Do zápasu jsme vstoupili s velkým nasazením a nenechat si vnutit hru soupeře. To se nám povedlo a během prvních minut jsme dokonce první ohrozili soupeřovu branku. Nejprve to byl Osumanu a hned po něm nebezpečně vystřelil Mach. V obou případech míč mezi tyče nemířil. Naše obrana pracovala také na plné obrátky a měla první starosti s R. Věchetem, který se umí výborně prodrat mezi obránci,ale docela se nám ho dařilo uhlídat. Zejména to byl Szabo,který dokázal vystihnout jeho úmysl. Velmi dobře si organizoval obranu Stehlík a v poli to byl Opočenský, který nedal soupeři uprostřed hřiště čas k zakládání hry a zejména nenechal Obajdina zkušeného hráče nic podstatného vymyslet a rozehrát. V době,kdy jsme měli herně víc navrch a cítili,že by se mohl dát i gól přišel protiútok. Hosty z Lípy jsme zastavili,ale špatně rozehráli. To byla nějaká 27. minuta. Přišli jsme o míč ještě na naší polovině. Někdo z naší strany si myslel, že půjde o ofsajd, ale Holeček v něm nebyl a šel do mezery mezi obránce. Tam zatáhl za brzdu Opočenský a za faul dokonce dostal žlutou kartu. Po trestném kopu zahráváme na rohový kop. Hosté po centru z rohu a střelou mezi nohama řady hráčů šikovného Věcheta dávají první gól 0:1! Po chvilce rozložení se opět dáváme dohromady a bojujeme o vyrovnání a taky k tomu máme blizoučko, ale ne a ne to tam spadnout.
Druhý poločas začínáme jako vždy tak trochu nekoncentrovaně a to je výhoda pro zkušenějšího soupeře,který nám několikrát pěkně zatopil a jen někdy i sebeobětování a trocha štěstí byly příčinnou,že se skóre nemění. Ubývající herní čas nás žene dopředu a tak se i víc přenáší v protiútocích k soupeři. V jednom případě nás zachraňuje i tyč konstrukce branky. V době, kdy běží závěrečná čtvrt hodina utkání dokonce hosté touží po penaltě, když se v souboji o míč Finklár skulí na zem, ale rozhodčí to vše viděl přesněji a nechal akci Č. Lípu dohrát a byla z toho ještě šance, když míč od dalšího hráče letěl do naší branky. Jenže naší stačili z prázdné branky to poslat do zámezí. Mezi tím obě strany střídají a hned několikrát. Na naší straně také. Zelinger střídá Pszyka, který toho hodně naběhal. Novák pak Opočenského, který už před zápasem hlásil zdravotní problémy, ale odehrál velmi dobrý fotbal a ještě střídá Bence Baťka. Trenéři pomalu všechno hrnou dopředu. Asistent rozhodčího hlásí čas nastavení za ošetřování a podobně 3. minuty. Hra se přelévá z naší poloviny na soupeřovu a opačně. Dokonce máme i výhodu rohového kopu, ale hned ztrácíme míč, ale hosté si také nevědí rady s posledními minutami a tak trenér Kubáň i ostatní posílají do útoku brankáře Szaba. Ve středovém kruhu hlídá Vávra. Naši vybojovali rohový kop. Následuje centr před branku a tam jako zázrakem vyskočil nejvýše Osumanu a hlavou skoro do země posílám míč do branky a je vyrovnáno 1:1!!! Pak se dohrává ta očekávaná poslední minuta a je konec remíza jak se říká se silným soupeřem se cení a hlavně na úrovni divize jsme s Českou Lípou potřetí neprohráli! Za Českou Lípu nastoupilo 12 hráčů, kteří v minulém ročníku ještě hráli v Novém Boru! Tak, že Nový Bor proti Novému Boru?
Střelec našeho vyrovnávacího gólu řekl:“ Já měl celý týden velký nervy, aby jsme vyhráli a nebo neprohráli a to je teď dobré“.
Na zápas se přišlo podívat kolem 500 diváků a velmi dobře řídil zápas rozhodčí Hudeček se svými asistenty pány Mareškou a Grimmem. Jejich výkon pak hodnotili tentokrát dva delegáti, kteří ještě také plně zkontrolovali naše fotbalové zázemí a chování diváků. Dovolte mi Vám poděkovat za skutečně dobré divácké vystoupení a to také platí pro fandy z České lípy, kteří přijeli podpořit Arsenal.
Naše sestava: Szabo, Vávra, Benc, Stehlík, Jeřábek, Pszyk, Mach, Kubeš, Opočenský, Šulc, Kubeš, Osumanu – Baťka, Novák, Zelinger
trenéři – Kubáň, Štěpánek, ved. Obrovský ml., kustod – Zavadil,

