru žáků.
V novém soutěžním období bylo přihlášeno do III. třídy B-družstvo žáků s trenérem Jaroslavem Novákem. Vedli si dobře a v osmi zápasech ztratili pouze jeden bod a skončili rovněž první. Nejúspěšnějšími střelci u A-žáků se stali Oliverius (47) a M. Zajpt (44), v B-družstvu Šturma (14).
Dne 9. října na počest „Dne čsl. armády“ zvítězili A-žáci ve finále na turnaji ve Cvikově nad domácím družstvem 5 : 0. Na konci roku 1971 byli vyhodnoceni nejlepší hráči roku: A-mužstvo: Kratěk – Šohaj – Holeček, B-mužstvo: Horčička – M. Lehký – Holčák, dorost: R. Horák – Zd. Melichar – Werner, žáci A: Oliverius – M. Zajpt – Gabriel, žáci B: Šturma – Štěpnička – Novák. K 70.výročí kopané byli vyznamenáni čestnými stříbrnými odznaky ČSTV Slavomír Ondruška a Miroslav Borský, bronzovými Edward Ziml a Josef Verner.
Přes materiálové potíže podařilo se zahájit výstavbu prvního poschodí na stávajících kabinách. Pracovat se začalo až v říjnu, ale během osmi týdnů i za večerů při umělém osvětlení, za chladu a mrazu, o sobotách a nedělích. Udělal se obrovský kus práce. Organizátorem a jedním z nejagilnějších byl Zdeněk Kunst. Byla dokončena druhá tribuna pod dohledem Josefa Taislera, rovněž bylo natřeno celé zábradlí podél hrací plochy a obě tribuny. Na těchto brigádách se podíleli funkcionáři, hráči, členové i nečlenové oddílu. Odpracováno bylo celkem 2.324 hodin, úkol pro rok 1972 zněl: dokončit stavbu prvního poschodí do konce roku 1972.
Miroslav Borský FC Jiskra

