Na jaře 1956 čekalo Nový Bor v 1. kole I. B. třídy velmi těžké rivalské mistrovské střetnutí ve Cvikově. A tak výbor oddílu, jehož předsedou byl Milan Soukup, tehdy vedoucí restaurace Pošta, přišel s návrhem zajistit před tímto utkáním soustředění. Bylo to vůbec první soustředění, které se kdy v oddíle kopané uskutečnilo. V sobotu 26. května odvezlo nákladní auto hráče na Sokolskou chatu ve Světlé p. Luží, kde z nakoupených potravin připravoval jídlo pro své spoluhráče po náročném tréninku Franta Čížek. Odjezd se vsak neobešel bez problému. Některé manželky neměly pro soustředění pochopení a tak jejich manželé pro klid v rodině raději nejeli nebo přijeli až druhý den ráno. Soustředění skončilo v neděli odpoledne a jelo se rovnou do Cviková. Tato akce pochopitelně nezůstala utajena a tak se přišlo podívat 600 diváku, zvědavých, jak Nový Bor po soustředění obstojí. Ale vše dopadlo dobře. Bor pod vedením trenéra Pavla Stiasného nastoupil v sestavě: Oliverius – Petrák, Vl. Martínek, J. Mrkvička – Hubert, Vlasák – A. Seidl, Čížek, Mareš, Jar. Novák, Borský. Výsledek vyzněl 0:4 ve prospěch hostů. Tři branky dal Mareš, čtvrtou Martínek z penalty. Důležité body však k zajištění postupu nestačily. Postoupila Mimoň s jednobodovým náskokem před Novým Borem (hrálo se jaro – podzim).
Prestižní utkání se Cvikovém jakoby přitahovaly výsledky 4 : 0. V roce 1953 Bor v již dříve popisovaném kvalifikačním utkání o postup do I. B třídy vyhrál rozhodující zápas doma 4 : 0, v utkání, kterému předcházelo na jaře 1956 soustředění vyhrál Bor ve Cvikově rovněž 4 : 0 a odveta na podzim 23. září skončila opět výhrou N. Boru 0 : 4.
Ve dnech 19. – 22. července se uskutečnil úspěšný zájezd na Českomoravskou vysočinu. Bor vyhrál nad Pelhřimovem 6 : 3 (jejich nejlepším střelcem byl Farajzl, bratr tehdejšího čsl. reprezentanta), nad Spartakem Počáply 12 : 3 a Kamenicí nad Lipou 6 : 3. Střelecky zazářil Evžen Gregor se 7 góly. O dobrou náladu se po celou dobu zájezdu staral Míla Dočkal se svou harmonikou. Největší úspěch měl na letovisku „Valcha“ u Počátek, kde si získal na taneční zábavě celý sál a místní občané ho ani k ránu nechtěli pustit do ubytovny. Při exkurzi v n. p. Masna ve Studené nás přívětiví hostitelé nijak neomezovali a tak jsme ochutnávali vše, na co jsme měli chuť. Odpoledne jsme s řezníky sehráli neplánované utkání za večeře (pořádné řízky přes celý talíř), které skončilo 5 : 5.
Dne 1. května 1957 hostovala u nás pražská Dukla. Přestože nastoupila bez reprezentantů, hladce vyhrála 2 : 10. V uvedeném roce se hrál také turnaj k dvoustému výročí města Nového boru. Vítězem se stal Spartak Česká Lípa A před Kamenickým Šenovem, Spartakem Česká Kamenice a Novým Borem. Zatímco v předcházejících ročnících chybějí záznamy o činnosti dalších družstev, nacházíme již zmínky také o Béčku, které startovalo ve II. třídě a z osmi účastníku skončilo na pátém místě. Bylo složeno vesměs z bývalých hráčů A mužstva. I když toto mužstvo hrálo dobrý fotbal, nebylo perspektivní (věkový průměr 30 let). V okresní dorostenecké soutěži skončili dorostenci druzí horším poměrem branek za Dynamem Doksy.

