Jestliže jsem se v úvodu předchozího čtvrtého pokračování zmínil o dvojici Svobodů a Martínků (ale nijak spřízněných), pak nelze opominout v Borském mužstvu ani dvě skutečné trojice bratrů, i když k věkové rozlišnosti nikdy nenastoupili společně k některému utkání. Byli to bratři Mrkvičkové Václav, Josef a Jaroslav.
Všichni tři byli výborní fotbalisté a jejich otec svého času zastával místo nejprve jako správce původního škvárového hřiště a posléze i správce stadionu. Další bratrskou trojici tvořili Vláďa, Honza a Milan Lehkých. Honza spolu s Luďkem Formánkem ze Skalice tvořili obávanou pravou stranu útoku a Milan se po skončení aktivní činnosti zapojil do funkcionářské činnosti. Ve stejném pokračování jsem se snažil alespoň trochu uceleně popsat činnost Spartaku a Rudé Hvězdy Nový Bor a proto jsem musel poněkud přeskočit léta 1951 až 1959. Proto se k nim nyní vracím. V roce 1951 mělo nepříjemný závěr přátelské utkání mezi Borokrystalem a XI. pražských ligových fotbalistů pod krycím názvem „Sandrik Praha“, sestavené z těchto hráčů: brankář Jonák, Smejkal, Trnka, Bradáč (Slávia), Menclík, Zuzánek, Bílek (Sparta), Ždánský (Bohemians), doplněné jejich přáteli amatéry Müllerem, Culym a Pelíškem. Utkání skončilo překvapivě nerozhodně 5 : 5. Jednu z branek dal tehdy známý harmonikář Jarda Kec, který jako host nastoupil za Nový Bor. Nebyla to žádná „bouda“, ale soupeř nás podcenil, nám se hra dařila a Pražáci ne a ne vyhrát. Marně hecoval jejich kapitán Trnka spoluhráče, že to bude hrozná ostuda, když prohrají. A tak rozhodčí druhé půle, vedoucí hotelu Pošta Tonda Dvořák v závěru zápasu vědomě „přehlédl“ ofsajd a umožnil jim alespoň vyrovnat. Důsledky tohoto utkání byly nepěkné. Jistý dopisovatel Mladé fronty, se kterým jsem se po tolika letech náhodně setkal při utkání oblastního přeboru Střekov – Nový Bor v Chlumci u Ústí n/L. Dne 19. 6. 99 (1 : 9) a zápas z roku 1951 jsme si znovu připomněli, totiž v referátě uvedl, že řada hostujících hráčů nastoupila pod vlivem alkoholu. Bylo to nepravdivé nařčení. Pouze na Tondovi Bradáčovi bylo znát, že něco upil a to z důvodu, že se po delším čase setkal s kamarádem Mírou Martínkem, obráncem Boru a alkohol na nich zanechal stopy. Článek v novinách inicioval funkcionáře v Praze k tomu, že některé tehdy „nepohodlné“ hráče vyřadil na dosti dlouhou dobu z činností a tak se disciplinární komise vyřádila. Odnesl to i populární Vlasta Kopecký, hráč pražské Slávie a čsl. reprezentant, který pro zranění nehrál a odpískal první poločas. Utkání totiž neřídil delegovaný rozhodčí, protože se hrálo bez souhlasu fotbalového svazu. Tak neslavně skončila „Causa Sandrik“.V roce 1953 již jako Jiskra skončil Nový Bor v okresním přeboru jako druhý s právem zúčastnit se kvalifikace o postup do I. B třídy. Byla to kuriozita: podle tehdejších regulí mělo druhé mužstvo okresního přeboru právo vyzvat druhé mužstvo I. B třídy a tak Bor sehrál dvě utkáni se Cvikovém. Ve Cvikově prohrál 2 : 3, ale v odvetě před 900 diváky vyhrál 4 : 0 třemi brankami „Číči“ Huberta a jednou Františka Svobody. Nadšení diváci odnesli Huberta a středního záložníka Vaška Mareše, který tehdy podal vynikající výkon, ze hřiště na ramenou. Cvikov měl tudíž z I. B třídy sestoupit, ale protože sportovně-technická komise potřebovala doplnit počet mužstev na dvanáct, v ročníku 1954 v I. B třídě zůstal. Zajímavý byl od tohoto roku vzestup pravého křídla Arnošta Seidla: začal hrát kopanou až na vojně. Jeho první vystoupení v barvách Nového Boru bylo však imposantní. Našemu bývalému výbornému brankáři Mirkovi Mádrovi, který stál dne 25. října při přátelském zápase v brance Jiskry Kolín, vsítil všechny tři branky (3 : 3) a v následujících letech patřil k nejlepším střelcům mužstva. Dokladuje to např. rok 1955, kdy Miroslav Borský jako levé křídlo (47 branek) a Seidl jako pravé křídlo (41 branek) obstarali plných 55% úspěšné střelby z celkového počtu dosažených gólů. Rok 1954 přinesl Novému Boru v přátelském utkání s atraktivními soupeři už tradičně opět vysokou prohru, tentokráte s ligovým Tankistou Praha 1 : 8. Ovšem to nebyla jediná drtivá porážka. V červenci vyřídil v přátelském zápase Novoborské fotbalisty Varnsdorf 0 : 13 ! Noviny hodnotily tento zápas slovy: „Co rána na branku, to gól, a co šlo vedle, usměrnili zadáci do vlastní sítě. Ve 20. minutě byl stav již 6 : 0, z toho tři vlastní góly !“