Miroslav Borský vzpomíná, 17. část

A-mužstvo po návratu do I. A třídy obsadilo v soutěžním období 1969-70 třetí místo za Štětím a Rapidem Liberec, který porazilo na jeho hřišti 1 : 0 brankou Fr. Rodra v poslední minutě. V 15. kole rozdrtilo Hrádek n/N. 8 : 1. Střelci branek byli Rodr 2, Jos. Mrkvička, Moudrý, Vlk, Z. Procházka, Fr, Holeček a Stodola. Z desátého místa po podzimu 1959 se vyšplhalo až na třetí místo. S postupujícím Štětím prohrálo těsně 3 : 2. Po podzimní části nového ročníku 1970-71 skončilo na druhém místě za Rapidem Liberec (s ním ale venku prohrálo 6 : 0) a za celý rok 1970 ztratilo doma pouze jediný bod! Rapidu se podařila do předposledního kola pozoruhodná série: po 12. kole měl plný bodový zisk a skóre 39 : 1! První bod ztratil až v posledním kole v Hejnicích, které byly třetí od konce a zápas skončil 3 : 3. Po 24 letech jsme opět dosáhli v lednu vítězství nad A-mužstvem divizní České Lípy při zimním turnaji, pořádaném SZ Česká Lípa. Nový Bor vyhrál 2 : 1 brankou, kterou vsítil minutu před koncem Zdeněk Procházka. (K poslední výhře nad Českou Lípou došlo v roce 1946, kdy Bor v mistrovském utkáni zvítězil 4 : 3 brankami Borského 2, Fajmana a Mareše před 1500 diváky). V odvetném zápase zimního turnaje vyhrála Česká Lípa 1 : 5. Z přátelských utkání prohrál Bor v lednu v Děčíně s III. ligou 14 : 1 a rovněž v odvetě doma v červnu 9 : 3. Na turnaji ve Cvikově v květnu k 25. výročí osvobození naší vlasti za účasti BSG Rietschen z bývalé NDR obsadil Bor po pokutových kopech ze čtyř celků druhé místo.V září v odvetě finálového pohárového zápasu v rámci okresu porazil Bor Baník Hamr 1 : 0 brankou Balouna a získal tak poprvé putovní pohár českolipské redakce Nástup s možností postupu do krajského kola. O toto vítězství v okresním poháru se – zasloužila sestava: Kratěk – Stodola, Tománek, Zbraněk, Jankovič – Horčička, Holeček – Baloun, Zd. Pavlíček, Rodr, Moudrý. Mužstvo v roce 1970 posílili např. brankář Jaroslav Kratěk ze Šluknova, dále Miroslav Pytlík z Rumburku a Zdeněk Procházka z České Lípy. Naopak brankáři Arnošt Lössl a Josef Jirásek se vrátili do svých bývalých oddílů. Mužstvo trénoval Jiří Hrbek. Nejlepším střelcem v tomto roce se stal s 27 brankami Fr. Holeček před Zd. Procházkou (24) a Sl. Moudrým (20).
B-mužstvo s trenérem Edou Zimlem skončilo ve III. třídě čtvrté a po podzimní části zaostalo jen jediný bod za Dolní Libchavou. V září např. porazilo Volfartice 8:0 a střelecky se zaskvěl Standa Balík se šesti góly, po jednom přidali Bořil a Krámský.
Dorost (trenér Jar. Loukota) se vrátil z okresního přeboru do I. A třídy a po podzimu skončil druhý, Děsnou porazil 9 : 0 třemi brankami Štrynka, po dvou dali Zd. Kunst a Jar. Schneider, Kubát a Loukota po jedné. V prvním ročníku Memoriálu Aleše Rückla na 1. května zvítězilo Jablonné před Cvikovem, Novým Borem a Žandovem.
Jedině žáci nestačili na župní přebor, kam byli zařazeni z okresní soutěže a skončili ze sedmi družstev poslední. Na svoje soupeře, hrající vesměs s hráči starších ročníků, nestačili fyzicky. Trenér Vlasta Martínek správně posoudil situaci a aby chlapce stálé porážky neodradily od další činnosti, doporučil družstvo z této soutěže po jaru 1970 odvolat, přestože by bylo nesestoupilo z důvodu jejího rozšíření. Na podzim ve III. třídě, kam družstvo dobrovolně sestoupilo, poráželo soupeře výrazným rozdílem (Polevsko 15 : 0, Kravaře 12 : 0, Prysk 11 : 0, v Dubici 5 : 0, stejně tak ve Sloupu) a umístilo se s jedinou plichtou a poměrem branek 57 : 2 na prvním místě. Umístění po podzimu bylo tedy vynikající: A a B-mužstvo včetně dorostu obsadila ve svých soutěžích druhá místa a žáci místo první.
Pro lepší koordinaci mezi družstvy byla v srpnu ustavena trenérská rada pod vedením Josefa Soukupa (bývalého fotbalisty a jednoho z nejlepších hráčů hokejového oddílu). Zasedání se se zúčastňovali všichni trenéři s vedoucími družstev. Bylo také rozšířeno hodnocení nejlepších hráčů roku o B-mužstvo, dorost a žáky, které dopadlo následovně: A-mužstvo: E. Šohaj – Jos. Mrkvička – Zd. Procházka, B-mužstvo: Zd. Horčička – St. Balík – Zd. Pavlíček, dorost: Štrynek – Zd. Kunst – Rudolf Horák a Loukota, žáci: Zd. Melichar – M. Zajpt – F. Oliverius, Čestné členství bylo uděleno Josefu Vernerovi. Sekretář oddílu M. Borský, člen Okresní trenérsko-metodické rady a matriční komise byl zvolen místopředsedou Okresního fotbalového svazu, trenér B-mužstva Eda Ziml pracoval rovněž jako člen trenérsko-metodické rady a Josef Hajman st. ve sportovně-technické komisi. Do hlavního výboru TJ Jiskra byli jmenováni jako zástupci oddílu kopané St. Role a Dalibor Kohout, předseda oddílu Mir. Dvořák jako místopředseda hospodářského zařízení při TJ, Lad. Badura jako hospodář na témže úseku. Správce stadiónu Josefa Konečného vystřídal v srpnu Bruno Vávra. Novými členy ve výboru se stali v roce 1970 Roland Běloch (vedoucí A-mužstva}, Jar. Havlas (vedoucí dorostu), Jindřich Plichta, Dalibor Kohout, K. Gunter a K. Wener. Josef Verner se po šestnáctiletém zapojení se do práce pro Novoborský fotbal, zakladatel „Zpravodaje“ přestěhoval do Záboří n/L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora sportovní veřejnosti. Z podnětu předsedy Mir. Dvořáka byla otevřena prodejna suvenýrů na bývalé Stalinově třídě (dnes boutique „Italská móda“), kde bylo možné zakoupit hlavně sklářské výrobky. Z finančních důvodů nemohla být dokončena druhá tribuna a nebyla zahájena ani nástavba prvního poschodí nad stávajícími kabinami.
Miroslav Borský FC JISKRA

