Miroslav Borský vzpomíná, 4. část

V mužstvu Boru hráli ve druhé polovině čtyřicátých a v padesátých letech dvě stejnojmenné dvojice, aniž by byly nějak spřízněné: Svobodové a Martínkové. František přišel z S.K. Lázně Poděbrady jako útočník a končil jako obránce. Dosti dlouho byl v zahraničí (Amerika, Austrálie) a po návratu mu začali kamarádi říkat „Frenky“. Pepík z místa pravého křídla posílal svým spolu­hráčům před branku soupeře pohádkové centry a sám patřil mezi úspěšné střelce. Oba vždy udržovali v kolektivu dobrou náladu a zejména Franta „tvrdil muziku“. Zemřel v roce 1992.
    Miroslav Martínek, ten starší, dlaždič, nekompromisní obránce, zvaný „bulík“, přišel z Královéhradecka, mladší Vlasta se zapojil do hry v roce 1948 v patnácti letech jako nejmladší křídlo župy. Později přestoupil do Tatranu Liberec, kde byl jeho spoluhráčem a velkým kamarádem pozdější hráč pražské Dukly a čsl. reprezentace Ladislav Přáda. Po přestěhování v roce 1955 zpět do Nového Boru se stal jedním z pilířů mužstva jako stoper. Působil i v České Lípě. Po skončení aktivní činnosti pracoval jako trenér žáků a dorostu. Zemřel tragicky v červenci 1997 ve věku 64 let.
Dne 5. května 1949 hostovali v našem městě hokejisté LTC Praha s Konopáskem, Roziňákem, Kobranovem a dalšími slavnými postavami čsl. hokeje. Že uměli hrát výborně nejen hokej, ale i kopanou, dokázali v tomto zápase, který vyhráli před 3.000 diváky 1 : 9. Jedinou branku domácích vsítil Josef Svoboda, nazývaný spoluhráči „lehké křidélko“. Výbor fotbalového oddílu hýřil aktivitou a pozval na 7. srpna ještě pražskou Slávii, která přijela s takovými borci, jako byli brankář Kabíček, Šmejkal, Vlk, Hlaváček, Vlasta Kopecký a Antonín Bradáč. Výsledek byl obdobný jako s hokejisty – 1 : 10 a jediný úspěch zaznamenalo opět „lehké křidélko“. Od února 1950 startoval Nový Bor v I. A třídě jako SOKOL SPOZA a od července pro změnu jako SOKOL BOROCRYSTAL. V tomto roce přichází na Novoborskou fotbalovou scénu další oddíl – Škoda Nový Bor, od roku 1953 s názvem Spartak. První místní přátelské derby mezi Spozou a Škodovkou skončilo s výsledkem 2 : 1. Vzájemných přátelských a mistrovských zápasů pak bylo v dalších letech více, ale marně jsem hledal v archivu alespoň jedno vítězství Škodovky. Pouze v roce 1954 skončily dva přátelské zápasy nerozhodně: 2 : 2 a 3 : 3. V roce 1952 vznikla zajímavá situace: v tzv. I. výkonnostní třídě okresní soutěže startovala všechna tři mužstva Nového Boru: Borokrystal, který sestoupil z vyšší soutěže, Škodovka a také nově vzniklá Rudá Hvězda, která hrála svoje utkání buď na hřišti v Novém Boru, nebo na hřišti ve Svoru, které se nacházelo směrem k Rousínovu. Toto mužstvo údajně zaniklo v roce 1961. Uvedenou soutěž, v níž bylo zařazeno jedenáct mužstev, vyhrál TOS Česká Kamenice, Borokrystal obsadil třetí místo, Rudá Hvězda deváté a Škodovka desáté místo. Ovšem v okresním přeboru 1953 už bylo umístění výrazně lepší: Jiskra druhá, Rudá Hvězda třetí, Spartak čtvrtý. Na účinkování v mužstvu RH si jistě vzpomenou bývalí příslušníci SNB Jaroslav Bote a František Suchánek. Oba se po skončení aktivní činnosti zapojili jako funkcionáři TJ Jiskra.Tak jako u Jiskry se postupně měnila sestava i ve Spartaku. Brankář Žalda našel svého nástupce ve Standovi Rolcovi a Bártovi, hráče jako byli z počátku Svobodný, Stárek, Doubrava, Žďárek, Neumann, Marek, Bubla, Novák, Tošner, Otčenášek, Peluňka a bratři Mrkvičkové, doplnili Míla Raiter, Ondra, Jiravský, Vaňousek, Löffelmann a další.
V srpnu 1953 bylo sehráno meziměstské utkání Nový bor – Česká Kamenice s výsledkem 7 : 3 a mužstvo Nového Boru bylo složeno ze všech tří současných mužstev – Jiskry, Spartaku a Rudé Hvězdy: Wendler (J) – Svobodný (Sp), Meloun (J) – Bubla (Sp), Novák (Sp), F. Najman (Sp) – Marek (Sp), J. Svoboda (J), Jirsák (RH), Mareš (J), Běloch (J). Jediný zástupce Rudé Hvězdy Jirsák byl autorem čtyř branek, další přidali Běloch, Mareš a Marek. Spartak měl rovněž dorostenecké družstvo, které v roce 1953 postoupilo do krajské soutěže a později dal dohromady i žákovské družstvo. Škodovka proslula také mezistřediskovým turnajem. První se konal v roce 1952 a třetí ročník byl pojmenován po tragicky zemřelém V .Čejkovi na „Memoriál Václava Čejky“. Konal se až do roku 1955 a pokračoval v roce 1959. Turnaj řídila „FIFA“ pod vedením prezidenta ing. Jiřího Tovary, bývalého hráče Nového Boru. V uvedeném roce bylo odehráno v době od 12. června do 7. září celkem 45 mezistřediskových utkání! Pamětníkům připomenu i rozdělení do dvou skupin: vedení výroby, hlavní technolog, pomocné provozy, nářaďovna II, ZUŠ II – nářaďovna I, OTK, provoz II, provoz I, ZUŠ I. Hráči z jednotlivých útvarů vytvořili později podnikovou jedenáctku, která se jako Novoborské strojírny zúčastňovala turnajů, kde hrály podniky z Českolipského okresu. Po ukončení činnosti fotbalového oddílu přešla pak řada hráčů do mužstva Jiskry. Při zaměření na činnost fotbalového oddílu ve Škodovce – Spartaku není možné vynechat den 9. července 1959, kdy ženy a dívky Novoborských strojíren byly iniciátorkami utkání v dívčí kopané a vymyslely honosné názvy: SK Slavia Vlasta a SK Sparta Šárka. Před utkáním vyhrávala Škodovácká dechovka a zvědavců přišlo kolem 700. Boj žen a dívek skončil nerozhodně 2 : 2. Střelkyně branek byly za Vlastu: Cikánová a Plíhalová, za Šárku L. Pernicová a Jindra Žďárková, současná členka a bývala úspěšná závodnice kuželkářského oddílu.