Všichni tři byli výborní fotbalisté a jejich otec svého času zastával místo nejprve jako správce původního škvárového hřiště a posléze i správce stadionu. Další bratrskou trojici tvořili Vláďa, Honza a Milan Lehkých. Honza spolu s Luďkem Formánkem ze Skalice tvořili obávanou pravou stranu útoku a Milan se po skončení aktivní činnosti zapojil do funkcionářské činnosti. Ve stejném pokračování jsem se snažil alespoň trochu uceleně popsat činnost Spartaku a Rudé Hvězdy Nový Bor a proto jsem musel poněkud přeskočit léta 1951 až 1959. Proto se k nim nyní vracím. V roce 1951 mělo nepříjemný závěr přátelské utkání mezi Borokrystalem a XI. pražských ligových fotbalistů pod krycím názvem „Sandrik Praha“, sestavené z těchto hráčů: brankář Jonák, Smejkal, Trnka, Bradáč (Slávia), Menclík, Zuzánek, Bílek (Sparta), Ždánský (Bohemians), doplněné jejich přá­teli amatéry Müllerem, Culym a Pelíškem. Utkání skončilo překvapivě nerozhodně 5 : 5. Jednu z branek dal tehdy známý harmonikář Jarda Kec, který jako host nastoupil za Nový Bor. Nebyla to žádná „bouda“, ale soupeř nás podcenil, nám se hra dařila a Pražáci ne a ne vyhrát. Marně hecoval jejich kapitán Trnka spoluhráče, že to bude hrozná ostuda, když prohrají. A tak rozhodčí druhé půle, vedoucí hotelu Pošta Tonda Dvořák v závěru zápasu vědomě „přehlédl“ ofsajd a umožnil jim alespoň vyrovnat. Důsledky tohoto utkání byly nepěkné. Jistý dopisovatel Mladé fronty, se kterým jsem se po tolika letech náhodně setkal při utkání oblastního přeboru Střekov – Nový Bor v Chlumci u Ústí n/L. Dne 19. 6. 99 (1 : 9) a zápas z roku 1951 jsme si znovu připomněli, totiž v referátě uvedl, že řada hostujících hráčů nastoupila pod vlivem alkoholu. Bylo to nepravdivé nařčení. Pouze na Tondovi Bradáčovi bylo znát, že něco upil a to z důvodu, že se po delším čase setkal s kamarádem Mírou Martínkem, obráncem Boru a alkohol na nich zanechal stopy. Článek v novinách inicioval funkcionáře v Praze k tomu, že některé tehdy „nepohodlné“ hráče vyřadil na dosti dlouhou dobu z činností a tak se disciplinární komise vyřádila. Odnesl to i populární Vlasta Kopecký, hráč pražské Slávie a čsl. reprezentant, který pro zranění nehrál a odpískal první poločas. Utkání totiž neřídil delegovaný rozhodčí, protože se hrálo bez souhlasu fotbalového svazu. Tak neslavně skončila „Causa Sandrik“.V roce 1953 již jako Jiskra skončil Nový Bor v okresním přeboru jako druhý s právem zúčastnit se kvalifikace o postup do I. B třídy. Byla to kuriozita: podle tehdejších regulí mělo druhé mužstvo okresního přeboru právo vyzvat druhé mužstvo I. B třídy a tak Bor sehrál dvě utkáni se Cvikovém. Ve Cvikově prohrál 2 : 3, ale v odvetě před 900 diváky vyhrál 4 : 0 třemi brankami „Číči“ Huberta a jednou Františka Svobody. Nadšení diváci odnesli Huberta a středního záložníka Vaška Mareše, který tehdy podal vynikající výkon, ze hřiště na ramenou. Cvikov měl tudíž z I. B třídy sestoupit, ale protože sportovně-technická komise potřebovala doplnit počet mužstev na dvanáct, v ročníku 1954 v I. B třídě zůstal. Zajímavý byl od tohoto roku vzestup pravého křídla Arnošta Seidla: začal hrát kopanou až na vojně. Jeho první vystoupení v barvách Nového Boru bylo však imposantní. Našemu bývalému výbornému brankáři Mirkovi Mádrovi, který stál dne 25. října při přátelském zápase v brance Jiskry Kolín, vsítil všechny tři branky (3 : 3) a v následujících letech patřil k nejlepším střelcům mužstva. Dokladuje to např. rok 1955, kdy Miroslav Borský jako levé křídlo (47 branek) a Seidl jako pravé křídlo (41 branek) obstarali plných 55% úspěšné střelby z celkového počtu dosažených gólů. Rok 1954 přinesl Novému Boru v přátelském utkání s atraktivními soupeři už tradičně opět vysokou prohru, tentokráte s ligovým Tankistou Praha 1 : 8. Ovšem to nebyla jediná drtivá porážka. V červenci vyřídil v přátelském zápase Novoborské fotbalisty Varnsdorf 0 : 13 ! Noviny hodnotily tento zápas slovy: „Co rána na branku, to gól, a co šlo vedle, usměrnili zadáci do vlastní sítě. Ve 20. minutě byl stav již 6 : 0, z toho tři vlastní góly !“