Miroslav Borský vzpomíná, 16. část

Každý ztracený bod doma nebo venku mohl nakonec chybět, protože bylo jen 10 účastníků a pořadí mohl ovlivnit kterýkoliv soupeř, i když do koněčného pořadí v čele tabulky nemohl zasáhnout. Např. v 15. kole zajížděl Nový Bor do Dubé, která byla třetí od konce a nebyla to snadná záležitost. Dubá dlouho vedla a ještě 16. minut před koncem byl stav 1 : 0 pro domácí. Pak Bor vyrovnal a v 85. minutě ing. Standa Svoboda vsítil vítězný gól. Domácí fandové dávali nepokrytě najevo, že přejí postup Lokomotivě a tak po skončeném utkání se jeden z diváků těžko smiřoval s obratem ve hře a odnesl to mimoňský rozhodčí Toušek: „Toušku, Toušku, jseš takovej umělec strašáckej, počkej, já si to s Tebou vyřídím písemně!“. Důležité utkání Bor – Loko řídil českolipský rozhodčí. Pískal velmi chytře, diplomaticky a výsledek 0 : 0 opět nahrál Cvikovu, který se znovu ocitl v čele. V kuloárech se šuškalo, že Lokomotiva má svoje příznivce mezi rozhodčími, kteří ji „tlačí“ k postupu. Podezření se vystupňovalo po zápase předposledního kola, ve kterém Bor zajížděl do Jablonného proti poslednímu mužstvu tabulky. I tady rozhodčí, člen Lokomotivy, brnkal na nervy našim hráčům tak dlouho, až při neuznání vyrovnávací branky Moudrého vykázal ze hřiště po protestech Kadaněho i Standu Svobodu. V ten okamžik vběhli příznivci Nového Boru na hřiště a sudí opustil hrací plochu, aniž zápas ukončil a aniž sdělil kapitánům důvod předčasného ukončení zápasu. Hráči obou mužstev marně čekali na jeho návrat. Rozhodčí se dopustil zásadní chyby, kterou bývalý funkcionář Nového Boru, lišák Václav Jakubec, využil k podání protestu. Po bouřlivém jednání došla sportovně-technická komise k závěru, že rozhodčí neudělal všechno pro to, aby se utkání dohrálo, inzultace nebyla prokázána a nařídil proto opakování zápasu a to znovu v Jablonném! Předtím ještě Bor vyhrál v Kamenickém Senově 6:1 a před opakovaným zápasem Jablonné – Bor bylo toto pořadí:
1. Loko Česká Lípa 18 12 5 1 45 : 17 29
2. Nový Bor 17 13 1 3 60 : 19 27
3. Cvikov 18 13 1 4 49 : 20 27