Prvním brankářem v roce 1945 byl od samého začátku Karel Adam, který se aktivně zapojil do činnosti klubu. Původně hodinář, ač nevelké postavy, patřil mezi nejlepší brankáře Liberecka. Nebylo divu, že o něj projevil zájem i Rapid Liberec. Liberečtí funkcionáři si počkali, až bude Bor hrát v nedalekém Doubí a přišli se na něj v roce 1948, kdy jsme hráli I.A třídu, podívat. Karel se to dozvěděl a to byla chyba. Chtěl se pochopitelně ukázat v nejlepším světle, ale nezvládl to psychicky. Doubí mu nastřílelo sedm gólů a míč jako naschvál většinou skončil v levém horním růžku, kde byla jeho slabina. Výsledek 7 : 1. A tak k žádnému přestupu nedošlo. Avšak hned v dalším kole, přestože Bor prohrál v Jilemnici 1 : 2, psaly noviny „O nepřekonatelném brankáři a nejlepším hráči na hřišti“. Karel později pověsil hodinářské řemeslo na hřebík a zapojil se jako herec v Novoborském divadle. V červenci 1950 přešel do divadla bratří Mrštíků v Brně, kde setrval až do roku 1984. Zde vytvořil řadu nepřehlédnutých rolí a nejednou jsme ho mohli spatřit v televizi. Byl znám také jako dobrý karikaturista. Zemřel v listopadu 1998.
V předcházejícím Zpravodaji jsem opomněl jednu věc, vztahující se k prvnímu poválečnému utkání Bor – Skalice. Na hřišti nebyly kabiny a kde se tedy mela mužstva svlékat? Řešení se našlo: Využila se dřevěná bouda na koupališti. Ovšem do podzimního zahájení mistrovské soutěže bylo třeba otázku kabin vyřešit. A tak se souhlasem MNV se provedlo přemístění jednoho dřevěného baráku z lágru v Boru II. – Arnultovicích směrem ke Klíči, který patřil k podniku Metallwerke Rachmann. Zde byli ubytovaní zahraniční dělníci, pracující v tomto závodě, který byl po válce přejmenován na Škodovy závody. Ve zmíněném dřevěném objektu byly vybudovány čtyři kabiny, kabina pro rozhodčího, malý občerstvovací bufet a také jakési umývárny. Byla to vlastně dvě plechová koryta, než ale bylo provedeno zapojení vody, chodili se hráči umývat do Šporky!
V roce 1946 nastupovali Borští fotbalisté pod názvem SK Bor u České Lípy a Rada MNV schválila používání znaku města na dřezech! Ve třetím kole I. A třídy došlo dle ohlasu v tisku k senzačnímu výsledku: Bor porazil Slavii Liberec 3 : 2. V listopadu téhož roku schválila výborová schůze změnu názvu na „SOKOL“ Bor. Bor po postupu z II. třídy hrál pak až do roku 1975 střídavě I.B třídu, I.A třídu, sem tam sestoupil i do okresního přeboru, aby se pak trvale usadil od roku 1965 s výjimkou ročníku 1968-69 až do roku 1975 v I.A třídě. Návštěvy 500 až 1.500 diváků v této soutěži nebyly ojedinělé a na liberecké derby Rapid – Slávia přišlo dokonce neuvěřitelných 7.000 diváků! Pak následovala šestiletá účast v krajském přeboru a v roce 1982 postup do kýžené divize.