Miroslav Martínek, ten starší, dlaždič, nekompromisní obránce, zvaný „bulík“, přišel z Královéhradecka, mladší Vlasta se zapojil do hry v roce 1948 v patnácti letech jako nejmladší křídlo župy. Později přestoupil do Tatranu Liberec, kde byl jeho spoluhráčem a velkým kamarádem pozdější hráč pražské Dukly a čsl. reprezentace Ladislav Přáda. Po přestěhování v roce 1955 zpět do Nového Boru se stal jedním z pilířů mužstva jako stoper. Působil i v České Lípě. Po skončení aktivní činnosti pracoval jako trenér žáků a dorostu. Zemřel tragicky v červenci 1997 ve věku 64 let.
Dne 5. května 1949 hostovali v našem městě hokejisté LTC Praha s Konopáskem, Roziňákem, Kobranovem a dalšími slavnými postavami čsl. hokeje. Že uměli hrát výborně nejen hokej, ale i kopanou, dokázali v tomto zápase, který vyhráli před 3.000 diváky 1 : 9. Jedinou branku domácích vsítil Josef Svoboda, nazývaný spoluhráči „lehké křidélko“. Výbor fotbalového oddílu hýřil aktivitou a pozval na 7. srpna ještě pražskou Slávii, která přijela s takovými borci, jako byli brankář Kabíček, Šmejkal, Vlk, Hlaváček, Vlasta Kopecký a Antonín Bradáč. Výsledek byl obdobný jako s hokejisty – 1 : 10 a jediný úspěch zaznamenalo opět „lehké křidélko“. Od února 1950 startoval Nový Bor v I. A třídě jako SOKOL SPOZA a od července pro změnu jako SOKOL BOROCRYSTAL. V tomto roce přichází na Novoborskou fotbalovou scénu další oddíl – Škoda Nový Bor, od roku 1953 s názvem Spartak. První místní přátelské derby mezi Spozou a Škodovkou skončilo s výsledkem 2 : 1. Vzájemných přátelských a mistrovských zápasů pak bylo v dalších letech více, ale marně jsem hledal v archivu alespoň jedno vítězství Škodovky. Pouze v roce 1954 skončily dva přátelské zápasy nerozhodně: 2 : 2 a 3 : 3. V roce 1952 vznikla zajímavá situace: v tzv. I. výkonnostní třídě okresní soutěže startovala všechna tři mužstva Nového Boru: Borokrystal, který sestoupil z vyšší soutěže, Škodovka a také nově vzniklá Rudá Hvězda, která hrála svoje utkání buď na hřišti v Novém Boru, nebo na hřišti ve Svoru, které se nacházelo směrem k Rousínovu. Toto mužstvo údajně zaniklo v roce 1961. Uvedenou soutěž, v níž bylo zařazeno jedenáct mužstev, vyhrál TOS Česká Kamenice, Borokrystal obsadil třetí místo, Rudá Hvězda deváté a Škodovka desáté místo. Ovšem v okresním přeboru 1953 už bylo umístění výrazně lepší: Jiskra druhá, Rudá Hvězda třetí, Spartak čtvrtý. Na účinkování v mužstvu RH si jistě vzpomenou bývalí příslušníci SNB Jaroslav Bote a František Suchánek. Oba se po skončení aktivní činnosti zapojili jako funkcionáři TJ Jiskra.Tak jako u Jiskry se postupně měnila sestava i ve Spartaku. Brankář Žalda našel svého nástupce ve Standovi Rolcovi a Bártovi, hráče jako byli z počátku Svobodný, Stárek, Doubrava, Žďárek, Neumann, Marek, Bubla, Novák, Tošner, Otčenášek, Peluňka a bratři Mrkvičkové, doplnili Míla Raiter, Ondra, Jiravský, Vaňousek, Löffelmann a další.
V srpnu 1953 bylo sehráno meziměstské utkání Nový bor – Česká Kamenice s výsledkem 7 : 3 a mužstvo Nového Boru bylo složeno ze všech tří současných mužstev – Jiskry, Spartaku a Rudé Hvězdy: Wendler (J) – Svobodný (Sp), Meloun (J) – Bubla (Sp), Novák (Sp), F. Najman (Sp) – Marek (Sp), J. Svoboda (J), Jirsák (RH), Mareš (J), Běloch (J). Jediný zástupce Rudé Hvězdy Jirsák byl autorem čtyř branek, další přidali Běloch, Mareš a Marek. Spartak měl rovněž dorostenecké družstvo, které v roce 1953 postoupilo do krajské soutěže a později dal dohromady i žákovské družstvo. Škodovka proslula také mezistřediskovým turnajem. První se konal v roce 1952 a třetí ročník byl pojmenován po tragicky zemřelém V .Čejkovi na „Memoriál Václava Čejky“. Konal se až do roku 1955 a pokračoval v roce 1959. Turnaj řídila „FIFA“ pod vedením prezidenta ing. Jiřího Tovary, bývalého hráče Nového Boru. V uvedeném roce bylo odehráno v době od 12. června do 7. září celkem 45 mezistřediskových utkání! Pamětníkům připomenu i rozdělení do dvou skupin: vedení výroby, hlavní technolog, pomocné provozy, nářaďovna II, ZUŠ II – nářaďovna I, OTK, provoz II, provoz I, ZUŠ I. Hráči z jednotlivých útvarů vytvořili později podnikovou jedenáctku, která se jako Novoborské strojírny zúčastňovala turnajů, kde hrály podniky z Českolipského okresu. Po ukončení činnosti fotbalového oddílu přešla pak řada hráčů do mužstva Jiskry. Při zaměření na činnost fotbalového oddílu ve Škodovce – Spartaku není možné vynechat den 9. července 1959, kdy ženy a dívky Novoborských strojíren byly iniciátorkami utkání v dívčí kopané a vymyslely honosné názvy: SK Slavia Vlasta a SK Sparta Šárka. Před utkáním vyhrávala Škodovácká dechovka a zvědavců přišlo kolem 700. Boj žen a dívek skončil nerozhodně 2 : 2. Střelkyně branek byly za Vlastu: Cikánová a Plíhalová, za Šárku L. Pernicová a Jindra Žďárková, současná členka a bývala úspěšná závodnice kuželkářského oddílu.