Podzimní vítěz Cvikov už neměl na postup šanci. Chtěl-li Bor postoupit, musel vyhrát! Dne 7.června před 500 diváky došlo k rozhodujícímu utkání v Jablonném. Neutrální rozhodčí z Liberecka řídil toto utkání naprosto objektivně a Bor vyhrál 3:0 (1 : 0). Na obou stranách stáli vynikající brankáři, domácím šlo o prestiž, hostům o postup a tak zápas měl výbornou úroveň. Důležité branky dali Pepík Mrkvička dvě, třetí Franta Rodr. V táboře Novoborských zavládla pochopitelně ohromná radost a v tomto utkání, znamenající návrat do I.A třídy, nastoupili: Lossl -Jankovič, Šohaj, R. Seidl – Stodola, Jandač – Jan Lehký, Kadaně, Rodr, J. Mrkvička, Moudrý, Střídal Holeček. Jak patrno z rozestavění mužstva, hrálo se ještě systémem 1-3-2-5. Nový Bor měl vynikající jaro: osmkrát vyhrál, remizoval pouze s Lokomotivou Česká Lípa, skóre 40:4. Levé křídlo Jaroslav Kropáček se už na postupu nepodílel. Přestoupil do Rumburku a odtud pak do Varnsdorfu (III. liga). Lokomotiva sice podala na OV-ČSTV protest proti rozhodnutí sportovně-technické komise Okresního fotbalového svazu o opakováni zápasu, ale bezvýsledně. Některá utkání měla nelogický průběh: Zákupy – Loko za stavu 1 : 0 nedohráno (čtyři domácí hráči vyloučeni, Loko – Cvikov 2 : 1 (tři Cvikováci vyloučeni), Nový Bor – Loko 0 : 0
(zásluhou rozhodčího-diplomata, který nedovolil domácím vyhrát), Jablonné : Nový Bor za stavu 2 : 1 nedohráno (vyloučeni dva hráči Nového Boru), Loko – Kamenický Šenov 5 : 0 (dva vyloučení Šenováci). Boj o postup do I.A třídy na jaře 1969 měl tedy svoje negativní stránky. Nejlepšími hráči v roce 1969 byli vyhodnoceni Šohaj, J,Mrkvička, Lossl a Rodr. V tomto roce byly dokončeny práce na první kryté tribuně.

Miroslav Borský vzpomíná, 15. část

Po skončení jarní části v tomto roce spadlo Áčko z I.A třídy do Okresního přeboru (mezičlánek I. B třída, chyběl). Sestupovala čtyři mužstva. Rozhodnutí padlo v posledním utkání s Béčkem České Lípy, které bylo již odsouzeno k sestupu. Mnozí se domnívali, že dojde k „sousedské dohodě“, ale nestalo se tak. Boru stačil nerozhodný výsledek, jenže prohrál 2 : 1. Stejný osud postihl i dorost v I.A třídě. Zachránilo se pouze Béčko remízou v posledním utkání v Kamenickém Senově. Žáci skončili ve III. třídě druzí. K celkovému vítězství jim chyběl jediný bod.
V Okresním přeboru na podzim zajížděl Nový Bor do Cviková, který disponoval výbornou pravou stranou útoku Stehlík-Chrdle a ta také rozhodla o drtivé porážce 6 : 0. Vynikající Láďa Stehlík, kterého jsme později „přetáhli“ do Boru, byl autorem tří gólů, Chrdle dal dva a jeden Házenkopf. Ale hned v příštím kole jsme si zchladili žáhu na Dubé, které jsme uštědřili sedm branek, aniž jsme nějakou dostali. V osmém kole na sebe narazili oba sestoupivší rivalové z I.A třídy – SZ Česká Lípa B a Nový Bor, který vyhrál 1 : 2.
Přestože po podzimním kole 1968-69 skončilo A-mužstvo v Okresním přeboru třetí těsně za Lokomotivou Česká Lípa a Cvikovem, který byl v čele s náskokem čtyř bodu, trenér Borský rezignoval a funkce se ujal na jaře 1969 Eda Ziml, který přešel od dorostu. V podzimní části byl dorost v Okresním přeboru s trenérskou dvojicí Ziml-Šimůnek druhý, těsně za Cvikovem, Béčko ve III. třídě s trenérem Františkem Čížkem čtvrté a žáci v Okresním přeboru pátí. Jejich novým trenérem se stal Jaroslav Loukota (jeho syn v dalších letech úspěšně hájil branku A-mužstva), který v lednu 1972 tragicky zahynul při autonehodě, když jako řidič vezl na Karlovarsko ředitele Borského skla Františka Košlera s kádrovým ředitelem Hrbkem a všichni zahynuli. Ovšem ještě dříve v srpnu 1968 havaroval na motorce poblíž Cvikova nadějný dorostenecký brankář Aleš Rűckl, s nímž se počítalo do Áčka. K uctění jeho památky se hrával od roku 1970 s menšími přestávkami letní dorostenecký turnaj „Memoriál Aleše Rűckla“. K tomuto názvu přibylo ještě další jméno od roku 1972: turnaj dostal název „Memoriál Aleše Rűckla a Leoše Jeriče“. V roce 1971 totiž skončil tragicky i on při jednom tréninku, kdy se při přeskakování slalomové tyče na ni napíchl, přivodil si vážné vnitřní zranění, kterému v nemocnici podlehl.