V červnu 1945 se sešli na schůzce tři fotbaloví nadšenci, kteří se po válce vrátili do rodné obce, s úmyslem obnovit zde fotbalovou činnost: Ota Krejný (Roudnice nad L.), Miroslav Borský (Sparta Poděbrady) a Miroslav Košler (Neratovice). {mosimage} Ovšem bylo třeba ustavit výbor. Získali proto další zájemce a 20. července byli na valné hromadě do čela S.K. Bor zvoleni: jako předseda Josef Taisler (předseda Revolučního národního výboru), první místopředseda Bohumil Němeček (soudní úředník, který přišel jako zkušený funkcionář z Mladé Boleslavi), druhý místopředseda Antonín Dvořák (národní správce restaurace Pošta), sekretář Václav Jakubec (rozhodčí a soudní kolega Bohumila Němečka se přistěhoval z Bakova) a funkci pokladníka převzal Alois Lebruška. Ovšem funkci předsedy prakticky vykonával Bohumil Němeček, protože Josef Taisler byl jako předseda MNV zaneprázdněn jinými úkoly. Výbor byl ještě rozšířen o další nezbytné funkcionáře. Schůzová činnost probíhala nejprve v hostinci „U Honysů“ (dnes Rybářský domov), v již dříve vzpomenutém Domově mládeže, v dnes už neexistující restauraci „Hubertus“ na třídě TGM, krátce v restauraci Pošta, v sokolovně a nejdéle v Grandhotelu. Po dostavbě 1. poschodí na stadionu kopané v roce 1972 byla veškerá činnost přenesena do nově vzniklé budovy.{mosimage}
Slavnostní znovuzrozeni kopané v Boru u České Lípy se konalo po nutných úpravách na hřišti bývalé Sparty Bor (dnes druha travnatá plocha v areálu stadionu). Soupeřem byli chlapci ze sousední Skalice. Borští nastoupili v kompletních dresech, zapůjčené Mirkem Košlerem, které přivezl z Neratovic, patřícím jeho podnikové jedenáctce, zatímco hosté byli oblečeni „každý pes jiná ves“ (bylo nedlouho po válce a kluby se teprve formovaly). To ale nijak neubralo na slavnostní náladě. Diváku se sešlo hodně, čestný výkop provedl předseda MMV Josef Taisler a utkání zahájil rozhodčí Josef Bubník. Zápas skončil vítězstvím Boru 7 : 0. Do střelecké tabulky se poprvé zapsali Borský s pěti brankami, hodinář Míla Pospíšil a městský policajt, bývalý hráč Aston Villy Mladá Boleslav Ota Havlas. {mosimage} Na podzim byly zahájeny mistrovské soutěže a Bor byl zařazen do II. třídy Severočeské župy fotbalové-střed. Rozhodlo tak vedení fotbalu v ČSR s přihlédnutím, v jaké soutěži hrál před okupací ČsSK Bor. První mistrovské utkání sehrál Bor s AFK Stráž bezpečnosti Liberec s výsledkem 6 : 1, ve druhém porazil S.K. Turnov 5 : 2 a na podzim prohra! jediné utkaní doma s Čechií Jablonec (předchůdce LIAZ) 1 : 3. Za hosty nastoupil internacionál Láďa Culík. První místo po podzimním kole Bor sice neudržel, ale i třetí místo na jaře 1946 za Jabloncem a Turnovem stačilo k postupu do 1.B třídy, ve které se poprvé na podzim utkal se sousední Českou Lípou. Na zápas se přišlo podívat 1.300 diváku a Bor vyhrál 4 : 3. Česká Lípa tuto prohru tvrdě oplatila při odvetě v České Lípě (0 : 12).

