Miroslav Borský vzpomíná, 37. část

B-mužstvo (trenér Petr Jankovič,   vedoucí  Slavomír Dufek) mělo  za cíl umístit  se na  jaře  1979  v I.B  třídě  do  šestého místa vzhledem k chystané  reorganizaci  v  příštím ročníku,   jak  tomu bylo u Krajského  přeboru. Ještě  před  zahájením  jarního kola zaskakovalo  po dohodě   s  A-mužstvem v  „Příbramském“  a „Benešovském“  turnaji  a zejména  v tom druhém si  vedlo velmi úspěšně.  Sehrálo  zde  více  zápasů než Áčko  a mělo příležitost putovní  trofej  převzít.  Ve  finálovém zápase  s  ČSAD Libouchec  vyhrálo, ale  doma v odvetě  prohrálo

 V mistrovských utkáních sice  prohrálo  ve  druhém kole  doma s  Varnsdorfem , ale  až od 2. kola  chytilo výbornou formu a přivezlo si  ze hřišť soupeřů devět bodů.  Ve 24. kole  tři  kola před koncem zajíždělo  do České  Kamenice,   která byla v čele a v případě  výhry mohlo kalkulovat  s  postupem do I. A  třídy,   protože ztrácelo na  tohoto  soupeře  jen  dva body.  Domácí  však vyhráli 2   :   3  a bylo  prakticky rozhodnuto,   neboť  i  při  eventuálním dosažení  rovnosti bodů v obou posledních  závěrečných zápasech byla na tom Česká Kamenice  lépe vzhledem k  brankovému poměru 43 : 24 (+ 19).  Nový Bor měl  skóre  27   :   19 (+ 8).  Béčko  sice  obě  dvě  poslední  utkání vyhrálo,   ale  Česká Kamenice,   i  když v předposledním kole  prohrála v České  Lípě  se  sestupujícím Béčkem 1   :  2,   v posledním kole  doma  s  Varnsdorfem B remizovala 0 : 0 a utekla  tak druhé Mimoni a Novému Boru B o  jeden bod.  Škoda!  Sestavu Béčka  tvořili  ostřílení hráči,  mající  za sebou zkušenost ze  startů  za A-mužstvo  a určitě  by se  byli  prosadili  i  ve  vyšší  soutěži.  V brance  nastupoval  výborný Kratěk a mužstvo  tvořili  tito hráči: Rudolf,   Bořil,  Kunst,  Jiří  Ducháček, Šrůta,  Kadaně,  Oliverius,  Zbraněk,   Pavlíček,   Zborovský,   Kolář,  Michel,   Kohoutek,  Kubát,   Pokorný.
   Největšího úspěchu v ročníku 1978-79  dosáhl  A-dorost  pod  vedením trenéra  ing.Karla Marečka a vedoucího Josefa Majera.  Družstvo  si  vytvořilo  po podzimu 1973 reálné  předpoklady k  postupu do Krajského přeboru čtyřbodovým náskokem před  Libercem B.   Absolvovalo  v  lednu zimní  soustředění  ve  Starých  Splavech,   zvítězilo  v Benešovském turnaji,   který byl  hrán ve  dvou skupinách.  Nový Bor všech  šest  zápasů vyhrál  s  poměrem  branek 31  :   1 (porazil  např.  Union Děčín 8   :  0,  Benešov  9   :  0,  Loko  Děčín 6  :  0) a ve  finále  se utkal  s  vítězem druhé  skupiny Severotukem Ústí  s výsledky 6   :  2  a 0   :   0.  V přípravných utkáních  porazil  Cosmos Nový Bor 4   :  0 a 5  :   0.
 V  jarním kole  dosáhl dvou  výrazivých  vítězství:  v prvním  kole  s Novým Městem 7   :   0 a ve Velkém Šenově  11   :   0.   Ve  Šluknově  vyhrál  6:0 a  stejným  výsledkem porazil  Český Dub.   V  předposledním kole  potvrdil  svoje prvenství  v Doksech,  kde  vyhrál  5   :  0  brankami  Boese  2,   Zetka,  Bareše a  Funkeho a  zajistil si tak prvenství  a  postup do Krajského  přeboru. Jednou remizoval  doma  s Mimoni  1   :   1  a poražen byl  pouze  dvakrát: Vagonkou Č. Lípa B  1   :  2  a v posledním kole  na domácí  půdě  Libercem B 0   :   1,  který  si  jako druhý  v pořadí  rovněž  zajistil  postup  do  vyšší soutěže,
  Oba  celky byly střelecky na  výši, o  čemž  svědčí skóre:  Nový Bor 93 : 9,   Liberec B 97 : 21.  Úspěch z mistrovské  soutěže  dovršil  v červnu vítězstvím v silně  obsazeném jubilejním 10. ročníku dorosteneckého turnaje  – Memoriálu Aleše Ruckla a Leoše Jeřice.   Porazil  všechny tři  soupeře  s  celkovým skoré  6   :   0 a s  vítězem druhé  skupiny Litoměřicemi  vyhrál  2: 1. Postup do Krajského přeboru vybojovali:  Brankáři Hegr a Hrubý, Pelech, Bubla, Špaček, Zetek,  Davídek,  Mertin,   Boes,   Špányik,   Kraus,   Zajpt, Havlas,   Adámek,  Bareš,   Funke  a Popelka.-Mertin,  Boes  a Pelech  byli  přeřazeni  do mužstev dospělých,   Špaček  se  vrátil  do Svoru.