V roce 1968 přestoupil do Nového Boru z Kamenického Šenova František Holeček, který patřil řadu let mezi nejobávanější střelce přímých kopů. V soutěži o nejlepšího hráče roku 1968 vyhrál Emil Šohaj, za ním skončili se stejným ohodnocením František Ródr, Ivan Kadaně a Vladimír Hubert.
Po odchodu předsedy Milana Zemana byl do čela oddílu na rok 1969 zvolen Jaroslav Kopecký, zaměstnanec Borského skla (předtím na Poštovním úřadě). V této funkci však setrval pouze do 3. Února vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění ve dvousměnném provozu. A tak byl pověřen vedením oddílu Miroslav Borský. Ladislav Baďura jako místopředseda a zároveň vedoucí A-mužstva převzal ještě po přestěhování Milana Zemana ke svým dvěma funkcím vedoucího přidružené výroby, která se skládala ze dvou part (celkem 9 osob) a prováděla nátěry všeho druhu. V patnáctičlenném výboru došlo postupně k četným změnám a tak na konci roku 1969 zbylo osm funkcionářů.
Pepík Verner, zakladatel oblíbeného „Zpravodaje“ se po šestnáctiletém zapojení se do práce v oddíle přestěhoval do Záboří n. L. a to prakticky znamenalo zánik tohoto populárního informátora ve vývěsní skřínce na náměstí. Jako správce stadionu končil rovněž Karel Novotný. K přesunům došlo také u trenérů. Po rezignaci M. Borského na podzim 1968, jak už bylo řečeno, byl pověřen trenérskou funkcí u A-mužstva Eda Ziml, pod jehož vedením si Áčko vybojovalo opět postup do I.A třídy lepším poměrem branek před Lokomotivou Česká Lípa. Ale nevydařený podzim v novém soutěžním ročníku 1969-70 (10. místo) byl pro něj zklamáním a po skončení první části se funkce vzdal. U dorostu zůstal na jaře 1969 sám Vladimír Šimůnek (2. místo), ale pak přešel opět k žákům a dorost předal Jaroslavu Loukotovi, bývalému brankáři B-mužstva. Od Béčka odešel František Čížek v důsledku změny zaměstnání mimo Bor a do konce roku ho koučoval Eda Vrábel. Mužstvo mělo šanci postoupit ze III. třídy do Okresního přeboru, protože postupovala čtyři mužstva, ale nevyužilo ji.
Od podzimu 1969 (soutěžní období 1969-70) tedy Nový Bor hrál opět I.A třídu a setrval v ní plných sedm ročníků, aby pak v roce 1976 postoupil ještě výše – do Krajského přeboru a odtud v roce 1982 do divize. Cesta zpět do I.A třídy na jaře 1969 však měla svoje zákulisí a k němu se vrátím ještě v příštím pokračování.