Našemu týmu se nedaří přechod do útoku, řada nakopávaných míčů končí většinou na pozorné obraně soupeře. Oživení nastává až v 15‘, Frömmel prokličkuje obranou soupeře, brankář hostí ale včasným vyběhnutím vykryl úhel a náš hráč se nedostal k zakončení. S postupujícím časem se osmělil i soupeř a zaměstnává naší obranu, přesto se ke gólové šanci v průběhu poločasu nedostal. Gólem neskončila ani střela z trestného kopu v 25‘. Před koncem poločasu ještě zahrozil ještě Nový Bor. Střelu z hranice velkého vápna od Birnbauma ale brankář vyráží na roh. Poločas končí 0 : 0.
Ve druhém poločase je naše mužstvo o poznání aktivnější a fotbalovější. V 35‘ po levé straně nastupuje k velkému sólu Dlouhý, obešel dva protihráče, nahrává na volného Krále a ten nechá vyniknout brankáře hostí, který bravurně nadvakrát kryje střely našich útočníků. V 40‘ zatrnulo našemu mužstvu, k odraženému míči se dostává hostující hráč č. 12 a brankář Barvík s námahou vyráží na rohový kop. Za dvě minuty zahrávají hosté přímý kop z nebezpečné vzdálenosti před velkým vápnem. Střela ale končí v náruči našeho brankáře.
Závěr zápasu patří našemu týmu. Ve 48‘ zahráváme rohový kop, ve skrumáži se nejlépe orientoval Jerie, obstřelil vyběhnuvšího brankáře, 1 : 0. O tři minuty později zahráváme trestný kop z pravé strany. Kubelka posílá čechraný míč do malého vápna, kde obrana soupeře zapomněla na nekrytého Krále, který bez problému zvyšuje na konečných 2 : 0.

Především za bojovný druhý poločas si naši hráči vítězství zasloužili.

Branky za FC NB: 48‘ Jerie, 52‘ Král

Diváků: 30
Sestava FC NB: Barvík, Vašíček, Kubelka, Frömmel ( C ), Kluger, Baťka, Dlouhý, Král, Stejskal,

Tobrman, Jerie,Birnbaum, Dlouhý

Trenér: Zdeněk Baťka
Asistent trenéra: Radek Opočenský
Vedoucí družstva: Ing. Petr Kubelka

Postupem času se však hra pomalu přesouvala spíše na polovinu našeho soupeře. Jedna z našich největších možností se odehrála ve 14“, kdy unikl náš útočník Jan Král, obehrál takticky brankáře, avšak již z těžkého úhlu se po jeho střele zachvěla pouze soupeřova tyč branky. První poločas končí za stavu 0:0.
Druhý poločas začal pro nás velmi vydařeně. Po úvodní rozehrávce, kdy hráč Ramisch poslal dlouhý pas na pozici soupeřova obránce se opět v samostatném úniku prosazuje Jan Král. Tentokrát si již šanci nenechal ujít a v 31“ otevřel skóre zápasu na 1 : 0.
Bohužel ve 44“ kope soupeř rohový kop a z dorážky střelou z 20 m je vyrovnáno na 1:1. Po vyrovnání se hra opět stáhla na střed hřiště. V posledních minutách zápasu, kdy se v našem mužstvu cosi probudilo, byl náš soupeř pod velkým tlakem. Soupeřova branka byla po několika útocích „nedobytná“, až po střele Ondřeje Petra v 60“ zápasu, který dnešní zápas rozhodl na konečný stav 2:1 v náš prospěch.

Sestava: Baťka, Barvík, Dlouhý, Frömmel, Hodač, Janatka, Kluger, Král, Kubelka, Petr, Ramisch,

Stejskal, Tobrman,Vašíček.
Trenér: Zdeněk Baťka
Asistent trenéra: Radek Opočenský

Vedoucí družstva: Ing. Petr Kubelka