Jiskra NOVÝ OLDŘICHOV- Sokol DOLNÍ LIBCHAVA-1:0(0:0)
————————————————————————————————-
K naplnění všech zápasů v rámci zimního turnaje chybí už hodně málo.A to málo také dnes naplnil fotbalový souboj mezi Oldřichovem a Libcbchavou,který to vše nahrálo ke konečnému naplnění zimní přípravy před mistráky.Utkání bylo vyrovnané a nasvědčuje tom u i poločas 0:0.Vše podstatné se odehrálo až ve druhém poločase a to po trestném kopu,který nasměroval na branku Sokola Vitouš a dorážku zařídil Hlavinka 1:0.Tento stav vydržel,až dokonce i když Sokol hodně bojoval o vyrovnání,ale chyběl opravdu jen ten gól.

Sokol ZAHRÁDKY – SK SOSNOVÁ – 10:1 (3:0)
—————————————————————
Poslední zápas zimního fotbalového turnaje Českolipského deníku –cup se odehrálo v neděli v 17.oo hod.Pro oba soupeře to byla poslední prověrka zimní přípravy. Sosnovští opět sázejí na mládí,které sbírá zkušenosti. V tomto zápase proti sobě měli opravdu fotbalové učitele jako Grobačíka,Škodu a další. V prvním poločase Sosnová tak trochu držela se soupeřem krok i když stejně inkasovala třikrát. Ve druhém poločase dokonce dala gól a zasloužila si to za svojí bojovnost s snahu dohrát zápas v dobrém tempu.Sokol stále zlepšoval po celý zápas rychlou kombinaci a to jim vyneslo velkou gólovou nadílku soupeři a asi nejhezčí akci zápasu předvedl Grobarčík,který prokličkoval cele mužstvo soupeře a také zakončil na 10:1. Zahrádky si tak vybojovali v tomto turnaji hezké třetí místo-gratulujeme !

Sestava N.Boru : Engelhart,Jerie,Machara,Křenek,Krpata,Kašubiak,Stejskal,Kvasnička,Kluger,Dlouhý,Petr,Král,Zita,

Zápas : V neděli dopoledne mladší žáci nastoupili k přátelskému utkání s mužstvem Řezus Děčín.Naši kluci začli hrát první poločas opatrně, bez nápadu.Hra prvního poločase se dala nazvat odkopávaná a ne kopaná.V první půli padl jediný gól a to do naší branky, kdy se nedokázal domluvit náš gólman se stoperem a útočník Děčína toho využil a dal nám gól.

Do druhé půle jsme nastoupili s hrou ,na kterou jsme od našich kluků zvyklí.Hráli jsme kombinačně, s nápadem a dostávali jsme Děčín pod tlak.

V druhém poločase jsme dali pět gólů.

35 minuta: Kvasnička dohrává odražený balón a křížem přes vápno střílí na 1:1;

40 minuta: Stejskal se štěstím obloukem přes brankáře na 2:1;

48 minuta: po rohu Kvasničky se dostává míč k Dlouhýmu a ten nekompromisně na 3:1;

51 minuta: Král dává Kvasničkovi a ten střílí k tyči na 4:1;

53 minuta: náš poslední gól střílí Král,když se dostává ve vápně k míči a přesnou střelou na 5:1;

Góly za Nový Bor :2x Kvasnička 35. a 51. minuta Dlouhý 48. minutaStejskal 40.minutaKrál 53. minuta