Miroslav Borský vzpomíná, 14. část

Na výroční schůzi byla kladně hodnocena podpora a spolupráce místních
podniků Aritmy, Borského skla, Výzkumného ústavu užitkového skla,
Sdružení podniků užitkového skla, Okresního stavebního podniku,
Komunálních služeb, Plynárny, Městského národního výboru a tělovýchovné
jednoty. Byla zastřešena jedna tribuna, postavena konstrukce druhé
tribuny a umístěny reklamy podél ochozů. Na konci funkčního období v
roce 1967 požádal o uvolnění z funkce předsedy zábavního výboru Bohumil
Tondr, příslušník SNB. Odchody z funkcí nejsou nic zvláštního. Chci jen
připomenout, že oddíl kopané nežil pouze fotbalem. Zajišťoval i kulturní
a společenské akce a Bohouš Tondr byl jedním z velmi agilních
funkcionářů na tomto úseku. Šlo o tyto akce: silvestrovská zábava,
sportovní ples, karneval, dětský karneval a šibřinky. Vedle
společenských úspěchu přinášely tyto akce nezanedbatelný finanční zisk.
Vše se odehrávalo v sokolovně se stoprocentně využitými prostorami. K
dispozici byla tělocvična, na jejíž výzdobě (stěny a snížení stropu) se
podíleli všichni funkcionáři, pomáhali rovněž hráči mužstev dospělých
včetně dorostenců. Využito bylo rovněž pódium, prostor pod ním (dnes
klubovna volejbalu), kam se chodilo na tvrdý alkohol a další
občerstvení. Pro zpestření přítomných tam byla jednou instalována ze
sálu skluzavka, po níž se sjíždělo ze sálu pod pódium a sklouznutí si
vyzkoušela nejedna žena. V místech dnešního biliard-klubu byla vystavena
bohatá tombola. Zájem o kteroukoliv zábavu byl obrovský. Z počátku
nebyl předprodej vstupenek a tak již dvě hodiny před zahájením se
tísnila fronta zájemců před postranním vchodem do sokolovny. Využitý
býval i malý sál v prvním poschodí (dnes herna stolního tenisu), kde
účinkoval menší hudební soubor. Na mysl mně přišel i jeden nepříjemný
okamžik při výzdobě sálu: Čtyřmetrové štafle, na kterých stál Vláďa Šimůnek,
selhaly a následoval pád z výšky, který vypadal hrozivě. Naštěstí to
odnesl pouze roztříštěný kotník. Po výstavbě sklářského kombinátu se pak
veškerá společenská činnost oddílu kopané přesunula do tamní
pochopitelně lépe vyhovující závodní jídelny s přilehlými prostory. V
současné době se některé společenské akce odbývají v Kulturním domě
Bohemia.

Mimo těchto akcí zajistil oddíl kopané v roce 1974 při Velké ceně Nového
Boru v hodu diskem účast v současné době nejlepších diskařů v ČSSR v
čele olympijským vítězem Ludvíkem Daňkem, který tuto soutěž vyhrál. V
roce 1971 se funkcionáři zapojili při zajišťování cyklistického závodu
„Tour de Bohemia“, později přejmenovaného na Mezinárodní cyklistický
etapový závod Bohemia. V květnu 1980 to byla obrovská show za účasti
herců divadel pražských a doktoru z OÚNZ Česká Lípa formou fotbalového
utkání. Za rekordní návštěvy 6.500 diváku se obecenstvu představili
např. Hanzlík, Jelínek, Satoranský, Klásek, Řehoř, Plachý, Brzobohatý,
Hardt a další s „trenérem“ Bláhou. Čestný výkop provedla Jana
Štěpánková. Soupeři se rozešli smírně 5 : 5. Pražští herci se
představili ještě jednou a sice v roce 1985, kdy je doplnila hokejová
legenda brankář Jiří Holeček se synem a hudebník Gerendáš. Dvakrát se
konalo na stadiónu autorodeo s atraktivními výkony motoristických
akrobatu. Vícekrát se v celém areálu stadiónu konaly burzy se stánkovým
prodejem všeho možného zboží. V roce 1991 se na stejném místě konal
sklářský jarmark. V květnu 1994 shlédlo 3.000 diváků další show, jejímiž
aktéry byla AMFORA Praha, která sehrála přátelské utkání se seniory
Nového Boru. Známé osobnosti nastoupily, s Danem Vávrou, Pavlem
Horňákem, trenérem Bohemians Pakertem , Salavou, Satoranským, Rosákem,
K. Vágnerem, Semelkou, míčovým virtuózem ing. Skorkovským, O. Vetchým,
K. Šípem, Josefem Náhlovským a ještě několika dalšími. O přestávce
předvedl svoje umění cyklokrosařský mistr světa Šimůnek. Utkání skončilo
5 : 5, v penaltovém rozstřelu byli úspěšnější hosté 7 : 6. Všechny
vyjmenované společenské a mimofotbalové akce se daly uskutečnit proto,
že se do nich zapojilo velké množství obětavých osob.
Miroslav Borský FC JISKRA

