Miroslav Borský vzpomíná, 6. část

   Následující rok 1955 byl bojem Krásné Lípy a Nového Boru o postup do I.A třídy. Nakonec byla slastnější Krásná Lípa, která zvítězila se čtyřbodovým náskokem, ale jen proto, že měla náskok z jara. Na podzim Nový Bor ztratil v jedenácti utkáních jediný bod a přesto nepostoupil. Nestává se v kopané často, aby jedno mužstvo obrátilo stav z  0 : 3 na 4 : 3 během pouhých osmi minut. A to se právě stalo v utkání s Krásnou Lípou. Když hosté v 57.minutě zvýšili na  3 : 0, málokdo ze 700 diváku věřil v nějaký zvrat. A přece! Nejprve snížil Fr. Čížek v 60. minutě na 3 : 1, pak Borský v 64. minutě z přímého kopu dal druhý gól. Arnošt Seidl v 66. minutě vyrovnal a Borský v 68. minutě opět z přímého kopu vsítil rozhodující branku. Vítězné mužstvo hrálo v sestavě: Oliverius – F. Svoboda, Petrák – Eger, Mareš, Vlasák – A. Seidl, Čížek, V. Čapek, Waltr, Král a Borský. Zmiňuji se o tomto utkání proto, že ještě po letech nejeden pamětník tento nečekaný obrat ve výsledku při diskusi mezi fanoušky přetřásal. Rok 1955 byl památný také tím, že Nový Bor poprvé po deseti letech vyhrál nad Spartakem Varnsdorf (5 : 2). Do té doby totiž ani jeden ze dvou existujících oddílů z tohoto hraničního města neporazil, ať šlo o mistrovské, nebo přátelské zápasy.
    Na jaře 1956 čekalo Nový Bor v 1. kole I. B. třídy velmi těžké rivalské mistrovské střetnutí ve Cvikově. A tak výbor oddílu, jehož předsedou byl Milan Soukup, tehdy vedoucí restaurace Pošta, přišel s návrhem zajistit před tímto utkáním soustředění. Bylo to vůbec první soustředění, které se kdy v oddíle kopané uskutečnilo. V sobotu 26. května odvezlo nákladní auto hráče na Sokolskou chatu ve Světlé p. Luží, kde z nakoupených potravin připravoval jídlo pro své spoluhráče po náročném tréninku Franta Čížek. Odjezd se vsak neobešel bez problému. Některé manželky neměly pro soustředění pochopení a tak jejich manželé pro klid v rodině raději nejeli nebo přijeli až druhý den ráno. Soustředění skončilo v neděli odpoledne a jelo se rovnou do Cviková. Tato akce pochopitelně nezůstala utajena a tak se přišlo podívat 600 diváku, zvědavých, jak Nový Bor po soustředění obstojí. Ale vše dopadlo dobře. Bor pod vedením trenéra Pavla Stiasného nastoupil v sestavě: Oliverius – Petrák, Vl. Martínek, J. Mrkvička – Hubert, Vlasák – A. Seidl, Čížek, Mareš, Jar. Novák, Borský. Výsledek vyzněl 0:4 ve prospěch hostů. Tři branky dal Mareš, čtvrtou Martínek z penalty. Důležité body však k zajištění postupu nestačily. Postoupila Mimoň s jednobodovým náskokem před Novým Borem (hrálo se jaro – podzim).
Prestižní utkání se Cvikovém jakoby přitahovaly výsledky 4 : 0. V roce 1953 Bor v již dříve popisovaném kvalifikačním utkání o postup do I. B třídy vyhrál rozhodující zápas doma 4 : 0, v utkání, kterému předcházelo na jaře 1956 soustředění vyhrál Bor ve Cvikově rovněž 4 : 0 a odveta na podzim 23. září skončila opět výhrou N. Boru 0 : 4.
Ve dnech 19. – 22. července se uskutečnil úspěšný zájezd na Českomoravskou vysočinu. Bor vyhrál nad Pelhřimovem  6 : 3 (jejich nejlepším střelcem byl Farajzl, bratr tehdejšího čsl. reprezentanta), nad Spartakem Počáply 12 : 3 a Kamenicí nad Lipou 6 : 3. Střelecky zazářil Evžen Gregor se 7 góly. O dobrou náladu se po celou dobu zájezdu staral Míla Dočkal se svou harmonikou. Největší úspěch měl na letovisku „Valcha“ u Počátek, kde si získal na taneční zábavě celý sál a místní občané ho ani k ránu nechtěli pustit do ubytovny. Při exkurzi v n. p. Masna ve Studené nás přívětiví hostitelé nijak neomezovali a tak jsme ochutnávali vše, na co jsme měli chuť. Odpoledne jsme s řezníky sehráli neplánované utkání za večeře (pořádné řízky přes celý talíř), které skončilo 5 : 5.
Dne 1. května 1957 hostovala u nás pražská Dukla. Přestože nastoupila bez reprezentantů, hladce vyhrála 2 : 10. V uvedeném roce se hrál také turnaj k dvoustému výročí města Nového boru. Vítězem se stal Spartak Česká Lípa A před Kamenickým Šenovem, Spartakem Česká Kamenice a Novým Borem. Zatímco v předcházejících ročnících chybějí záznamy o činnosti dalších družstev, nacházíme již zmínky také o Béčku, které startovalo ve II. třídě a z osmi účastníku skončilo na pátém místě. Bylo složeno vesměs z bývalých hráčů A mužstva. I když toto mužstvo hrálo dobrý fotbal, nebylo perspektivní (věkový průměr 30 let). V okresní dorostenecké soutěži skončili dorostenci druzí horším poměrem branek za Dynamem Doksy.