Miroslav Borský vzpomíná, 13. část

Předsedou oddílu pro rok 1967 se stal po dosavadním:
předsedovi Miroslavu Dvořákovi typograf zdejší tiskárny František Hlůžek
a správcovství na stadiónu převzal Karel Novotný. Sezóna borských
fotbalistů začala oproti minulým létům neobvykle brzo, již 22. ledna.
Důvodem byl turnaj Kovostroje Děčín za účasti deseti mužstev: Trmic
(KP), Chabařovic, Ústí B, Střekova, Loko Děčín, Litoměřic, Nového Boru,
Jílového, Děčína B (všichni I.A třída), doplněný Neštěmicemi z Okresního
přeboru. Celý turnaj se protáhl až do 8. června a vítězem se stal
překvapivě nováček I.A třídy z Jílového. Vzhledem k dlouhotrvajícímu
turnaji nebyla některá utkání v závěru dohrána a byla anulována. Bilance
Nového Boru: 8 vítězství, 5 porážek, 5 nerozhodných výsledku, což
znamenalo velmi pěkné třetí místo.
Mnozí si snad ještě vzpomenou, jak v onom roce probíhala rozhlasová
soutěž „Sem jednou ranou“. Soupeřem města Nový Bor byl Turnov. Město Bor
utrpělo v této společenské soutěži vysokou porážku 9 : 1. Jednotlivé
soutěže si již nepamatuji. Novoborské patrioty prohra mrzela a byli
zklamáni i nedostavením se ohlášeného konferenciéra Štuchala se
zpěvačkou Rackovou do zdejšího divadla. Jakousi předehrou soutěže bylo
fotbalové utkání Turnov – Nový Bor dne 15. února, kdy hosté prohrávali
již 3 : 0, ale podařilo se jim brankami Šohaje, Rodra a Kropáčka
srovnat skóre na 3 : 3. Dne 5. května sehrála Xl. Borského skla, jehož
základ tvořili hráči Jiskry, doplněni šenováky Moravcem a Houlišem
přátelské utkání s jugoslávskými stavbaři RAD Beograd. Na konečných 1 :
1 srovnal v 83. minutě Slávek Moudrý.

V ročníku 1966 – 67 obsadil Bor šesté místo, vítězem se staly Doksy. V
posledním zápase na jejich hřišti stačilo vyhrát a Bor mohl být druhý.
Ještě v 57. minutě vedl brankami Moudrého a Kropáčka 0:2, ale během
sedmi minut dostal čtyři branky a nakonec prohrál 5 : 2. V červenci se
Bor zúčastnil turnaje o „Pohár Šluknovského výběžku“ v Dolní Poustevně,
dotovaný vždy hodnotnými cenami. Dobře si vedli žáci, kteří zvítězili
pod vedením trenéra Josefa Šacha se ztrátou jediného bodu a poměrem
branek 129 : 7 ! Béčko obsadilo ve III. třídě osmé místo. Již na jaře
skončil s trenérskou funkcí Josef Svoboda a hrálo celé jaro bez trenéra.
Po jarní části odstoupil u dorostu z rodinných důvodů Vladimír Šimůnek a
jeho místo zaujal zubní dentista, poválečný hráč Nového Boru Václav
Otčenášek. Pracovní zaneprázdnění mu však nedovolilo plně se dorostencům
věnovat a tak po podzimní části převzala dorostence na jaře 1968
dvojice Ziml – Šimůnek s těžkým úkolem udržet svoje svěřence v I.A
třídě, protože po podzimu 1967 se ocitli na posledním místě s pouhými
šesti body, stejně jako B-mužstvo.
Miroslav Borský FC JISKRA

Miroslav Borský vzpomíná, 12. část

V osmém kole rozdrtili Doubí u Liberce 7:1, ale v posledním mistrovském utkání si na Novém Boru smlsnul doma Cvikov (1 : 6). Vedle posil brankáře Arnošta Lőssla a útočníka Slávka Moudrého zaslouží pozornost rovněž Miloš Falcman, bývalý hráč Cviková, důstojník z povolání, houževnatý a pracovitý fotbalista, který dokázal svou bojovností a neustálým „hecováním“ strhnout celý kolektiv. Áčko po podzimním kole obsadilo sedmé místo, Béčko bylo ve III. třídě třetí se stejným počtem 15 bodů jako vojáci z Hradčan u Mimoně a Jablonného. Žáci v jejich soutěži byli pátí a nejúspěšnějším celkem podzimu byli dorostenci jako druzí v I. Třídě. Dne 23. 9. 65 porazil dorost v přátelském utkání Kamenický Šenov 5 : 4. Milan Lehký, který byl autorem jedné z branek, dosáhl tak stého gólu na novém stadionu od jeho otevření. Vycházelo se ze statistiky domácích střelců A-mužstva, B-mužstva a dorostu v mistrovských i přátelských utkáních.
Novým předsedou pro rok 1966 byl zvolen po Václavu Cermanovi Miroslav Dvořák, dosavadní hospodář oddílu, vedoucí masny vedle restaurace Pošta, v pozdějších letech vedoucí restaurace Sokolovna a samoobsluhy „Na Klíči“.
V zimním turnaji, pořádaném na jaře Lokomotivou Česká Lípa, obsadil Nový Bor druhé místo za Mimoní. Dne 9. dubna se vydává 24 členná výprava fotbalistů osobními auty na první zahraniční zájezd do NDR. V utkání s BSG Aktivist Theissen prohrál vysoko 7 : 2 po nerozhodném poločase 2 : 2. O Velikonočním pondělí se Nový Bor zúčastnil turnaje v Zeitzu. S Motorem Zeitz remizoval 1 : 1 (penalty 3 : 1), utkání Trebnitz – Nový Bor skončilo rovněž 1:1 a nic nevyřešily ani penalty 5 : 5. Dále se však nestřílelo a první místo bylo přiřknuto Novému Boru jako gesto přátelství. Na zpáteční cestě v 21:40 hod. přebíhající srnka na dálnici zdemolovala Arnoštu Lősslovi na levé straně světlo a na hranicích se pak muselo německým celníkům vysvětlovat, že to zavinila skutečně srnka a že k žádnému sražení osoby nedošlo.
Olda Rada v jarních kolech přešel do Béčka. Při pohledu na sestavu tehdejšího dorostu, ve které nastupovali např. „Akim“ Eisner, Pavlíček, Jankovič, Bořil, Kadaně a Zbraněk je patrno, že se trenér dorostu Eda Ziml dobře staral o svoje svěřence, protože všichni jmenovaní později přešli do A-mužstva. Dne 19. května dochází k přátelskému měření sil s divizní Českou Lípou, hrající pod názvem SPOZA (Spojené závody), která vyhrává 2 : 5. Áčko si po vítězství nad Železným Brodem 3 : 0 zajistilo účast v I. A třídě i pro další soutěžní období 1965-67 a posílilo se do dalšího ročníku kanonýrem Štefanem Šerfőző ze Zákup. Dorost se loučil s trenérem Zimlem, který na jeden rok přerušil svoji trenérskou dráhu a jeho místo zaujal Vladimír Šimůnek, jenž přešel od žákovského družstva. Jaké tedy bylo umístění v ročníku 1965-65: A-mužstvo skončilo v I. A třídě sedmé, dorost v I. A třídě čtvrtý a žáci ve III. třídě třetí. B-mužstvo, přestože ze III. třídy postupovali výjimečně dva, tuto možnost promarnilo. Po devítiletém působení ve funkci správce starého hřiště a později na novém stadionu odchází Josef Mrkvička, který vychoval pro Nový Bor tři kvalitní fotbalisty: Vaška, Pepíka a Jardu.
Před zahájením nového ročníku přišlo 22. července 500 diváků pozdravit bývalé internacionály pražská Slávie v čele s legendárním 62 letým Františkem Pláničkou a 53 letým Pepi Bicanem. Stará garda vyběhla na hřiště ve složení: Plánička – Štádler, Hampejz, Andrejkovič – Urban, Trubač – Veselý, Forejt, Bican, Kopecký, Pešek. Střídali brankář Jonák, Průcha a Beneš. Nový Bor, posílený útočníkem Jardou Votavou z České Lípy ohlásil tuto sestavu: Lőssl – L. Džavík, Martínek, Robert Seidl – Falcman, Jandač – Viktor Džavík, Šerfőző, Rodr, Votava, Kropáček. Střídali brankář F. Eisner, Zbraněk a Hovorka z Kamenického Senová. Rozhodčí J. Čihák odpískal po dvou gólech Bicanovi a Forejtovi, jeden dal Pešek, za domácí byli úspěšní Kropáček, Šerfőző a V. Džavík.